Connect with us

Zadejte svůj dotaz

.

Otázky, které hýbou Českou republikou

Bydlení v dekádách

Rubrika »Otázky, které hýbou Českou republikou« představí zajímavá témata, jež hýbou naší společností. Retrospektivně poodhalí původ problematiky a nabídne její možné řešení v budoucnu. S každým novým dílem přijde řada kvalitních odpovědí na často kladené otázky, které náš národ tíží. Poskytne návod, jakou půjčku na bydlení zvolit a které se raději vyhnout. Proč jsme v dostupnosti bydlení na nejhorších příčkách v rámci EU? Řešily stejný problémem i minulé generace? Více se dozvíte v Otázkách.

Zdroj Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

Díl 1. – Prvorepublikové bydlení

Československo se v poválečné době potýkalo se zapeklitou situací, která spočívala v nízkém platovém ohodnocení a nedostupnosti bydlení. Dřívější bytová politika představovala celospolečenský problém, který se v neposlední řadě projevil i ve financování staveb. Regulace cen nájemného byly určovány úřady, jež nepřihlížely na ekonomické možnosti obyvatelstva. S řadou změn v právním systému se situace lepšila až ke konci 30. let.

BYTOVÁ POLITIKA

Na počátku vzniku Československé republiky bylo mnohem obtížnější pořídit si vlastní bydlení, než je tomu dnes. Osoba, žijící v 1. pol. první republiky, neměla moc možností. Buď platila vysoký podnájem, nebo musela sdílet stísněné prostory domácnosti se dvěma generacemi.

Na konto tehdejší vlády přišlo nespočet stížností, a proto jí nezbývalo nic jiného, než se k nevlídné situaci postavit čelem a rozhodnout o právních změnách v bytové politice. S řadou nově vzniklých regulačních opatření přišly zákony, které měly zohledňovat novou bytovou výstavbu dostupnou všem.

Novinkou pro občany byla půjčka garantovaná státem, jež se velmi podobala myšlence nynější hypotéky. V roce 1919 navíc přišlo ministerstvo sociální péče s regulací o pohyblivosti nájemného. Hodnota nájemného se pohybovala v novostavbách o polovinu výše, než tomu bylo u dávno postaveného lokálního bydlení.

S počínajícím rokem 1920 se vláda rozhodla podporovat výstavby domů, které zahrnovaly alespoň čtyři bytové jednotky. Tím se privátním investorům navýšily šance na získání 40% pokrytí nákladů nové bytové výstavby z příspěvků od státu.

I přes finanční změny v hypotečním systému byl o rok později přijat zákon zabývající se daňovými odpisy, jehož součástí byly různé úlevy. Ať už v rámci nájemného či domovních osvobození na dalších 50 let. V praxi lze uvést příklad úlevy na stavebníkovi, který postavil činžovní dům zahrnující osm bytových jednotek, za něž získal nárok na proplacení až 80% veškerých nákladů.

V rámci zákona o stavebním ruchu z roku 1921 byl zaznamenán znatelný stavitelský rozmach. V rozmezí let 1919 – 1924 bylo na území tehdejší ČSR postaveno více než 4 tisíce činžovních a 24 tisíc rodinných domů, které čítaly zhruba okolo 68 tisíc bytů o třech místnostech.

MÁŠ VÍC POKOJŮ? TAK SI PŘIPLATÍŠ!

S příchodem roku 1925 vznikl zákon o ochraně nájemníků, který napomohl k ještě většímu uvolnění nájemného. Pro majitele bytů znamenal vyšší přísun peněz tehdy, jestliže byl vícepokojový byt obýván malým počtem nájemníků.

Platnost tohoto zákona se nevztahovala na novostavby, domy obcí, okresů či jinak využitých prostor (kadeřnictví, obchodů).

Prvorepublikový byt
Zdroj: Ingimage.com

V JEDNODUCHOSTI JE KRÁSA

V období první republiky vznikly základní stavební rysy současného bydlení. Po 1. světové válce bylo zapotřebí přihlížet na ekonomickou situaci státu, proto se zjednodušily interiéry, čímž i veškeré náklady na výrobu bytových doplňků. I střední vrstva toužila po útulném bydlení, které bylo standardem vyšší třídy.

V prvorepublikové domácnosti úředníka, jenž si měsíčně vydělal 1 300 korun, jsme mohli spatřit levnější variantu bydlení v podobě linolea a skládacího nábytku. Zato u univerzitního profesora, jehož roční mzda činila až 50 tisíc korun, bychom našli pracovní stůl z masivního a drahého dřeva. Postupem času i vyšší vrstva hleděla na to, jak by ušetřila na výdajích týkajících se bydlení. Zvolila tak začínající fenomén sériové produkce nábytku.

Ustálenost bytů byla podobná té dnešní. Základ každé bytové jednotky představoval obývací pokoj, dále skromná kuchyně, ložnice a malá koupelna. Majitel obuvnického koncernu Tomáš Baťa svého času postavil pro své zaměstnance obdobné bydlení, kde mohli sdílet jídelnu a prádelnu.

V tomto období byla započata výstavba řadových domů, které byly menších rozměrů, avšak disponovaly zahrádkou. Pro mnohé představoval řadový dům sen.

Baťův Zlín
Zdroj: Archiv SMZ
Zdroj: Ovseytsev Roman

DOBOVÉ VILY BOHATÝCH

Zahraniční architekti, kteří navrhovali luxusní vily majitelům velkých továren, propůjčovali nadčasovou a nesmrtelnou podobu ojedinělého designu exteriéru i interiéru. Případným ukazatelem pokrokového funkcionalistického stavebnictví je brněnská vila Tugendhat nebo pražská Winternitzova vila.

Zdroj: Shutterstock
Vila Tugendhat
Zdroj: Shutterstock
Winternitzova vila
Zdroj: Shutterstock

První republika měla své patřičné kouzlo. Stavěly se honosné vily pro bohaté rodiny, ale i skromné bytové jednotky pro střední třídu. Jak se dařilo další generaci? To se dozvíte v příštím díle Bydlení v dekádách.

Může se Vám líbít

Celebrity

Syn Kateřiny Kornové Filip slavil 30. narozeniny. Narodil se den před narozeninami svého otce zpěváka a herce Jiřího Korna, takže pánové slavili v tandemu....

Celebrity

Kdo ještě neslyšel o vztahu modelky Agáty Hanychové a mediálního magnáta Jaromíra Soukupa, jako by snad ani nebyl. Zprávy o tomto nově vzniklém páru...

Celebrity

Sto lidí, sto chutí, říká jedno známé české pořekadlo. O tom, že se člověk nikdy nezalíbí všem, se na vlastní kůži přesvědčila také herečka...

Reality shows

Napínavý souboj o kmenovou a individuální imunitu, konec klíčového hráče i neprofesionální chování moderátora Ondřeje Novotného, které tvůrci reality show raději vystřihli, ale trochu...