Connect with us

Zadejte svůj dotaz

.

Otázky, které hýbou Českou republikou

Zmapování bydlení a života za socialismu

Rubrika »Otázky, které hýbou Českou republikou« představí zajímavá témata, jež hýbou naší společností. Retrospektivně poodhalí původ problematiky a nabídne její možné řešení v budoucnu. S každým novým dílem přijde řada kvalitních odpovědí na často kladené otázky, které náš národ tíží. Poskytne návod, jakou půjčku na bydlení zvolit a které se raději vyhnout. Proč jsme v dostupnosti bydlení na nejhorších příčkách v rámci EU? Řešily stejný problémem i minulé generace? Více se dozvíte v Otázkách.

Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

Díl 2. Bydlení v dekádách


V tomto díle se zaměříme na období socialismu. Dozvíte se, jaké problémy se pojily s dostupností bytů a jejich získáváním. Jak se žilo, bydlelo a stavělo? Kolik stálo nájemné státního bytu?

MAMINKO? TATÍNKU?

Od druhé poloviny 50. let se objevovaly pochybnosti související s budoucností rodiny a její existencí. Obavy byly patrné i ze stran sociologů, ekonomů a filozofů. Ti si v rámci různorodých diskurzů kladli podobnou otázku, zda bude rodina zachována v klasickém pojetí, nebo se stane zdeformovaným produktem společnosti.

Pro socialistické zřízení bylo budování národa vizitkou funkčnosti a správnosti chodu státu. Rodina a její stabilita hrála zásadní roli v mnoha směrech, předně v legislativě. To se projevovalo v zákonech o rodině a přístupu k rozvodům, které se však od přelomu 50. a 60. let začaly navyšovat.

BYDLÍM, BYDLÍŠ, BYDLÍME?

Vzniklé pochybnosti o budoucnosti rodiny doplnil další závažný problém, který se týkal bydlení. Dostupnost bytů by se dala přirovnat k »nedostatkovému zboží«. Když se náhodou nějaký uvolnil, nebyl určen pro každého občana. Obdobu nájemných smluv představovaly listiny neboli dekrety.

Na jedné straně je nedostatečná bytová výstavba připisována celostátní bilanci při budování těžkého průmyslu na přelomu 50. a 60. let. Podle všeho nezbývaly materiální a pracovní zdroje, které byly potřebné pro výstavbu bytových a činžovních jednotek.

Na druhé straně existují zmínky o tom, že odsunem německé menšiny (od roku 1946) došlo k uvolnění určitého počtu bytů. Volné byty sice navýšily dostupnost bydlení, avšak jejich poloha nebyla přívětivá. Nacházely se totiž v obcích s nízkou kvalitou životních podmínek (vybydlené byty, nepřítomnost škol a obchodů).

K tomuto datu bylo v rámci celoplošné výstavby postaveno 4 140 bytů. O 5 let později se zvýšil počet až na 63 tisíc bytů, nadále se však jednalo o nízkou výstavbovou hodnotu.

Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

VLNA ZNÁRODŇOVÁNÍ

V 50. letech se ze soukromých stavebních firem stal jeden státní podnik Stavoprojekt, což značně ovlivnilo bytovou politiku. Industrializace probíhala ve více zalidněných městech, kam se lidé přesouvali za prací a bydlením.

Únorový převrat v roce 1948 započal druhou vlnu znárodňování. Vlastníkům byly odebrány veškeré soukromé subjekty, které následně připadly státu.

NOVOMANŽELSKÉ PŮJČKY

S nedostatkem bytů se potýkali předně novomanželé, kteří vykonávali práci mimo výrobní sféru. Spadali do kategorie, na niž se nevztahovaly výhody k získání podnikového či státního bytu. Sociálně třídní přístup byl východiskem, z něhož tento přidělovací systém vycházel. Nehledělo se na to, kolik má novomanželský pár dětí, ale v jakém odvětví pracuje.

S výše uvedenou industrializací, která lákala pracující do velkých měst, byla započata první generace sídlišť. Od 60. let se jednalo o jediný povolený architektonický směr nesoucí prvky reálného socialismu. Výstavba sídlišť byla předně určena pro ubytování a zázemí pracujících.

Bytová politika přišla v druhé polovině 50. let s myšlenkou, jež napomohla novomanželům a jejich rodinám. Šlo o tzv. novomanželské půjčky, které dosahovaly hodnoty 7 tisíc korun s úrokovou sazbou pohybující se okolo 3 – 3,5%. Splátkové rozmezí bylo 10 let. Od 70. let se poskytovaná novomanželská půjčka vyšplhala ke 30 tisícům korun.

Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

VZNIK NOVÉHO VLASTNICTVÍ: DRUŽSTEVNÍ BYT

Výstavba družstevních bytů byla započata už ke konci 19. století, ale historické mezníky, jako byly obě světové války, tento trend bydlení pozastavily. Znovu se na něj navázalo v 60. letech.

Družstevní vlastnictví začalo postupně upozaďovat malé i velké soukromé vlastníky. V průběhu 70. let už zcela převažovalo, nicméně se opomíjela jedna zásadní věc, a to kvalita bydlení. Faktory spjaté s životním prostředním se přecházely.

Jaká byla rozhodující kritéria k získání družstevního bytu?

Tento druh vlastnictví vznikl společně se zákonem o družstevní výstavbě okolo roku 1959. Kritéria, jež rozhodovala o získání bytu, vycházela z dostatku peněžního obnosu, který byl důležitý pro vstup do družstva. Bytová politika si natolik oblíbila typ tohoto vlastnictví, že banky poskytovaly družstevníkům dlouhodobé půjčky až na 30 let.

KOLIK STÁLO NÁJEMNÉ?

Vraťme se například do roku 1964. Jste mladí, zaměstnaní a možná v očekávání. Odhadnete, kolik by stálo nájemné za 1 metr čtvereční bytu? Asi 3 koruny československé dle vyhlášky z téhož roku.

Cena nájemného se od roku 1964 – 1989 prakticky neměnila, neboť legislativa a bytová politika neprošly žádnými změnami.

Byt 3+1 (o rozměrech 60 – 70m²) nacházející se v Praze by vás za doby socialismu vyšel měsíčně na cca 150 – 170 Kčs. Podstatné je přihlížet i na měsíční mzdové rozpětí. V roce 1968 se průměrná měsíční mzda pohybovala okolo 1828 Kčs.

Je třeba brát v potaz i socialistické ohodnocení odvedené práce. Inteligence, pod kterou si lze představit vědce, filozofy, doktory apod., byla hůře platově ohodnocená než osoby fyzicky pracující.

Cena nájemného za státní byty v době socialismu nám může připadat úsměvná, místy až utopická, pokud přihlédneme k dnešním astronomickým částkám, jež dáváme do bydlení.

Zdroje dat:
iDNES.cz – Historie bydlení: Zmapovali jsme, jak se bydlelo za socialismu
Populace České republiky 1918–1991, Milan Kučera
Lidovky.cz – Vývoj platů v Česku

Může se Vám líbít

Celebrity

Syn Kateřiny Kornové Filip slavil 30. narozeniny. Narodil se den před narozeninami svého otce zpěváka a herce Jiřího Korna, takže pánové slavili v tandemu....

Celebrity

Kdo ještě neslyšel o vztahu modelky Agáty Hanychové a mediálního magnáta Jaromíra Soukupa, jako by snad ani nebyl. Zprávy o tomto nově vzniklém páru...

Celebrity

Sto lidí, sto chutí, říká jedno známé české pořekadlo. O tom, že se člověk nikdy nezalíbí všem, se na vlastní kůži přesvědčila také herečka...

Reality shows

Napínavý souboj o kmenovou a individuální imunitu, konec klíčového hráče i neprofesionální chování moderátora Ondřeje Novotného, které tvůrci reality show raději vystřihli, ale trochu...