Žijeme déle, ale zbytečně stonáme
Nemoci oběhové soustavy byly v minulosti nejčastější příčinou úmrtí českých občanů. V posledních 40 letech se díky pokroku v medicíně a změnám v životním stylu situace výrazně zlepšila. Podle údajů z roku 2018 se průměrná délka života prodloužila na 76,1 let pro české muže a 81,9 let pro české ženy. V roce 2020 však poklesla tzv. naděje dožití u mužů o 1 rok a u žen o 0,7 roku. Na snížení průměrné délky života se nejvíce podílela úmrtnost lidí starších 75 let, u mužů i mladších.
Bohužel na choroby srdce a cév totiž stále umírá asi 43 % českých mužů a více než 55 % žen. Navíc byl v roce 2020 zaznamenán po dlouhé době vzestup úmrtnosti na cévní onemocnění u obou pohlaví. Tím se narušil příznivý vývoj v této oblasti, který stál za prodloužením střední délky života v ČR pozorovaný v posledních 40 letech.
„Mezi indikacemi, které byly v roce 2020 příčinou úmrtí s náhle rostoucím trendem je ischemická choroba srdeční, srdeční selhání a hypertenze, a dokonce jsme se ocitli na nelichotivém 3. místě ve výskytu kardiovaskulárních onemocnění podle metodiky zemí sdružených v Evropské kardiologické společnosti,“ upřesňuje prof. MUDr. Michal Vrablík, garant projektu Srdce v hlavě.
Nízká fyzická aktivita, vysoká spotřeba alkoholu i kouření
Délka života v nemoci je v ČR výrazně delší než v ostatních evropských zemích. Češi tráví až čtvrtinu života v nemoci s funkčním omezením. Ženy tráví v průměru 20 let, muži 15 let v nemoci. Doba prožitá ve zdraví (bez omezení v běžných činnostech) by u žen činila asi 59 let a u mužů jen 57 let. V mužské populaci jsme v tomto trendu dokonce 2. nejhorší v Evropě.
Podle statistiky Evropské kardiologické společnosti mají Češi nízkou fyzickou aktivitu, vysokou spotřebu alkoholu na hlavu a neměnící se zastoupení kuřáků – což je obzvláště alarmující, protože to je nejdůležitější ovlivnitelný rizikový faktor srdečně cévních onemocnění. „Nejčastější příčinou komplikací při onemocnění srdce a cév je vysoká hladina cholesterolu a vysoký krevní tlak. Více než 80 % dospělé populace má vyšší než optimální koncentrace cholesterolu,“ uvádí prof. Vrablík.
Češi nemají dostatečné rezervy
Zhruba 480 tisíc domácností v Česku není v současnosti s to vytvářet jakoukoli finanční rezervu. Takové situaci tedy nyní čelí až zhruba milion lidí v České republice. „Přitom zhruba 320 tisíc domácností, jež nyní žádnou rezervu nevytváří, tak dříve činilo. Až bezmála 700 tisíc lidí tedy nyní žije v domácnosti, která si dříve mohla spořit „na horší časy“, zatímco nyní se musí spokojit s životem „z ruky do pusy“, případně sahat do úspor nebo si půjčovat, leckdy poměrně rizikově. Zatímco tedy dříve, před nástupem drahoty, si rezervu nevytvářelo zhruba 300 tisíc lidí, nyní je to zmíněný milion,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.
Příjmy domácností se loni ve třetím čtvrtletí, tedy podle nejnovějších dostupných údajů, snížily meziročně o tři procenta. Toto oslabení kupní síly se tak projevilo poklesem spotřeby, která meziročně klesla o 5,6 procenta. To koresponduje právě se zjištěním, že se výrazně rozrůstá okruh lidí, kteří nejsou s to vytvářet jakékoli úspory.
„Pokud si lidé ve vyšší míře, jak to právě vidíme, nejsou schopni vytvářet jakoukoli finanční rezervu, vzniká podhoubí pro sociální otřes. V případě růstu míry nezaměstnanosti, který nyní nelze vyloučit, by totiž propuštění v příliš velkém počtu případů neměli dostatečnou rezervu pro takovou situaci. Rezerva má správně pokrývat šest až devět měsíců běžných výdajů,“ dodává Kovanda.
Zdroj: Autorský text, ekonom Lukáš Kovanda, Aspen s.r.o.
