Miliardová mikulášská
V pondělí se ulice i vsi zase jednou zaplní čerty i anděly. Mikuláš je z hlediska obchodníků 8. nejvýnosnější událost v roce (viz níže). Češi během něj ve zvýšené míře utrácí zejména za sladkosti, půjčení či koupi kostýmu nebo kostýmových doplňků typu mikulášského plnovousu či čepice, drobnější dekorativní předměty a menší dárky. Mikuláš totiž v některých rodinách představuje „zahřívací kolo“ před Vánoci. Obdarovanými jsou v drtivě většině případů děti. V mnohem menší míře se symbolickou mikulášskou nadílkou obšťastňují také dospělí. Naopak některé rodiny s dětmi – zejména sociálně slabší – mikulášské obdarovávání vynechávají, neboť kvůli finančně napjatým rozpočtům upřednostňují šetření na dárky vánoční. Letos takových rodin bude kvůli energetické drahotě a obecně inflaci více, než tomu bývá obvykle.
„Letos se tak bude mikulášské obdarovávání v ČR týkat necelých dvou milionů lidí, kteří se na nějaký ten dárek mohou těšit. Lidé v ČR své výdaje spjaté s mikulášskou oslavou navýší průměrně na zhruba 290 korun, z loňských 270 korun. Mikulášské výdaje tedy celkově přesáhnou půl miliardy korun, měly by činit přibližně 550 milionů korun. Mikulášské výdaje tak představují ani ne setinu výdajů vánočních, které letos dosáhnou zhruba 55 až 60 miliard korun,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.
TOP 10 svátků, které vydělávají obchodníkům v ČR nejvíce peněz:
- Vánoce (dárky, stromeček, cukroví, kapr, alkohol…) – 9 000 Kč na osobu, celkově až 60 miliard korun za všechny dospělé obyvatele ČR
- Silvestr (potraviny, alkohol, pyrotechnika) – 1 700 Kč na osobu, celkově zhruba 15 miliard korun za všechny dospělé obyvatele ČR
- Velikonoce (dárky, beránek, čokoládoví zajíčci, alkohol) – 900 Kč na obyvatele, celkově zhruba 8 miliard korun za všechny obyvatele ČR
- Dušičky (věnce, svíčky) – 160 Kč na osobu, celkově zhruba 1,2 miliardy korun za všechny obyvatele ČR
- Mezinárodní den žen (květiny, bonboniéry) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných žen
- Valentýn (květiny, šperky…) – v řádu stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně mladých lidí do 35 let
- Den matek (květiny, šperky, kosmetika) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných matek, příp. babiček
- Mikuláš (dárky pro malé děti, kostýmy) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně rodin s malými dětmi ve věku do 10 let
- Halloween (alkohol, kostýmy) – v řádu vyšších stovek korun, ale poměrně omezeně, pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)
- Sv. Patrik (alkohol) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)
Češi se nebojí utrácet
„Poměrně nečekané zlepšení předběžného odhadu má na svědomí zejména vyšší než předpokládaná odolnost tuzemské průmyslové výroby, ale také maloobchodních tržeb vůči současné náročné ekonomické situace u nás i v zahraničí, dané dopady války na Ukrajině, odeznívající pandemie a mimořádně inflace. Zároveň se projevily příznivější než očekávané zahraniční vlivy, hlavně překvapivě silný vývoj německé ekonomiky. Meziroční růst české ekonomiky pramení předně ze stále poměrně silné zahraniční poptávky po českém exportu a přispěly k němu také investice. Průmyslové výrobě, a tedy i exportu pomáhá to, že se obnovují mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce, takže výrobní vstupy jsou stále dostupnější. Naopak výkon ekonomiky stahovala ve třetím čtvrtletí dolů zejména spotřeba domácností a z menší části také vládní výdaje,“ hodnotí ekonom Kovanda.
Podle něj domácnosti své výdaje meziročně snížily o 5,9 procenta, v porovnání se druhým čtvrtletím pak o 3,2 procenta. V tomto ohledu se tedy zhmotnil pesimismus tuzemských domácností stran jejich vlastní finanční situace a příslušeného výhledu. Ten byl totiž letos ve třetím čtvrtletí dosud nejvýraznější v celé historii sledování od roku 2003. Na domácnosti tíživě dolehla zejména energetická drahota a obecně mimořádně silné inflační tlaky napříč celou ekonomikou. Ty letos snižují kupní sílu domácností suverénně nejvýrazněji v celé historii ČR. Reálně letos výdělky v Česku poklesnou o přibližně devět procent, přičemž dosud nejhorší byl v tomto ohledu rok 2013, kdy ovšem klesly pouze o 1,5 procenta.
Za celý letošní rok očekáváme růst české ekonomiky o 2,5 procenta, přičemž se v něm projeví i ponížená srovnávací základna loňského roku, kdy se ještě ekonomika zejména v prvním pololetí potýkala s covidovými restrikcemi. V příštím roce se tuzemská ekonomika propadne nejspíše o 0,4 procenta. Recese se ovšem odehrává už nyní, neboť i v probíhajícím čtvrtém čtvrtletí je třeba počítat s mezičtvrtletním poklesem HDP.
Zdroj: Autorský text, ekonom Lukáš Kovanda
