Na poměry posledního desetiletí jde o nezvykle vysoké číslo. Jedná se o nejvyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí za celé období od března roku 2015. Míra nezaměstnanosti mladých je nyní vyšší dokonce než kdykoli během období covidové pandemie, kdy se tuzemská ekonomika – na rozdíl od loňska či letoška – propadala, a to dramaticky.
Markantní červnový nárůst míry nezaměstnanosti mladých – z květnové úrovně 9,5 procenta – souvisí s letošním vysokým počtem absolventů základních škol, na který nebyly střední školy kapacitně připraveny. Absolventi základních škol, kteří se nedostali na střední školu, se tak raději nahlásili na příslušný úřad práce, zejména z toho důvodu, aby za ně stát po prázdninách hradil zdravotní pojištění. Dalším důvodem byla autentická snaha o nalezení zaměstnání.
Úřady práce však málo kvalifikovaným mladým lidem často nabízejí jen „nádeničinu“, například kompletování zásilek v logistických skladech. Neatraktivní pracovní pozice mladé příliš nelákají, takže často jen pobírají dávky v nezaměstnanosti a současně využívají komfortu „mama hotelu“.
Nahlášením na úřad práce se ovšem statisticky stávají nezaměstnanými, pokud tedy na některou z nabídek úřadu nekývnou. Citelný nárůst nezaměstnaných mladých tak není projevem obecného zhoršování situace na trhu práce.
Zdroj: Ekonom Lukáš Kovanda
