Češi kupovali méně potravin, méně potřeb pro domácnost, méně elektroniky, kosmetických potřeb, oděvů i obuvi, dokonce i léků a zdravotnických potřeb. Snížený zájem mají také o kulturu či sport.
Výjimku představují pohonné hmoty. Ty ovšem loni v březnu zdražily zcela extrémně. Třeba nafta se vlivem vpádu Ruska na Ukrajinu a jeho ekonomických dopadů prodávala až za 50 korun za litr. Letos v březnu byla o zhruba patnáct korun na litr levnější. Což docela očekávatelně meziročně zvedlo sháňku po ní.
Čechy stále i tak decimuje inflace, která je neústupnější, než se přepokládalo třeba ještě na začátku letošního roku. Česká národní banka z její neústupnosti viní vládu a její deficit. Za první čtyři měsíce roku totiž vláda vytvořila historicky rekordní rozpočtový schodek, 200 miliard korun. ČNB varuje, že pokud vláda nepředloží nyní v květnu dostatečně zeštíhlující konsolidační balíček, může jít se svými úroky dále nahoru. Základní sazbu přitom už takřka rok drží neměnně na poměrně vysoké úrovni sedmi procent. Další zvýšení úroků ČNB by tlačilo na výraznější pokles tržeb maloobchodu. Třeba proto, že by mohly podražit spotřebitelské úvěry.
Za celý letošní rok maloobchodní tržby klesnou o dvě procenta. Rapidní inflace bude totiž spotřebitele trápit delší dobu. Delší dobu tedy bude také výrazným způsobem ponižovat jejich kupní sílu. Vždyť ještě ke konci letoška je třeba počítat s její úrovní jen těsně pod deseti procenty v meziročním vyjádření. Snižování inflace z odhadované dubnové úrovně 13,5 procenta tudíž bude ve zbytku roku věru jen velmi pozvolné, pozvolnější než se ještě na začátku roku čekalo.
Zdroj: ekonom Lukáš Kovanda
