Klíčoví tradiční těžaři ropy v čele se Saúdskou Arábií šokovali trhy, když v neděli nečekaně rozhodli o významném snížení objemu své těžby. Od května tak ze světového trhu zmizí 1,1 milionu barelů denně – v porovnání s tím, s čím se až do včerejška počítalo. Od července pak ubude dokonce 1,6 milionu barelů. To proto, že Rusko prodlouží platnost svého vlastního omezení těžby, o půl milionu barelů denně, které uvedlo již v březnu v reakci na západní sankcionování ropy a ropných produktů, které vyváží námořní cestou.
Rusko a další tradiční těžaři v čele se Saúdskou Arábií tvoří uskupení OPEC+. Jeho moc ovlivňovat světovou cenu ropy poslední dobou roste, neboť zpomaluje vzestup produkce břidličných těžařů v Severní Americe. Ti až donedávna představovali nebezpečnějšího rivala uskupení OPEC+ než dnes, neboť každé omezení těžby ze strany tradičních těžařů mohli využít k navýšení své produkce a k získání tržního podílu na jejich úkor. Se zpomalováním rozšiřování jejich produkčních kapacit však tato flexibilita polevuje, což tradičním těžařům otevírá prostor k razantnějším škrtům ve vlastní těžbě, aniž by se museli obávat ztráty trhu.
Ropa Brent v reakci na zmíněné překvapivé omezení těžby dnes zdražuje až o zhruba osm procent. Pokud takový cenový nárůst vydrží, dočkají se výraznějšího zdražení pohonných hmot také čeští motoristé, a to od poloviny dubna. „Zatím se však nemusí obávat, že by průměrná celorepubliková cena benzínu či nafty překročila úroveň 40 korun za litr. Bude se spíše pohybovat maximálně v pásmu od 35 do 38 korun za litr. Ostatně zrovna včera cena nafty v ČR klesla průměrně celorepublikově nejníže za celé období od října 2021, kdy do zahájení ruské invaze na Ukrajinu, jejíž důsledky cenu pohonných hmot v ČR rekordně zvýšily, zbývaly ještě více než čtyři měsíce. Litr nafty stál včera u českých čerpacích stanic průměrně 34,83 koruny. Klesá rovněž cena benzínu v ČR, který se prodává za mírně méně než 37 korun za litr,“ říká k situaci ekonom Lukáš Kovanda.
Razantní omezení těžby ropy ze strany tradiční těžařských mocností je však potenciálně bolehlavem také pro mnohé centrální banky ve světě, včetně České národní banky. Jedná se totiž o další inflační tlaky, a to v době, kdy centrální banky bojují s nejvýraznější inflací za několik posledních desetiletí. Jejich boj je již nyní tak intenzivní, že pomohl přivodit pád několika bank euroamerického prostoru v čele se švýcarskou Credit Suisse. Zejména takzvaná jádrová inflace je přitom mnohde stále nepříjemně vysoká, jak dokládají třeba i čísla z eurozóny, zveřejněná minulý týden.
„Na zmíněný růst cen ropy již reagovala například cena palmového oleje. Což dokládá, že zdražení ropy může mít širší inflační dopad i skrze zdražení dalších komodit. Zrovna palmový olej představuje příměs biopaliv, jejichž cena s cenou ropy stoupá, neboť představují alternativu k těm fosilním typu ropných produktů. Růst ceny palmového oleje se pak může podílet na posílení cenových tlaků v oblasti světového potravinářství. Cena palmového oleje dnes v důsledku zdražení ropy poskočila na burze v Malajsii nejvýrazněji za poslední více než měsíc,“ dodává ekonom.
Zdroj: ekonom Lukáš Kovanda
