„Do roku 2030 se zvýší věk odchodu do důchodu postupně z nynějších 64 let na 65 let. To je totiž úroveň nyní platného stropu, který ustavila vláda Bohuslava Sobotky, když se v roce 2016 shodla na zrušení postupného navyšování věku odchodu do důchodu, takzvané „malé důchodové reformy“, z pera vlády Petra Nečase. Mimochodem v roce 2016 chtěli zastropování zejména sociální demokraté. Na jejich stranu se pak přiklonili lidovci. Až teprve po příklonu lidovců se zastropování věku odchodu do důchodu rozhodlo podpořit také hnutí ANO, třetí člen tehdejší vládní koalice. Lidovci tak v současnosti volají de facto po opětovném přijetí opatření, které rozhodujícím způsobem pomohli zrušit,“ vyjadřuje se k otázce Lukáš Kovanda.
Takže věkem 65 let by se tedy podle záměru současné vlády pracovat přestávat nemělo. Zamýšlená změna se ovšem nedotkne pracujících ve věku 57 let a starších, kteří půjdou do penze nejpozději v 65 letech. Nyní 37letý muž půjde podle záměru vlády do důchodu o rok později, v 66 letech. Nyní 26letý muž si na penzi počká dokonce až do 68 let.
Navýšení věku odchodu do důchodu ušetří miliardy
Při navýšení věku odchodu do důchodu o tři roky bude činit úspora pro veřejné rozpočty zhruba 110 miliard korun ročně – v současných cenách a při současném výkonu ekonomiky. Během následujících čtyřiceti let se citelně navýší jak cenová hladina, tak výkon ekonomiky, takže úspora bude v té době dramaticky vyšší než 110 miliard.
„Nicméně v současnosti je to plus minus částka, o kterou veřejné rozpočty přišly takzvaným zrušením superhrubé mzdy. Ty prosadily hlavně hnutí ANO a tehdy opoziční ODS koncem roku 2020. Vzhledem k inflačnímu znehodnocování měny a růstu ekonomiky během 40 let dramaticky naroste také ztráta plynoucí ze zrušení superhrubé mzdy. Takže i kolem roku 2060 by – hypoteticky – vlastně tato ztráta mohla odpovídat dodatečnému příjmu veřejné kasy z prodloužení věku odchodu do důchodu o tři roky,“ praví ekonom.
Zdroj: Canva
Ideální by pochopitelně bylo, pokud by současná vláda uměla najít úspory, které by ztrátu plynoucí ze zrušení superhrubé mzdy kompenzovaly. Ostatně ODS v době schvalování zrušení v roce 2020 prohlašovala, že takové úspory bude umět najít. Nyní je stále patrnější, že tomu tak není.
Nabízí se tak otázka, zda před posunutím hranice věku odchodu do důchodu neupřednostnit právě vrácení sazby daně z příjmu zaměstnanců tam, kde byla před zrušením superhrubé mzdy, tedy z nynějších 15 na zhruba 20 procent. Vždyť v době rušení superhrubé mzdy se stoupenci tohoto kroku mnohdy zaklínali tím, že jde jen o dočasné opatření, na dva roky. Nyní, když už běží třetí rok, by se na to mohlo stačit odvolat. A odvolat se také například na doporučení Mezinárodního měnového fondu. Ten ve svém nejnovějším posudku tuzemské ekonomiky Fialovu vládu vybízí právě k vrácení daně ze mzdy na úroveň roku 2020.
Průměrný věk odchodu do důchodu v EU je 65,5 roku
Podle nyní platné legislativy jednotlivých zemí EU by za deset let, v roce 2033, měl být průměrný věk odchodu do důchodu v Unii 65,5 roku. Pokud by tedy ČR navýšila v období příštích třiceti až čtyřicet let věk odchodu do důchodu na 67 nebo 68 let, nebude se v rámci EU nijak vymykat. Naopak, půjde o již běžnou věc. S navýšením na takovou hranici už během příštích deset let totiž nyní počítají země jako Dánsko, Německo, Nizozemsko, Belgie, Španělsko nebo Bulharsko. Itálie, Řecko či Dánsko uplatňují hranici odchodu do důchodu 67 let už nyní.
Zdroj: Autorský text, ekonom Lukáš Kovanda
