Solární elektrárny zaplavují Česko
„Loni bylo v zemi zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 megawatt. To představuje meziroční nárůst o 366 procent. Postupně se zvyšuje také průměrná velikost elektráren. Dopady války na Ukrajině v podobě zdražení fosilních paliv v čele se zemním plynem tak prokazatelně urychlují proces „ozeleňování“. Jednoduše proto, že cenová výhodnost fosilních paliv už není – a jen tak nebude – tak výrazná jako před válkou,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.
A dodává, že zároveň je ale zřejmější než kdykoli v uplynulých letech, že se o zelené zdroje, včetně právě fotovoltaických elektráren, ani tak evropskou energetiku opřít nelze. I zelené zdroje mají své limity. Proto ostatně i tolik „zelení“ Němci budují hned několik terminálů na zpracování zkapalněného plynu naráz, a nikoli další větrné farmy. Bez fosilních paliv se neobejdou. Potřebují je jako zálohu pro zelené zdroje – pro dny zamračeného bezvětří. Proto v Německu nyní zažívá mocný comeback dokonce i uhlí.
Stát se potýká s velkými dluhy
Ve třetím čtvrtletí roku 2022 hospodařily vládní instituce České republiky s dosud nejvyšším dluhem v historii, vyplývá z dnešních čísel ČSÚ. Dosáhl úrovně 2982,5 miliardy korun, což odpovídá 45,2 procenta hrubého domácího produktu. Dosud nikdy v historii česká vláda nehospodařila s vyšším dluhem v poměru k HDP. Pouze v prvním čtvrtletí roku 2013 hospodařila se shodně vysokým dluhem, tedy 45,2 procenta. V současnosti jsou vyhlídky horší, neboť Česko ve třetím loňském čtvrtletí do technické recese teprve vstoupilo a nelze vyloučit, že v ní zůstane také v roce 2023.
„To znamená, že veřejné zadlužení v poměru k HDP dále trendově poroste, byť by do konce řádného funkčního období současné vlády, tj. do roku 2025, nemělo překročit úroveň 50 procent. To je stále přijatelný vývoj, jak z hlediska tuzemského, tak mezinárodního,“ hodnotí situaci Kovanda.
Pro letošní rok vláda hospodaří s plánovaným schodkem státního rozpočtu 295 miliard korun. Národní rozpočtová rada ale míní, že takový schodek je nerealistický a že deficit ve skutečnosti bude činit nejspíše 350 nebo 360 miliard korun. V takovém případě by o ozdravování veřejných financí nebylo možné hovořit ani náznakem.
Lidé chudnou
Spotřeba českých domácností se ve třetím čtvrtletí loňského roku, tj. od července do září, historicky propadla. V reálném vyjádření – tedy po zohlednění inflace – lidé v Česku nakupovali v přepočtu na osobu o 7,8 procenta méně zboží a služeb než ve stejném období roku 2021. To je druhý nejvýraznější meziroční propad od roku 2005. Více, byť nepatrně, o 7,9 procenta, se reálná spotřeba meziročně propadla již jen v období od dubna do června 2020. Tehdy se ovšem Česko potýkalo s první vlnou pandemie covidu-19, takže podstatná část kamenných obchodů, ale třeba také restaurací byla ze zdravotních důvodů uzavřená.
Reálná spotřeba lidí v Česku loni od července do září klesala meziročně o 7,8 %. Lidé vyčerpali své pandemické úspory natolik, že už radši snížili svoji spotřebu vlastně nejvíc v tomto miléniu. Potvrzuje se, jak ošemetné je cokoli usuzovat z pohledu do „plných obchodních center.“ pic.twitter.com/oVN2uSEp4z
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) January 9, 2023
Loni ve třetím čtvrtletí se reálná spotřeba dramaticky propadla i přesto, že obchody již plně otevřené byly. O to závažnější výsledek je. „Nedávné předvánoční období také opticky naplnilo mnohé obchody a gastronomické podniky, ovšem stále zůstává otázkou, kolik v nich lidé skutečně utráceli. Dnes zveřejněná čísla za loňské třetí čtvrtletí napovídají, že se i za poslední loňský kvartál můžeme dočkat historického propadu spotřeby,“ říká Kovanda.
Výrazný pokles reálné spotřeby má na svědomí předně citelný pokles reálného měsíčního příjmu v přepočtu na obyvatele. Tedy finančního příjmu, který zohledňuje inflaci. V tomto vyjádření se příjem v přepočtu na osobu snížil meziročně o 5,2 procenta. To je druhý nejvýraznější pokles reálného příjmu za celé období opět od roku 2005.
Zdroj: Autorský text, ekonom Lukáš Kovanda
