Budeme tankovat ještě levněji
Pohonné hmoty v Česku za týden zlevnily o více než korunu. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 40,51 Kč, před týdnem byl o 1,03 koruny dražší. O 1,90 koruny na litru se snížila cena nafty, za litr teď řidiči dají průměrně 42,85 Kč. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. V příštím týdnu pohonné hmoty dále výrazně zlevní, benzín o zhruba korunu na litr, nafta o 1,70 koruny na litr. Pokračuje totiž pokles cen ropy na světových trzích a zlevňují rovněž paliva na komoditní burze v Rotterdamu. Koruna navíc během listopadu citelně zpevnila vůči dolaru, což jen přispívá ke snížení cen pohonných hmot v ČR.
„Ropa Brent za poslední dva týdny zlevnila o zhruba osm procent, v přepočtu do korun – tedy po zohlednění kursu – o více než jedenáct procent. Velkoobchodně prodávaná nafta na burze v Rotterdamu stojí nyní v přepočtu do korun o bezmála dvanáct procent méně než před dvěma týdny. Tento vývoj teprve ještě čerpací stanice v Česku do svých cen plně promítnou. Barel ropy Brent se v tomto týdnu prodává na světových trzích v přepočtu do české měny za méně než 2000 korun, a to poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Před tímto týdnem se naposledy za cenu pod touto psychologickou hranicí prodával letos 21. února,“ říká k situaci Kovanda.
Také říká, že bezprostředně ropa zlevňuje z toho důvodu, že EU zvažuje vyšší než očekávanou úroveň stropu na vyváženou rukou ropu. Rekordní počet nakažených covidem a hrozba recese v USA pak ve výhledu tlumí poptávku po ropě, což rovněž tlačí její cenu dolů. Představitelé EU nyní zvažují strop na ruskou ropu vyváženou po moři na úrovni 65 až 70 dolarů za barel, což je výrazně výše, než mnozí očekávali, když skupina zemí G7 s myšlenkou stropu přišla. Strop má být uplatněn například skrze západní pojišťovací společnosti, jimž bude zapovězeno pojistit tanker vyvážející ruskou ropu, pokud by tato měla být prodávána za cenu nad úrovní stropu.
Čím vyšší úroveň stropu je, tím nižší tlak na růst cen ropy ovšem vyvolává, neboť ruská odveta v podobě omezení dodávek ne světové trhy by měla větší dopad při nižším stropu. Při vyšší úrovni stropu bude dopad ruské odezvy na světové ceny ropy jen minimální, protože ruská ropa Ural se už nyní obchoduje právě za ceny kolem úrovně stropu, jak ji navrhuje EU. Dle řady jarních a letních prognóz měla Evropa v těchto dnech a týdnech mířit do nejhoršího stadia probíhající energetické krize. Nic takového se naštěstí nekoná. Tedy alespoň zatím.
Jak to vypadá s plynem?
Burzovní cena plynu v EU klesla od maxima z doby paniky konce letošního srpna o zhruba 63 procent. Samozřejmě, při ceně bezmála 126 eur za megawatthodinu se stále drží výrazně nad průměrem let 2018 a 2019, jenž činil něco přes 18 eur za megawatthodinu. Nicméně situace se pro tuto topnou sezónu zdá být den ode dne lépe a lépe zvládnutelná. Ekonom Lukáš Kovanda říká, že pokud by relativně příznivé podmínky vydržely, zejména tedy neuhodily třeskuté mrazy, budou na jaře 2023 zásobníky napříč EU stále z přibližně poloviny plné. Přitom letos na konci zimy byly plné jen z nějakých 25 procent.
Zásobníky plynu napříč Evropou jsou letos stále plné po okraj (bílá křivka). Daleko více než loni (modrá). Navíc se meziroční rozdíl stále zvyšuje. Půjde-li to tak dál, na jaře 2023 budou pořád ze zhruba poloviny plné. A cena plynu v EU dramaticky klesne. A i inflace v celé EU. pic.twitter.com/oyedVuQN8t
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) November 25, 2022
Jestliže by zásobníky byly ještě i na jaře z poloviny plné, dojde k dramatickému poklesu burzovní ceny plynu. Znamenalo by to totiž, že se výrazně usnadní situace s doplněním zásobníků pro další topnou sezonu, tedy sezonu 2023 až 2024. S tak dramatickým poklesem burzovní ceny plynu by postupně výrazněji, než se nyní čeká, klesla také spotřebitelská inflace napříč Evropou. Citelně nižší ceny plynu by se totiž postupně promítaly do zmírnění cenového růstu, nebo dokonce do snížení cen všeho dalšího v ekonomice, zejména však by srazily cenu elektřiny. Ta se totiž na burze ustavuje na základě ceny závěrné, což je v současnosti cena elektřiny vyráběné právě z plynu.
Dřevo extrémně dražilo
Cena palivového dříví z jehličnanů je nyní nejvyšší za posledních minimálně jedenáct let, vyplývá z dat ČSÚ. Během první tří čtvrtletí letošního roku činila cena palivového dřeva z jehličnanů průměrně 953 korun za metr krychlový (viz graf níže). Pokud bychom ale brali v potaz pouze třetí čtvrtletí, tedy měsíce červenec až září, činila jeho cena průměrně dokonce 1099 korun za metr krychlový. V letošním třetím čtvrtletí byla tedy cena na více než dvojnásobku celoroční loňské úrovně (499 Kč za metr krychlový), meziročně – oproti loňskému třetímu čtvrtletí – dokonce o 113 procent výše.
„Důvodem rekordního růstu cen palivového dříví je plynová krize a odeznění kůrovcové kalamity. Plynová krize zdražuje plyn a elektřinu a zprostředkovaně vede k růstu cen také tuhých paliv, jako je uhlí nebo právě dřevo, protože lidé těmito tuhými palivy nahrazují právě plyn a elektřinu, jejichž zdražení je ještě dramatičtější. Odeznění kůrovcové kalamity, jež vrcholila roku 2018, navíc způsobuje, že kalamitní napadené dřevo je již vytěžené. To omezuje nabídku palivového dřeva na trhu a rovněž tedy tlačí cenu nahoru. Růst cen palivového dříví bude pokračovat i ve zbytku letošního roku a v roce příštím, byt tempo růstu zmírní – dřevo už je tak drahé, že pro řadu zájemců přestává být cenově přijatelné,“ myslí si Kovanda.
Zdroj: Autorský text, ekonom Lukáš Kovanda
