Čeští čerpadláři opět přikročili k praxi navyšování vlastních marží. Zejména v případě benzínu. Ten tak poprvé od konce loňského června zdražil nad úroveň ceny nafty. Za uplynulých sedm dní podražil hned o 84 haléřů na litr, na cenu 37,83 koruny za litr, vyplývá z údajů společnosti CCS. Zdražil tak tento týden na svoji nejvyšší cenu od první poloviny prosince 2022.
Nafta naproti tomu zdražila jen o 26 haléřů, na 37,67 koruny za litr, na své takřka měsíční maximum. Růst cen pohonných hmot je ale v příkrém rozporu s vývojem na světovým trhu s ropou, s vývojem cen na rotterdamské burze paliv a konečně i s vývojem kursu koruny vůči dolaru. Dochází tak zjevně k navyšování marží čerpacích stanic, případně distributorů pohonných hmot nebo samotných rafinérií.
„Ropa Brent čistě v dolarovém vyjádření letos zatím zlevnila o více než tři procenta. Dolů ji stahují zejména obavy z letošního útlumu americké ekonomiky, stejně jako z pokračujícího globálního růstu úrokových sazeb, jenž tlumí poptávku po palivech i investice firem. V příštích sedmi dnech by růst cen pohonných hmot v ČR měl výrazně zmírnit. Fundamentálně by jak benzín, tak nafta měly zlevnit, ovšem bude zřejmě doznívat proces navyšování marží, takže je třeba počítat s růstem cen benzínu v rozsahu kolem 40 haléřů na litr a se zdražením nafty v rozsahu kolem 15 haléřů na litr. Od poloviny února by se ceny pohonných hmot měly stabilizovat,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.
Banky slaví rekordní zisky
Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 miliard korun, když dosáhl úrovně 104,1 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnila Česká národní banka. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun. Po dvou letech poměrně slabých zisků, 2020 a 2021, se tak zisky finančních domů v ČR vrací na trendovou dráhu, na které se pohybovaly před pandemií covidu-19. Samotná výše zisku není v případě bank klíčovým kritériem posuzování výkonnosti. Více vypovídající jsou v tomto ohledu poměrové ukazatele návratnosti vlastního kapitálu nebo návratnosti celkových aktiv, které zisk poměřují právě s uvedenými proměnnými.
Banky v loňském roce těžily z prostředí poměrně vysokých úrokových sazeb. Centrální banky zvyšováním úrokových sazeb bojují proti rapidní inflaci. Kvůli výrazné inflaci a inflačním očekáváním stoupají také tržní úrokové sazby. Oboje se příznivě promítá do ziskovosti bank, neboť to navyšuje úrokové marže, a tedy úrokové výnosy. Ty představují klíčový zdroj bankovního zisku. „Ruku v ruce s dlouhodobým růstem ekonomiky dochází přirozeně například k růstu objemu celkových aktiv bank. Právě proto je více vypovídající posuzovat výkonnost bank výše uvedenými poměrovými ukazateli. Z nich neplyne, že by reálná ziskovost bank rostla excesivně. Spíše byl loňský rok návratem ke standardní ziskovosti zdravého bankovního sektoru, jaký ten český dlouhodobě představuje,“ hodnotí Kovanda.
A dodává, že Fialova vláda však přesto loni rozhodla zatížit šestici největších českých bank daní z mimořádných zisků. Ta se však vztahuje až k ziskům za letošní rok. Dotčené banky zřejmě přistoupí k různým formám optimalizace, aby letos svůj daňový základ snížily. Je tak otázkou, do jaké míry inkaso z mimořádných zisků bank podpoří silně deficitní veřejné finance, které na výdajové straně zatěžují mimořádné výdaje související se zastropováním cen energií, odpuštěním příspěvku na podporované zdroje energie a dalšími opatřeními uvedenými loni a letos ve jménu boje s energetickou drahotou.
Zdroj: Autorský text, ekonom Lukáš Kovanda
