Flotila Vánočních tramvají je v provozu
Letos podnik vánočně nazdobil o tři vozidla více než v loňském roce. Vánočně nazdobeny jsou letos opět oba vozy lanovky na Petřín, včetně horní stanice lanovky i Muzeum MHD. Všechna vozidla dohromady zdobí více než 23 tisíc vánočních světýlek, vnitřní sváteční dekorace a také speciální vnější polepy se zimní a vánoční tematikou. S vánoční výzdobou flotily začal Dopravní podnik už 15. listopadu a postupně se na ní podílela více než dvacítka zaměstnanců DPP, studentů SPŠD, pracovníků společnosti DECOLED i smluvních partnerů DPP.
Další propad Juventusu
„Akcie fotbalového klubu Juventus se na milánské burze propadají až o deset procent. Prodávají se nejlevněji za posledních více než pět let. Akcie „Staré dámy“ se dnes prodávala i jen za 0,25 eura. To je nejméně za celé období od února 2017. Přitom ovšem oproti dubnu 2019, kdy vystoupaly ne svůj historický cenový vrchol, se k dnešnímu dni propadají o takřka 80 procent,“ to říká ekonom Lukáš Kovanda.
Podle něho je důvodem pádu akcií slavného klubu je rezignace celé jeho správní rady, včetně šéfa Andrey Angnelliho a také viceprezidenta Pavla Nedvěda. Rezignace následuje poté, co italské úřady zahájily vyšetřování klubového účetnictví. Juventus jej měl falšovat a provádět také další machinace. Klub to ovšem odmítá. Uvedl, že publikuje nové, upravené finanční výkazy, které budou na konci prosince schvalovat jeho akcionáři. Jde o další pohromu, jež v poslední době „Starou dámu“ dostihla.
Akcie fotbalového Juventusu se dnes propadají až o 10 %, jsou nejníže za více než pět let. „Stará dáma“ zřejmě čachrovala s účetnictvím. Včera večer rezignovala celá správní rada klubu, včetně viceprezidenta Pavla Nedvěda. pic.twitter.com/O727BgBeW6
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) November 29, 2022
Dopadneme jako Turecko?
Podle ekonoma Kovandy je Turecko momentálně pro svět odstrašujícím příkladem nehodným následování, alespoň tedy co se jeho boje s inflací týče. Vážná měnová krize se tam vznáší ve vzduchu. Podle některých expertů však pravděpodobnost měnové krize v Česku je srovnatelná jako právě v Turecku. Šokující! Co za tím vězí?
„Turecký prezident Erdogan vyvádí s měnovou politikou své země psí kusy. Dosazuje takové centrální bankéře, kteří mu bez „cavyků“ vyhoví a postupují dle jeho svérázného – i svéhlavého – přesvědčení. Totiž že snižování základních úrokových sazeb brzdí inflaci. No, na Nobelovu cenu za ekonomii pro Erdogana to nevypadá. Inflace stejně zatvrzele stoupá k výšinám, v říjnu vykázala meziroční úroveň přes 85 procent. Navzdory pádivé inflaci se Turecko vydává proti proudu světové měnové politiky a zatímco drtivá většina jiných zemí – s inflací často mnohem a mnohem nižší, než je ta turecká – svoji měnovou politiku utahuje, Ankara ji naopak rozvolňuje. Naposledy ve čtvrtek minulý týden, kdy srazila úrok do jednociferného pásma, z 10,5 na devět procent. To přesně si Erdogan přál. Aby byl základní úrok jednociferný. Od srpna tak „jeho“ centrální banka snížila úrok čtyřikrát v řadě, ze čtrnácti právě na devět procent. Nyní prý má „hotovo“ a dále sazby klesat nebudou. Erdogan holt dosáhl svého – úrok je jednociferný. Nezávislí analytici však míní, že takhle je neudržitelně nízký,“ konstatuje ekonom.
Podle Kovandy, nejen že se Erdogan se Nobelovy ceny nedočká. Bude prý rád, když se Turecko vyhne závažné měnové krizi. Její riziko je nyní v Turecku vskutku vysoké. Alespoň tedy podle japonské finanční skupiny Nomura, pod jejíž křídla patří i největší japonská investiční banka téhož jména. Ta pravidelně sestavuje jakýsi žebříček rozvíjejících se ekonomik, které boduje a řadí podle toho, jak moc jim hrozí právě měnová krize. Tedy nenadálé, nečekaně prudké oslabení měny spojené se ztrátou samozřejmě nejen kupní síly obyvatelstva, ale také důvěry mezinárodních investorů. A s dalšími neblahými jevy typu inflační exploze nebo růstu nezaměstnanosti.
Dosud vše řečené vlastně není nijak překvapivé. Erdoganova měnová politika už notnou dobu slouží ve světových médiích jako dobře známý odstrašující příklad. Proto zaráží, že v uvedeném pořadí Nomury se hned za Tureckem umisťuje Česká republika. Vskutku, riziko měnové krize v Česku je nyní podle expertů Nomury vysoké, dokonce právě srovnatelně vysoké jako v Erdoganově Turecku (viz graf níže). Srovnatelně vysoké je také v Pákistánu. Jen těžko se mohlo Česko ocitnout v horší společnosti.
Zdroj: Autorský text, ekonom Lukáš Kovanda, DPP
