„Neměla by to být žádná hluboká recese. Půjde spíše o pokračování technické recese, do níž Česko velmi pravděpodobně (čísla se teprve ještě dozvíme) zabředlo už v loňském druhém pololetí. Recese je vlastně částečné splácení účtu za pandemii. Tehdy centrální banky srazily úroky, čímž umožnily se vládám nebývale zadlužit. Na tento dluh se lidem platilo, i když nepracovali. Vlastně poprvé v lidských dějinách v tak plošném měřítku,“ řekl k situaci ekonom Lukáš Kovanda.
Mladí lidé, kteří za poslední skutečné krize, té z let 2012 a 2013 byli ještě dítka, si tak upevnili svůj pocit, že peníze padají z nebes a jsou kvůli tomu ještě „nárokovější“ generací, než byla jakákoli předchozí. Mají pocit, že se jejich generace má nejhůře v historii, ačkoli se má naopak nejlépe. Žádají tak ještě více soft-socialismu, jak monetárního, tak fiskálního. Ještě více tištění peněz v podání centrálních bank a ještě více rozhazování v režii vlád. Módně nyní často vzývaný přístup k životu „work – life balance“ tak přetvářejí v „no work – just give money balance“.
Současná mladá generace se má v Česku s přehledem materiálně nejlépe z úplně všech předchozích. Bude-li si však chtít udržet svůj blahobyt, který jí zajistily starší generace, měla by přestat být tolik nároková a začít také více pracovat. Dluh nelze kupit donekonečna. pic.twitter.com/QauNVTTHXA
— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) January 23, 2023
Bohužel, zatím nemá nikdo moc odvahu – a politici už vůbec ne –, jim říct, že vznikající závratný dluh, a nejen ten pandemický, bude splácet hlavně jejich generace. A že tedy budou muset jednou pořádně pracovat, a to na sebe sama, ale i na naše dluhy, tedy na dluhy starších generací, včetně dluhu pandemického. Rapidní inflace, která představuje klíčový důvod pravděpodobné letošní recese, jim mezitím reálně část dluhu umaže. Takže mladí lidé by vlastně inflaci mohli vítat.
Koruna trhá rekordy
Česká měna včera vylepšila svůj více než čtrnáctiletý rekord vůči euru, když uzavřela obchodování na kursu 23,912 za euro. Na silnější úrovni vůči jednotné evropské měně uzavírala koruna naposledy koncem října 2008. Koruna sílí díky částečnému návratu optimismu na světové trhy. Ten souvisí zejména s otevíráním čínské ekonomiky. Peking na konci loňského roku upustil do drakonických covidových restrikcí, což dává dobrou naději, že druhá největší ekonomika světa by letos měla růst rychleji, než se čekalo. Význam čínské ekonomiky je tak zásadní, že se její vyšší růst odrazí také lepším výkonem světové ekonomiky. To svědčí i české koruně.
„Další příznivou zprávou je pro korunu pokles burzovních cen plynu v EU. Ty jsou v těchto dnech nejníže od září 2021, což dává dobrou naději, že Evropu mine závažná recese, plynoucí z nezvládnuté energetické drahoty. I tento příliv optimismu žene korunu výše. Do toho zmírňují očekávání ohledně dalšího zvyšování úrokových sazeb v podání americké centrální banky, což vytváří tlak na oslabování dolaru a zároveň to posiluje měny typu koruny,“ říká Kovanda.
Silná koruna sama o sobě nebude mít takový vliv, aby Čechy v jakkoli plošnějším rozsahu přiměla cestovat do zahraničí. Lidé při svém rozhodnutí, zda vycestovat, zvažují i další faktory, jako je například jejich stávající i vyhlížená finanční situace, nyní zejména s ohledem na rapidní obecnou inflaci a energetickou drahotu.
Také berou v potaz to, před jakou dobou turisticky cestovali do zahraničí naposledy. Nebo jaké jsou jejich další zásadnější výdaje, třeba na vzdělání dětí nebo investice do nemovitosti, včetně splátek nyní notně prodražených hypoték. „Ceny zájezdů se odvíjejí také do jiných cen a faktorů, než je kurs koruny k euru. Ale doporučit nyní lze směnu korun do eur. Jak pro účely dovolené, tak třeba za účelem založení vlastního eurového účtu,“ dodává ekonom.
Zdroj: Autorský text, ekonom Lukáš Kovanda
