Česká pošta se už tehdy chtěla objektu – případně jeho části – zbavit, neboť jeho provoz ji vyšel na 40 milionů korun ročně. Přitom jen zhruba ze třetiny byl objekt využit pro lidi a kanceláře, zbytek tvořily chodby, schodiště a další obtížně využitelné prostory. V současnosti se z důvodu růstu cen energií a rapidní obecné inflace roční náklady na provoz pohybují na úrovni ještě o desítky milionů korun vyšší než před čtyřmi lety.
V roce 2021 zase Česká pošta vložila část centrály do balíku zhruba stovky svých realit, které zamýšlela prodat. Slibovala si tehdy výnos více než jedné miliardy korun za prodej celého tohoto balíku. Pošta ovšem tehdy počítala s tím, že si nadále ponechá samotnou budovu Hlavní pošty, tedy ikonickou novorenesanční část rozsáhlého objektu směrem do Jindřišské ulice, jež disponuje odbavovací halou s prosklenou střechou. Zbavila by se naopak „schované“ administrativní části celku směrem do ulice Politických vězňů.
Prodej celého komplexu objektu vystavěného v 70. letech 19. století, tedy jak části do ulice Politických vězňů, tak do Jindřišské, by mohl podniku odhadem vynést 1,5 miliardy korun. Optimistické odhady hovoří dokonce o dvou miliardách korun. Poslední zásadní rekonstrukce Hlavní pošty v letech 1996 až 1999 vyšla na 682 milionů korun, což v dnešních cenách odpovídá zhruba právě 1,5 miliardy korun.
Prodej budovy by tak České poště umožnil víceméně „zalepit“ loňskou ztrátu, čítající 1,75 miliardy korun. Problém je ten, že výnos z prodeje objektu by byl jednorázový, takže pošta by se v dalších letech opět ponořila do ztráty, pokud nedojde k zásadní transformaci podniku a jeho zeštíhlení.
I tak je prodej pražské centrály podniku správným krokem. Pro stát je objekt do značné míry „černou dírou“, kde ročně mizí ročně vysoké desítky milionů korun daňových poplatníků. Je ovšem důležité, aby prodej tak lukrativního objektu, který je svým způsobem jedním ze symbolů metropole Prahy, proběhl zcela transparentně. Veřejnost by rozhodně neměla získat dojem, že si na prodeji objektu „přilepšují“ různí lobbisté či na politiky napojení podnikatelé nebo že prodej je pro podnik tak či onak nevýhodný. Vláda, resp. ministerstvo vnitra, pod nějž Česká pošta spadá, zase musí veřejnosti důsledně a citlivě vysvětlit, že prodej nevyhovující budovy je v jejím zájmu.
Zdroj: ekonom Lukáš Kovanda
