Důvodem je hlavně dramatický nárůst cen energií – plynu a elektřiny, potřebných k vytápění míst, kde se soustředí zejména poměrně citlivá selata – a také pohonných hmot a obilí coby krmné směsi.
Tyto cenové nárůsty nastaly vesměs zejména v důsledku války na Ukrajině. Z hlediska řady chovatelů válka představuje příslovečný poslední hřebík do rakve jejich podnikání v oblasti produkce vepřového. Růst jejich nákladů jim neumožňuje konkurovat dovozu vepřového ze zemí, jako je Dánsko, Nizozemsko, Německo či Španělsko, které své chovatele vepřového více podporují, přičemž zároveň disponují efektivnější výrobou.
Vepřové z dovozu sice také zdražuje, ale cenové tlaky ve zmíněných zemích jsou i kvůli například vyšší dotační podpoře pro tamní zemědělce méně palčivé. Navíc růst cen energií typu plynu výrazněji dopadl na zemědělce ve východní části EU, která je, resp. byla na Rusku více závislá jakožto na jejich dodavateli. Takže i odstřihávání od ruských energetických dodávek je v zemích východní části EU nákladnější než v její části západní, což se projevuje i výraznější inflací, včetně inflace v oblasti vstupů producentů vepřového.
Vepřové je tak letos v Česku jednou z mála základních potravin, která od začátku roku dále zdražuje. Zatímco mléko, eidam, vejce, máslo, mouka, chléb nebo cukr od začátku letoška zlevnily, vepřové – konkrétně statisticky detailně sledovaná vepřová pečeně – zdražila.
Zdroj: Ekonom Lukáš Kovanda
