,,Rok 2020 byl z hlediska kvality ovzduší výjimečně příznivý. V roce 2020 byly, s výjimkou benzenu, naměřeny nejnižší imisní koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší, a to za hodnocené období 2010–2020. Suspendované částice a oxidy dusíku dosáhly minim na většině měřicích stanic, někde i za celou historii měření.“ Uvádí ČHMÚ v tiskové zprávě k publikaci Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2020.
Čistý vzduch je dobrou zprávou pro nás pro všechny, otázkou ale je, co za poklesem stojí – jestli jsou to fyzické, trvalé příčiny nebo se jedná jen o přechodný jev. Podle ČHMÚ měl na příznivou situaci vliv jednak útlum ekonomiky v době covidu – průmysl a doprava je totiž jedním z hlavních znečišťovatelů. Stabilnějším faktorem je pak změna na straně domácností – s výměnou kotlů na tuhá paliva došlo k výraznému omezení tzv. lokálních topenišť a zlepšení kvality ovzduší ve sledovaných lokalitách.
Podle Ministerstva životního prostředí (MŽP) jsou lokální topeniště jedním z největších znečišťovatelů ovzduší, a to hlavně z pohledu emisí tuhých znečišťujících látek a benzo(a)pyrenu. Dle MŽP se domácnosti podílí na emisích pevných částic PM2,5 ze 78 % a na emisích benzo(a)pyrenu dokonce z 98 %. Právě proto se na ně také obrátila pozornost legislativních orgánů a od 1. 9. 2022 bude zakázáno provozovat spalovací stacionární zdroje na pevná paliva o příkonu do 300 kW. Domácnosti tak jsou nuceny měnit zastaralé kotle na tuhá paliva za nové zdroje – plynové kotle. Aby podpořilo výměnu starých kotlů, vyhlásilo MŽP výzvu na tzv. kotlíkové dotace, která se opakuje vždy až do vyčerpání přidělených evropských finančních prostředků.
V debatě o znečištění ovzduší se většina pozornosti obvykle zaměřuje na emise oxidu uhličitého (CO2), kterému Evropa vyhlásila válku. Znečištění ovzduší má ale mnoho jiných, pro lidský organismus často škodlivějších jmenovatelů. Mezi ně patří právě například pevné částice (anglicky Particulate Matter, PM), které se dále dělí podle své velikosti, oxidy dusíku (NOx), oxidy síry (SOx) benzen nebo benzo(a)pyren. Koncentrace těchto látek v ovzduší ČHMÚ sleduje a podle dat dostupných od počátku měření v roce 2010, je vidět klesající trend.
Podle naměřených hodnot nesou kotlíkové dotace ovoce. ČHMÚ monitoroval kvalitu ovzduší v 8 modelových lokalitách, kde bylo cílem vyhodnotit, zda po výměně kotlů došlo ke změně v koncentrací prachových částic PM10 a rakovinotvorného benzo[a]pyrenu (BaP) v emisích z lokálních topenišť. Kotle na zemní plyn či LPG mají dle měření čistší emise a vypouštějí jen nepatrný zlomek škodlivých aromatických uhlovodíků a polétavého prachu ve srovnání s kotli na dřevo či uhlí. Otázkou ale je, kolik jich domácnosti budou i přes jejich zákaz do budoucna instalovat, když se cena plynu šplhá k nevídaným číslům a 21. prosince dokonce překročila rekordních 170 EUR za megawatthodinu.
Čistší ovzduší v uplynulém roce pozitivně ovlivnilo také deštivější počasí na jaře a chladnější léto, díky kterému klesla koncentrace přízemního ozonu. Významnou roli při snižování emisí z dopravy hraje podle zprávy ČHMÚ kromě krátkodobého výkyvu v důsledku covidových uzávěr, také obměna vozového parku. Navzdory plošnému zlepšení situace je ale na mapě překročených imisních limitů stále zbarvené Ostravsko, kde je situace dlouhodobě v rámci Česka nejhorší.
