Nové hodnocení České republiky, která dříve patřila k nejotevřenějším a nejdemokratičtějším zemím světa, znamená, že občanské svobody, včetně svobody projevu, shromažďování a sdružování, jsou nyní omezovány vládnoucími entitami. CIVICUS Monitor je obzvláště znepokojen zmenšující se svobodou tisku v zemi, bránění práva na informace a diskriminace menšin.
„CIVICUS Monitor je znepokojen zejména tím, že stále větší část českých médií přebírají politici nebo podnikatelé. Tito provládní spojenci zaplavují rady nezávislých televizních a rozhlasových stanic v naději, že přehluší kritické názory. Vyzýváme novou koaliční vládu, aby přijala okamžité kroky k ochraně nezávislosti médií,“ řekla Aarti Narsee, výzkumná pracovnice CIVICU.
Média pod politickým vlivem
Mezinárodní tiskový institut, Reportéři bez hranic, Evropské centrum pro svobodu tisku a médií a další skupiny za svobodu tisku vyjádřily obavy z akvizice společnosti Central European Media Enterprises (CME) českým miliardářem Petrem Kellnerem v říjnu 2020. CME je společnost, která vyvíjí a produkuje obsah pro třicet televizních kanálů v pěti zemích střední a východní Evropy. Navzdory prohlášení CME, ve kterém společnost znovu potvrdila svůj závazek k nezávislosti, pluralitě a svobodě médií, vzbuzují obavy Kellnerovy vazby na Čínu. Miliardářova investiční skupina PPF má v Číně velké finanční investice a Kellner již vedl soudní spor za to, že „se snažil koupit příznivé zpravodajství o Pekingu v českém tisku, sledoval české politické osobnosti vystupující proti Komunistické straně Číny a podporoval spojení na vysoké úrovni mezi Českem a Čínou“. Tato akvizice tak podle pozorovatelů může představovat hrozbu pro svobodu médií v zemi a v důsledku i pro samotnou demokracii.
Nezávislé monitorovací skupiny řekly, že „zaznamenaly rozsáhlá obchodní jednání PPF s Čínou, jejíž vedení se staví ke kritice obzvlášť odmítavě, zejména v otázkách, jako je zacházení s ujgurskými muslimy v Sin-ťiangu, na Tchaj-wanu nebo v Hongkongu, kde probíhá masový zásah proti základním právům.” Robert Basch, výkonný ředitel Open Society Fund Praha, pro CIVICUS Monitor uvedl, že i když je Kellnerův případ z hlediska nezávislosti médií znepokojivý, nejde o ojedinělý vývoj, neboť významnou část českých médií již vlastní politici, resp. vlivní podnikatelé. Kritika a zprávy veřejného zájmu, které mohou vrhat negativní světlo na některé vlastníky médií nebo politiky, jsou tak podle něj vědomě ignorovány.
Také generální ředitel České televize Petr Dvořák byl letos pod palbou poté, co se ho vysílací rada pokusila sesadit. Obavy z útoku na nezávislost České televize začaly poté, kdy bylo nečekaně odvoláno pět členů poradního sboru. Kritici vyjádřili znepokojení nad pokusem vlády obsadit radu vládními spojenci, kteří jsou podle nich kritičtí k investigativnímu zpravodajství, mají přitom ale malou mediální odbornost. Zpráva Evropské vysílací unie tvrdí, že tlak na odvolání Dvořáka lze vysvětlit tehdy nadcházejícími parlamentními volbami v říjnu 2021. Odvolání Dvořáka by podle nich zaručilo poddajnější ČT, která bude příznivěji informovat o vládních krocích.
Právo na informace
V květnu kancelář prezidenta Miloše Zemana oznámila, že přestane poskytovat informace několika investigativním médiím kritizujícím vládu, včetně veřejnoprávní České televize, Respektu, Seznamu Zprávy, Deníku N aj. Přestože Zemanova kancelář uvedla, že toto rozhodnutí bylo učiněno ve snaze bojovat proti dezinformacím, ve skutečnosti jde podle pozorovatelů o vytvoření informačních bariér a bránění v novinářské práci. V praxi ovšem nemělo toto oznámení významný dopad na vybraná média, protože je známo, že prezident nereagoval na jejich dotazy ani před vyhlášeným zákazem. Zástupce šéfredaktora Deníku N Lukáš Werner Výboru na ochranu novinářů řekl: „Ve většině případů, kdykoli jsme položili otázky, jsme buď nedostali žádnou odpověď, nebo jsme někdy dostali jako odpověď urážky nebo dokonce citace z Bible.” Podle Mezinárodního tiskového institutu je tento akt účelovým zatajováním informací na diskriminační bázi a porušuje Ústavu České republiky, která říká, že „státní moc slouží všem občanům“, jakož i Listinu základních práv a svobod, která zaručuje právo na informace, brání tak práci svobodných médií a podkopává svobodu tisku.
Zdroj: ČTK
Stejně tak v září 2021 nebyla řadě zahraničních a českých novinářů umožněna účast na společné tiskové konferenci, kterou v Ústí nad Labem uspořádali premiér Babiš a maďarský premiér Viktor Orbán. Kancelář premiéra usoudila, že důvodem byl problém s logistikou, ale poté se na internetu objevily seznamy konkrétních novinářů a médií, kteří byli na akci zakázaní.
Útoky na menšiny
Zpráva zdůrazňuje zjištění, že útoky na ohrožené komunity v České republice se zdají být běžnější. Romové podle pozorovatelů čelí v České republice přetrvávající diskriminaci. Prezident Miloš Zeman v červnu podkopal práva menšiny LGBTQI+, když veřejně podpořil maďarský zákon zakazující LGBTQI+ materiály ve školách a označil transgenderové lidi za „nechutné“. Více než polovina členských států EU se proti maďarskému zákonu postavila a vyzvala premiéra Viktora Orbána, aby respektoval práva LGBTQI+. Česká republika zatím k tématu mlčí.
Zdroj: ČTK
Tento model porušování občanských práv v České republice podle zprávy odráží situaci v celé Evropské unii. Belgii a Polsku bylo rovněž sníženo hodnocení, zejména v důsledku šíření pravicového populismu, který ohrožuje základní lidské svobody v celém regionu.
Na CIVICUS spolupracuje Monitor s více než dvaceti nezávislými organizacemi, které poskytují důkazy a výzkumy v konkrétních zemích, kde jsou ohroženy občanské svobody. Celkem monitorují 197 zemí, jejichž společnosti jsou kategorizovány jako uzavřené, potlačované, omezené nebo otevřené, a to na základě metodologie, která kombinuje několik zdrojů údajů o svobodě sdružování, pokojného shromažďování a projevu. V zemích s otevřenou občanskou společností dnes podle zprávy žije pouze 3,1 % světové populace.
Zdroje dat:
Civicus, Euractiv, Civicus, Civicus, Civicus, Civicus, Civicus
