Václav Havel
Bývalého prezidenta, dramatika, esejisty, disidenta a odpůrce komunistického režimu si vážili lidé po celém světě. Carl Bildt, bývalý premiér Švédska, jej dokonce neváhal označit na svém twitterovém účtu za „jednoho z největších Evropanů“. Václav Havel se narodil do pražské intelektuální a podnikatelské rodiny. Komunistům byl proto trnem v oku a cestu životem měl ztíženou – nemohl si například vybrat školu dle vlastní volby. Život zasvětil boji proti komunistické nadvládě a nevyhnul se kvůli tomu celé řadě postihů. Mimo jiné mu byla zakázána publikace textů nebo musel opustit divadlo a jeho díla se v Československu nemohla hrát. Stal se také předním představitelem Charty 77 a spoluzakladatelem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za své občanské postoje byl celkem třikrát uvězněn. V zahraničí tou dobou již platil za vůdčí osobu chartistů i disentu. Proslavili ho rovněž jeho divadelní hry, za Vyrozumění či Ztíženou možnost soustředění obdržel v New Yorku prestižní cenu Obie. Po sametové revoluci se stal posledním prezidentem Československa a posléze i prvním prezidentem České republiky. Za svou tvorbu i celoživotní úsilí o dodržování lidských práv obdržel Václav Havel několik státních vyznamenání a mezinárodních cen. Kontroverzní však dodnes zůstává jeho rozsáhla amnestie z roku 1990, na jejímž základě byla z vězení propuštěna velká část zločinců, včetně pedofila Jaroslava Oplištila.
Věra Jourová
Česká politička, právnička, podnikatelka a v současné době i místopředsedkyně Evropské komise patří k našim nejúspěšnějším političkám. Rodačka z Třebíče působila v roce 2014 jako ministryně pro místní rozvoj a poté v letech 2014-2019 ve funkci evropské komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost žen a mužů. Věra Jourová se výrazně podílela na prosazení nařízení o obecné ochraně údajů (GDPR) a i díky tomu ji časopis Time zařadil na jaře 2019 mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Do prestižního žebříčku se navíc dostala jako historicky první zástupce Česka. Dánská a evropská politička Margrethe Vestagerová o ní tenkrát ve svém medailonku pro Time napsala, že je „vůdčím hlasem volajícím po regulaci velkých technologických společností“. V současné Evropské komisi, vedené Ursulou von der Leyenovou, má Věra Jourová na starosti kontrolu dodržování hodnot Evropské unie a transparentnost.
Madeleine Albrightová
Americká politička českého původu se nesmazatelně zapsala do dějin zahraniční politiky. Stala se totiž první ženou v historii, která získala post ministryně zahraničních věcí USA. Předtím působila jako velvyslankyně USA při OSN. Madeleine Albrightová, rozená Marie Jana Körbelová, přišla na svět do pražské židovské rodiny. Její otec byl československý diplomat a podařilo se mu tak krátce po německé okupaci odcestovat společně s rodinou do Londýna. Ne všichni z její rodiny ale měli takové štěstí. Její prarodiče a několik příbuzných se stali obětmi holocaustu. Po válce se sice rodiče s Madeleine do Československa vrátili, avšak po komunistickém převratu roku 1948 znovu odcestovali – tentokrát do vzdálenějšího Colorada ve Spojených státech amerických. Ve státech se Madeleine provdala za chicagského novináře Josepha Medilla Pattersona Albrighta, zapsala se na postgraduální studium na prestižní Kolumbijské univerzitě, založila rodinu a začala budovat svoji hvězdnou politickou kariéru. Do administrativy Bílého domu se dostala po vítězství Jimmyho Cartera. Měla tehdy na starosti vztahy s Kongresem Spojených států amerických a dělala zprostředkovatelku mezi Radou pro národní bezpečnost a ministerstvem zahraničních věcí. Vrcholné kariéry dosáhla za úřadování Billa Clintona.
Tomáš Garrigue Masaryk
Filozof, pedagog, žurnalista a první československý prezident, známý taktéž jako „prezident Osvoboditel“ či „tatíček Masaryk“, je právem považován za symbol československé státnosti. Po vypuknutí první světové války odjel do exilu a seznamoval světové politiky s českými požadavky. V červenci 1915 pronesl v Curychu a Ženevě slavné projevy vybízející k ukončení habsburské monarchie. V Rakousko-Uhersku byl na něj tou dobou vydán zatykač za velezradu a nemohl se proto do země vrátit. Pobýval tak například ve výše zmíněném Švýcarsku, Londýně, Rusku nebo Paříži, ve které vznikla Československá národní rada. Zlomový okamžik nastal v roce 1918, kdy odcestoval do Spojených států amerických. Zde aktivně psal, přednášel a agitoval. Na konci války získal podporu prezidenta Woodrowa Wilsona, jenž podpořil sebeurčení slovanských národů. Po tomto úspěchu se Masaryk vrátil do Československa, kde byl zvolen prezidentem.
Edvard Beneš
Také Edvard Beneš sehrál v otázce československé státnosti významnou roli. Začátkem první světové války zorganizoval vnitřní odboj „Maffie“ a měl na starost například důležité spojení mezi Prahou a Masarykem ve Švýcarsku. V září 1915 odešel do Paříže, odkud i nadále působil. Pořádal přednášky na pařížské Sorbonně, psal články do francouzských a českých zahraničních novin a podílel se na ustanovení Československé národní rady. Společně s M. R. Štefánikem se zasloužili o zřízení Československých legií ve Francii, Itálii a Rusku a díky Benešovi uznaly státy Francie, Anglie a Itálie Československou národní radu jako představitele nového státu (před vznikem Československé republiky). Edvard Beneš rovněž stál u zrodu Společnosti národů a prosazoval politiku kolektivní bezpečnosti. Účastnil se významných mezinárodních konferencí a zahraniční politika byla jeho doménou. V Československu působil jako ministr zahraničí, předseda vlády a následně i prezident. V říjnu 1938 pod tlakem situace po uzavření Mnichovské smlouvy abdikoval a odešel do exilu. Po okupaci Německem prohlásil Mnichov za neplatný a zastával teorii právní kontinuity Československa. Snažil se uzavírat spojenecké smlouvy s mocnostmi a podpořit tak Československo. Jednou z nich ale byla i kontroverzní smlouva uzavřená v prosinci 1943 s J. V. Stalinem, kterou se Československo nevědomky připoutalo na další desítky let k SSSR.
Který politik podle vás reprezentuje či reprezentoval Česko na mezinárodní scéně vůbec nejlépe?
