Connect with us

Zadejte svůj dotaz

.

Politika

Další důvod, proč vláda zvedne daně? Většinu nákladů na obnovu Ukrajiny mají uhradit země EU

Kdy skončí válka na Ukrajině je sice zatím ve hvězdách, už teď se ale předběžně sčítají škody. A ty jsou přímo astronomické. Podle prozatímních odhadů Rusko doposud způsobilo škody v přepočtu přes 20 bilionů korun. Západ i Ukrajina už teď řeší, jak je na Rusku vymáhat. Zdá se, že budeme svědky bouřlivých diskuzí.

Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

Škody způsobené ruskou invazí na Ukrajině dosahují podle nejnovějšího odhadu ukrajinského ministerstva hospodářství do současnosti asi 800 miliard dolarů, což je více než čtyřnásobek ročního ukrajinského HDP. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského potřebuje vláda 5 až 7 miliard dolarů měsíčně na pokrytí platů a dalších sociálních výdajů.

Brusel odhaduje, že na obnovu budou potřeba stovky miliard. Evropská unie podle informací agentury Bloomberg zřídí mohutný fond solidarity na financování obnovy zničené Ukrajiny, protože členským státům bylo řečeno, že by měly počítat, že většinu nákladů zaplatí samy. Také Ukrajina očekává, že jí s obnovou infrastruktury pomohou západní země.

Jedním ze zdrojů financování je majetek Ruské federace, který zmrazily téměř všechny velké země. Jde o devizové rezervy v hodnotě 300 miliard dolarů, které si už Rusové nestačili vybrat ze zahraničních účtů.

Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové je EU připravena na obnovu Ukrajiny přispívat. Evropské země a Západ jako celek ale nejsou ochotny celou obnovu Ukrajiny hradit ze svého. „Bude to zásadní debata a její součástí bude i to, že obnova Ukrajiny bude vyžadovat celosvětovou solidaritu. Není možné, aby prezident Putin způsobil krveprolití, zničil ukrajinskou infrastrukturu a účet za to, aby platila jen Evropa,“ řekla Jourová.

Většina počáteční pomoci by byla určena na obnovu infrastruktury a podporu poskytování veřejných služeb. Na Ukrajině je poničeno až 30 procent dopravní infrastruktury. Zničeno bylo na 8000 kilometrů silnic, zhruba 300 mostů, desítky železničních stanic a řada letišť. Rozsah škod se přitom liší od úplné destrukce až po relativně opravitelné škody.

Vzhledem k stále pokračujícím bojům není zatím možné vyčíslit přesnou částku, v průběhu desetiletí ale půjde o stovky miliard eur. Evropská komise rovněž zvažuje rozšíření záruk na pomoc podnikům. Podle odhadů totiž přibližně třetina podniků zcela zastavila svou činnost a 45 % snížilo výrobu.

Válka zasáhla zejména zemědělský sektor, který je jednou z nejvýznamnějších hospodářských činností v zemi, protože nelze využívat velkou část půdy, zemědělci čelí rostoucím nákladům a vývoz je omezen.

Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

Vláda chystá vlastní sankční seznam

Některé členské státy včetně Švédska a Slovinska navrhly prozkoumat způsoby, jak přesměrovat ruské finanční prostředky na Ukrajinu, například výběrem dodatečných zisků z vysokých cen energií. Uvažuje se například o uvalení zvláštní reparační daně na hlavní ruské vývozní produkty – zemní plyn a ropu.

Další z možností je využití zmrazených aktiv ruských oligarchů, na které byly uvaleny sankce. Tady ale bude potřeba prokázat napojenost těchto majetků na kremelský režim a na agresi Ruska proti Ukrajině, což je úkol pro bezpečnostní složky.

Touto cestou chce jít i česká vláda, která připravuje zákon, o který by se mohly chystané restrikce opřít. „Vytvoříme vlastní sankční seznam, majetek ale nebudeme konfiskovat nebo vyvlastňovat, počítá se s tím, že ho zmrazíme,” řekl Hospodářským novinám poslanec za STAN a konzultant ministra pro legislativu Vladimír Balaš. Podle něj pak bude možné sáhnout na nemovitosti, ale také na finanční prostředky uložené v našich bankách. Zmrazení majetku by ale nemělo být plošné.

„Postižené osoby by se pak musely domáhat náhrady škody za zmrazený majetek na Rusku. Je totiž velmi pravděpodobné, že Moskva zřejmě nebude chtít poválečnou obnovu Ukrajiny platit”, myslí si Balaš.

Očekává se, že tématu poválečné obnovy a případných válečných reparací bude v příštích týdnech věnována velká pozornost. Vysocí úředníci v Bruselu a Washingtonu plánují projednat způsoby, jak Kyjev finančně podpořit a zajistit, aby obrovské množství peněz nebylo zneužito.

Jak se to dotkne Čechů?

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je kvůli výše zmíněnému vysoce pravděpodobné, že dojde ke zvýšení daní, a to i přes předvolební slib současné vlády. Kabinet totiž bude muset vynaložit nejméně 70 miliard korun na výdaje související s válkou, což zvýší schodek rozpočtu minimálně na 350 miliard korun.

Podle Kovandy lze čekat navýšení sazby daně z mezd zaměstnanců ze současných 15 zhruba k 17,5 procentům, čímž by vláda získala 50 miliard korun. Dále se zvýší spotřební daň z tabáku a zřejmě i z tvrdého alkoholu. Ve hře je i digitální daň a navýšení daně z nemovitostí.

Zdroje dat:
Bloomberg, Hospodářské noviny, Deník.cz, Dopravní noviny

Může se Vám líbít

Celebrity

Syn Kateřiny Kornové Filip slavil 30. narozeniny. Narodil se den před narozeninami svého otce zpěváka a herce Jiřího Korna, takže pánové slavili v tandemu....

Celebrity

Kdo ještě neslyšel o vztahu modelky Agáty Hanychové a mediálního magnáta Jaromíra Soukupa, jako by snad ani nebyl. Zprávy o tomto nově vzniklém páru...

Celebrity

Sto lidí, sto chutí, říká jedno známé české pořekadlo. O tom, že se člověk nikdy nezalíbí všem, se na vlastní kůži přesvědčila také herečka...

Reality shows

Napínavý souboj o kmenovou a individuální imunitu, konec klíčového hráče i neprofesionální chování moderátora Ondřeje Novotného, které tvůrci reality show raději vystřihli, ale trochu...