Průměrné náklady na dodávku elektřiny v krátkodobém horizontu vyletěly na rekordní úroveň. V Německu, Francii, Španělsku a Spojeném království vzrostly o více než 200 % a v severském regionu náklady vzrostly dokonce o 470 % oproti předchozímu roku. A i když se letošní zima projevuje jako velmi mírná, domácnosti budou v příštích letech čelit dalšímu nárůstu cen.
Pro spotřebitele v domácnostech v EU (definované jako středně velké spotřebitele s roční spotřebou mezi 2 500 kWh a 5 000 kWh), byly ceny elektřiny v první polovině roku 2021 nejvyšší v Německu (0,3193 € za kWh), Dánsku (0,2900 € za kWh), Belgii (0,2702 € za kWh) a Irsku (0,2555 € za kWh ). Naopak nejnižší v Maďarsku (0,1003 € za kWh), Bulharsku (0,1024 € za kWh) a na Maltě (0,1279 € za kWh). Němci zaplatili oproti Maďarům třikrát víc, a o 45,6 % vyšší cenu, než je evropský průměr. V České republice platíme 0,1284 € za kilowatthodinu, což je pod průměrem Evropské unie (0,1329 €) a v žebříčku zemí Evropské unie nás to řadí na 12. místo.
Ceny elektřiny pro spotřebitele v domácnostech v první polovině roku 2021 jsou uvedeny v jednotce standardu kupní síly, což je konečná zátěž pro spotřebitele v jeho rozpočtu. Takto jsou pak nejvyšší v Rumunsku a Německu, nejnižší jsou v Nizozemsku a Finsku.
Toto srovnání ovlivňuje podíl daní na celkové ceně elektřiny pro spotřebitele v domácnostech. V EU byla daňová zátěž v první polovině roku 2021 nejmenší v Nizozemsku, kde byly hodnoty fakticky záporné (-5,5 %). Nizozemsko poskytuje příspěvek na energie a vykázalo tak negativní podíl ostatních daní a odvodů. Příspěvek, který se postupem času skutečně zvyšoval nesouvisí s pandemií, nizozemská vláda tento nástroj využívá k přesunu daňové zátěže z domácností na firmy. Naopak nejvyšší daň z celkové ceny platí lidé v Dánsku, kde tvořila 64,1 % z ceny. Průměrný podíl daní a odvodů na úrovni EU byl 39,4 %. V České republice energie standardně podléhají zdanění 21 %.
Energetická krize
Energetická krize v Evropě je podle odborníků způsobena několika faktory. Jeden z nich je zvýšená poptávka a nedostatek zemního plynu v posledních letech. Krize byla také zhoršena nižšími rychlostmi větru a výpadky jaderné energie, které zatížily energetické sítě a donutily energetické společnosti v regionu spalovat fosilní paliva. Jak společnosti spalovaly uhlí, lignit a dokonce ropu, náklady na nákup povolenek ke znečišťování prudce vzrostly. Uhlíkové futures se letos více než zdvojnásobily na přibližně 80 eur za tunu, což zvýšilo náklady na elektřinu.
Jedním z velkých témat je také odstavení jaderných elektráren, které jsou dle Evropské dohody o klimatu zatím považovány za čistou energii, v boji za úplné odstranění uhelných elektráren a snížení emisí. Největším výrobcem jaderné energie v EU byla v minulém roce Francie, která vyrobila 52 % celkové produkce jaderné energie v EU, následuje Německo (9 %), Španělsko (9 %) a Švédsko (7 %). Tyto čtyři země dohromady představovaly více než tři čtvrtiny celkového množství elektřiny vyrobené v jaderných zařízeních v EU.
Na začátku roku 2020 mělo 13 členských států EU s jadernou výrobou elektřiny v provozu celkem 109 jaderných reaktorů. V průběhu roku 2020 se trvale odstavily tři jaderné reaktory, dva ve Francii a jeden ve Švédsku. Francie zůstala členským státem EU nejvíce závislým na jaderné elektřině, která v roce 2020 představovala 67 % veškeré elektřiny vyrobené v zemi. Jedinou další zemí EU s více než polovinou elektřiny vyrobené v jaderných elektrárnách bylo Slovensko (54 %). Podíl jaderné výroby na celkové produkci činil 46 % v Maďarsku, 41 % v Bulharsku, 39 % v Belgii, 38 % ve Slovinsku, 37 % v Česku, 34 % ve Finsku, 30 % ve Švédsku, 22 % ve Španělsku, 21 % v Rumunsku, 11 % v Německu a 3 % v Nizozemsku.
Podle webu CrabonBrief nyní nejlepší systémy solární energie na světě nabízejí „nejlevnější…elektřinu v historii“ s technologií levnější než uhlí a plyn ve většině velkých zemí. Vyplývá to z World Energy Outlook 2020 Mezinárodní energetické agentury.
Od druhé poloviny 90. let se EU snaží liberalizovat trhy s elektřinou a plynem. Směrnice přijaté v roce 2003 stanovily společná pravidla pro vnitřní trhy. Doposud na mnoha trzích přetrvávají značné překážky vstupu, jak je patrné z počtu trhů, kterým stále dominují (téměř) monopolní dodavatelé. V roce 2019 představila Evropská komise balíček Čistá energie pro všechny Evropany. Komise dokončila komplexní aktualizaci rámce své energetické politiky, aby usnadnila přechod od fosilních paliv k čistší energii a splnila závazky Pařížské dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Legislativní návrhy Fit for 55 pokrývají širokou škálu oblastí politiky včetně klimatu, energetiky, dopravy a daní a vymezují způsoby, jakými Komise reálně dosáhne svého aktualizovaného cíle do roku 2030 bez toho, aby se zvýšení cen dotklo evropských domácností.
Zdroje dat:
The Portugal News, Bloomberg, Eurostat, Eurostat, Global Petrol Prices.com, Electricity price
