Kdo by měl podávat pravidelná hlášení o maržích a kdy by měly kontroly začít, je podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly předmětem jednání s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. „Uvidíme, jak zareagují jednotliví obchodníci, zejména obchodní řetězce, protože máme avízo, že by chtěli po Velikonocích zdražit”, uvedl šéf resortu zemědělství. Právě na poslední článek řetězce, tedy na obchody, si chce ministerstvo došlápnout především, jejich marže jsou podle něho přehnané.
Obchodní řetězce nařčení odmítají s tím, že tempo růstu cen potravin díky nim v porovnání s celkovou inflací je stále poloviční. „Marže v obchodech jsou výrazně nižší než u velkých výrobců potravin”, namítá prezident Svazu obchodů a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Plánujeme sledovat marže u potravin. Rozdělení zisku mezi zemědělci, zpracovateli a obchodníky je nerovnoměrné a doplácí na to spotřebitel. To nemůžeme tolerovat. Budeme proto chtít sledovat marži např. u másla, kuřecího masa, vepřového masa nebo pečiva. pic.twitter.com/oGp3zzrtgX
— Zdeněk Nekula (@ZNekula) April 13, 2022
Také řada lidí má na plány ministerstva svůj názor: „Zajímavý nápad. Ale nevím, k čemu dojdete. Marže ukazuje jeden pohled. Ale nebere v úvahu náklady a kapitálovou náročnost. Jako krok jedna zkuste porovnat zisk mezi jednotlivými subjekty celé dodavatelské vertikály: zemědělci – potravináři – maloobchod. Asi budete překvapeni.” Další radu dostává ministr Nekula od jiného diskutujícího: „To ale jdete úplně blbou cestou. To je nekonečný proces. A taky zkontrolujte marže u všech ostatních věcí, protože ceny stoupají u všech výrobků.”
Na zvyšujících se cenách potravin mají největší podíl rekordně drahé energie, pohonné hmoty i vyšší mzdy. Samostatnou kapitolou jsou ceny obilovin, které se projevují hlavně na cenách pečiva. Před jejich zdražováním nás podle ekonomů neochrání ani soběstačnost v produkci pšenice. Díky její více než dvojnásobné ceně oproti loňsku ji totiž zemědělci často raději vyvezou do zahraničí. Na produkci obilí se podepisují také zdražující hnojiva vlivem omezeného dovozu z Ruska a i v tomto případě ceny pohonných hmot.
Objevují se názory, že chleba by kvůli těmto faktorům mohl zanedlouho stát 60 i více korun. Ekonomové to nevylučují, podle nich by to ale mohl být spíše krátkodobý jev. Podle odborníků je také potřeba myslet na to, že produkce obilovin bude muset vystačit i k uživení uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli do evropských zemí. U zvyšujících se cen masa, hlavně vepřového, hraje roli zejména skutečnost, že Česko je v této oblasti ze všech hlavních živočišných výrobků nejméně soběstačné. Zhruba polovina se ho dováží ze zahraničí.
Za levnějšími nákupy opět za hranice
Zejména lidé žijící v pohraničí začali v poslední době znovu jezdit za levnějšími nákupy do Polska a Německa. „Jezdím do Německa pravidelně. I tam se zdražilo, ale ne procentuálně tolik. Krůtí maso tam stálo 7 eur/kg, teď stojí 8 eur. U nás je vepřová krkovice na 299 Kč, stávala max. 190 Kč. Zdražení bylo skokové”, všímá si jeden z pravidelných nakupujících v zahraničí.
Důvody výhodnějších nákupů za hranicemi jsou jednoduché: Polsko úplně zrušilo DPH u řady základních potravin, jako jsou mléčné výrobky, zelenina nebo ovoce. V Německu je DPH na potraviny 7 %, v Česku 15 %. Cestou snížení DPH přitom ministr Nekula jít nechce: „Když zrušíme DPH u potravin, pohonných hmot, energií a dalších věcí, tak státní finance vykrvácí a nebude na důchody, zdravotnictví či školství” a dodává: „Sledování marží bude mít i psychologický efekt. Máme vysoce konkurenční trh. Pokud má potravinář velkou sílu na trhu, dokáže při jednáních cenově zmáčknout zemědělce. Stejně tak řetězce dokážou pod sebou zmáčknout ať potravináře, tak zemědělce.”
Další zdražení potravin na obzoru?
Řešením podle ministra zemědělství není ani další podpora zemědělcům a výrobcům, po které někteří volají. Argumentuje tím, že do zemědělství jde rekordní objem dotací. Podle Českého statistického úřadu je zemědělství v plusu 22 miliard korun, ceny potravin nicméně začaly růst už loni. „Jsou rekordní dotace, zemědělci mají rekordní zisky, ale čeští spotřebitelé mají vyšší ceny potravin. To znamená, že je něco špatně. Nejde donekonečna přisypávat více a více dotací a mít přitom dražší a dražší potraviny”, řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny Nekula.
Výrobci odhadují, že by potraviny mohly letos podražit o dalších 30 i více procent. Kvůli růstu cen se podle aktuálních průzkumů musí nějak omezovat 40 – 50 % domácností. Podle ekonomů by vláda měla přijít s cílenou pomocí potřebným lidem, například navyšováním a jednodušším vyplácením příspěvků na bydlení, kde budou domácnosti rostoucí náklady pociťovat nejhůře.
Vláda už na pomoc kvůli rostoucím cenám energií, zboží a služeb zvýšila od 1. dubna životní a existenční minimum. Schválila také návrh zákona, který snižuje spotřební daň z nafty a benzinu, což by se na čerpacích stanicích mohlo projevit zlevněním pohonných hmot až o 1,80 Kč na litr. Spoustě lidem se ale toto opatření zdá velmi nedostatečné. „No to je ale bomba, to jste se praštili přes kapsu, co na to ten chudák státní rozpočet”, komentuje kroky vlády jeden z diskutujících na sociálních sítích.
Celkově jsme od začátku roku k českým občanům nasměrovali 74 miliard na zmírnění vysokých cen energií a pohonných hmot a důsledků války na Ukrajině, abychom jim pomohli zvládnout dopady těchto negativních jevů.
— Petr Fiala (@P_Fiala) April 13, 2022
Premiér Petr Fiala se také na Twitteru pochlubil, že vláda od začátku roku k občanům nasměrovala celkově 74 miliard na zmírnění vysokých cen energií a pohonných hmot a důsledků války na Ukrajině, aby jim pomohla zvládnout dopady těchto negativních jevů. I tady se řada lidí neudržela a neodpustila si svůj názor: „74 miliard? A kde ty prachy jsou? Já jsem z toho neviděl ani korunu. Tak kde ty prachy jsou?” a další dodává: „Tak to rozdáváte víc než Babiš. Ten rozhazoval 2 roky a vy 2 měsíce.”
Zdroje dat:
Hospodářské noviny, České noviny, CNN Prima news
