Veřejnoprávní televize i rozhlas označují současný stav za alarmující. S poplatky, které se nezměnily od roku 2008, se podle managementů obou médií nedá udržet stejný rozsah služby ani stejný počet lidí. V případě České televize klesla kvůli inflaci hodnota koncesionářského poplatku ve výši 135 korun na dnešních 86 a v roce 2024 ho současná inflace podle propočtů srazí až na 50 korun.
ČT se proto rozhodla omezit vlastní výrobu a provozování kanálu ČT sport, od ledna 2023 vypne program ČT3, který Petr Dvořák používal před volbami k nátlaku na expremiéra Babiše s poukazem na to, že pokud budou příjmy televize omezeny, zrušení kanálu ČT3 rozhněvá především jeho voliče, tedy seniory.
Zvýšit poplatky mohou poslanci. Podle politiků na to ale kvůli současné krizi není vhodná doba. Zákonodárci navíc jejich případné zvyšování podmiňují vnitřními úsporami. Politici oslovení Hospodářskými novinami se shodují, že omezením výroby nebo vypínáním kanálu Dvořák rychlého zvýšení poplatku za televizi nedosáhne. „Pokud potřebuje ušetřit 910 milionů, tak taková reakce měla přijít dříve. Nerozumím tomu, proč se nezačalo v době, kdy chybělo 300 nebo 500 milionů,” řekl poslanec ANO Aleš Juchelka. Dvořák se kritice brání: „Celých 10 let jsme upozorňovali na to, že takovýto trend není dlouhodobě udržitelný a že přijde okamžik, kdy bez navýšení financování nebude nadále možné stávající rozsah veřejné služby zachovat.”
Generální ředitel České televize Petr Dvořák dostane za minulý rok plný bonus. Přibližně půjde o 2,4 milionu korun. Vyplývá to z dnešního jednání Rady ČT. pic.twitter.com/rjFdZR0fCh
— Newsroom ČT24 (@NewsroomCT24) June 22, 2022
Přepočítal se Dvořák?
Na věci se ale dá podívat i z jiného úhlu. Analýza agentury Media Tenor poukázala na to, o čem se „v kuloárech” mluví delší dobu, tedy nevyváženost zpravodajství. ČT podle ní stranám vládní pětikoalice před volbami skutečně „umetala cestu” k moci, a to ve svých diskuzních pořadech a předvolebních speciálech. „Televize za to podle všeho očekávala protislužbu,” myslí si Jana Bobošíková, autorka internetového magazínu Aby bylo jasno.
Poukazuje na nedávný rozhovor Petra Dvořáka v Právu, kde řekl: „Byli jsme přesvědčeni, že už letos s námi politici povedou debatu o úpravě financování médií veřejné služby. Ta dosud vůbec nezačala.”
„Po volbách, ve kterých ČT nepokrytě stranila současné vládní pětikoalici očekával management televize a spřátelení tvůrci změnu zákona o České televizi a navýšení koncesionářského poplatku. V Parlamentu se ale nic nedělo, a tak management ČT musel s pravdou ven: Peníze docházejí,” soudí Bobošíková.
Ta poukazuje i na další důvod, proč bychom v dohledné době měli očekávat zvýšení poplatků. Návrh novely zákonů o ČT a ČRo, které minulý týden schválila vláda, počítá se zvýšením počtu členů Rady ČT z 15 na 18. „Ročně bude provoz Rady ČT stát téměř o 2 miliony korun víc než doposud. A nabobtnání Rady platí samozřejmě koncesionáři,” upozornila Bobošíková s tím, že „toto navrhuje Fialova vláda v době, kdy ředitel ČT demonstrativně oznámil velké propouštění a omezení výroby.” Návrh ještě musí posoudit Sněmovna.
Vláda schválila návrh novely zákonů o České televizi a Českém rozhlasu.
— Newsroom ČT24 (@NewsroomCT24) June 22, 2022
Ta počítá se zvýšením počtu členů Rady ČT z 15 na 18 i změnou výběru radních. Ty by nově volili i senátoři. Změna by se dotkla i organizací navrhující jednotlivé kandidáty, návrh ještě musí posoudit Sněmovna. pic.twitter.com/4YgV4yjGXx
Situace v Českém rozhlase je obdobná
Ředitel ČRo René Zavoral letos inicioval jednání o zvýšení poplatku na 60 korun. V lednu uvedl, že podle předběžných konzultací v poslanecké sněmovně by proces zvýšení poplatku mohl podle některých poslanců trvat nejméně dva roky. Také veřejnoprávní rozhlas vybírá současný poplatek 45 Kč v nezměněné výši od roku 2005.
A jaká by měla být reálná výše poplatku za televizi v roce 2022? „Pokud by výše poplatku rostla spolu s inflací, musel by být 209 korun,” uvedl ředitel ČT.
zdroj:
Hospodářské noviny, Médiář, Novinky, YouTube