Že komunikace vlády směrem k lidem občas povážlivě vázne, ukázal tentokrát Síkela (STAN), který ještě v úterý tvrdil, že stát by v případě nedostatku plynu přistoupil k omezení dodávek tepla do domácností, aby udržel v chodu klíčový průmysl. Připustil, že se Česko může dostat do situace, kdy v Evropě nebude žádný plyn, a to bez ohledu na cenu. Včera ministr průmyslu prohlásil, že stát nebude při nedostatku plynu preferovat průmysl před domácnostmi. V situaci, kdy by Česko muselo požádat o pomoc s dodávkami plynu okolní státy, by ale podle Síkely bylo namístě, aby se i domácnosti částečně omezily.
Úterní Síkelova slova odmítl i premiér Fiala, podle něhož je Česko na zimu připravené. „Budeme mít dostatek energií, abychom ji zvládli. Vláda udělala veškeré kroky, aby nenastal nejkatastrofičtější možný scénář,” ujistil Fiala a zmínil například naplněné zásobníky plynu, nakoupený plyn ve státních hmotných rezervách i získání kapacity v terminálu na zkapalněný plyn v Nizozemsku, který má zajistit třetinu roční spotřeby Česka, a bude možné ho využívat už tuto zimu. Zdůraznil ale, že bude potřeba šetřit.
V souvislosti s navrhovaným snížením teplot v bytech a domech v případě stavu nouze Fiala řekl: „Rád bych vyvrátil nesmysly o tom, že někdo bude chodit kontrolovat domácnosti, na kolik stupňů mají zapnuté topení, kolik mají stupňů v kuchyni a podobně.” Ještě minulý týden přitom ministerstvo průmyslu avizovalo, že dodržování pravidel po celé republice má kontrolovat malý úřad se zhruba stovkou zaměstnanců.
Návrh vyhlášky počítá s tím, že v ložnici nebo v kanceláři by se mělo topit na 18 stupňů, na chodbě na 15, ve školních třídách na 19 a v nemocničních pokojích na 20 stupňů.
Fiala: Za bydlení neplaťte přes 30 procent příjmů
Vláda se naopak chystá kontrolovat výši záloh, které svým zákazníkům vyměřují dodavatelé energií. Chce si posvítit na to, zda odpovídají jejich spotřebě. „Máme z terénu signály, že u některých domácností, odběrných míst, dochází k tomu, že ta záloha s vysokou pravděpodobností neodpovídá, není adekvátní a je stanovena vyšší,” řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Premiér Fiala očekává, že první výsledky kontrol výše záloh by měly být známy už v příštím týdnu.
Do konce srpna bychom měli znát i konkrétní podobu úsporného tarifu a částky podpory. Podle návrhu ministerstva průmyslu by celkový příspěvek pro domácnosti s nejvyšší spotřebou měl být kolem 17 500 korun. Letos se z toho bude podle ministra vyplácet asi 5000 korun. Pro výsledný příspěvek budou klíčové odpočty za obnovitelné zdroje a další poplatky.
Fiala po jednání vlády rovněž vzkázal: „Občané zaplatí za bydlení maximálně 30 % svých příjmů, v Praze 35 %, a to včetně všech poplatků za vodu a energie. Veškeré náklady nad 30 % jejich příjmů je jim stát připraven uhradit, a to prostřednictvím příspěvků na bydlení.” Kritici ovšem namítli, že ze strany Fialy „jde buď o omyl, neznalost nebo lež, když zapomněl dodat, že jde o normativní náklady na bydlení, jejichž výši určuje vláda a jsou například také základem pro výpočet nezabavitelné částky. To nejsou jakékoliv náklady na bydlení,“ uvedl poslanec ANO Patrik Nacher. Přidali se k němu i další.
Díky @karelpeka
— daniel hule (@DanielHule) August 17, 2022
Výše Příspěvku na bydlení má STROP ‼️
Kdyby nebyl omezen, byl by snadno zneužíván
Tento strop je ale nutné ZVÝŠIT zvláště u malých domácností v malých městech, protože vychází z odhadu cen energií roku 2021! https://t.co/EuD7GMD6Rq
Premiér zopakoval, že „situace není kvůli Putinově ekonomické válce proti Západu jednoduchá, ale děláme všechny kroky pro to, abychom ji zvládli a aby se tato situace občanů dotkla co nejméně.” To vyvolalo u řady lidí spoustu reakcí. Jedni vládě vyčítají, že svými kroky roztočila inflační spirálu, další razí jiný názor: „Co znamená nejméně? Vy jste se do té války neměli vůbec angažovat a neměli ji podporovat dodávkami zbraní. Ve smlouvě NATO se jasně říká: řešit konflikty mírovou cestou. Vy jste se vůbec neptali a nevzali v potaz názory občanů na věc a rovnou jste nás do války zatáhli a podpořili ji.”
Další už reagují rezignovaně. „Nechápu, kdo tomuhle věří.. Beztak doma nemám teploměr, topím, když je mi zima a je mi vcelku fuk, kolik to stojí,” píše David. Řada lidí si také utahuje z výroku Markéty Pekarové Adamové, která prohlásila, že se zkrátka v zimě budeme muset víc přiobléknout. „V EU už docházejí i svetry. Už je mají jenom v Maďarsku.”
Protestuje také opozice, která si na příští týden vyžádala svolání mimořádné schůze ke strategii vlády pro řešení energetické krize, zdražování a hrozby rostoucí nezaměstnanosti.
Od února čekáme na to, až ministr @JozefSikela navrhne pomoc lidem s drahými energiemi. Je druhá polovina srpna a stále nic. Místo pomoci jsme se dnes dozvěděli, že budou kontrolovat zálohy. Místo, aby pomáhali, stále jen na někoho ukazují a hledají výmluvy.
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) August 17, 2022
Zdroj:
Echo24, ČT24, CNN Prima News, ČTK
