„Já bych hlavně snížil dávky určitým skupinám lidí, kteří nikdy nepracovali, nepracují a pracovat nebudou. Jenom parazitují a ždímají stát. Jenže to bohužel nikdo neudělá,“ napsal do veřejné diskuze Ladislav Fau, který tak reagoval na vyjádření ministra práce Mariana Jurečky, jenž rovněž uvedl, že chce svůj návrh uvést v účinnost v průběhu prvního pololetí příštího roku, jak informoval server Novinky.
Uživatel Kamil Diviš má na danou záležitost podobný názor jako Ladislav. „Podporu v nezaměstnanosti využívají lidé, kteří pracuji a o práci přišli. Ti, co nepracují a práci si ani nehledají, bývají většinou na sociálních dávkách. Nikoliv na podpoře. Možná by stálo za to zamyslet se nad snížením dávek těmto věčně a dlouhodobě nepracujícím spoluobčanům. Věřím, že úspory by byly znatelně vyšší a k tomu doprovodný efekt, ze by i tato skupina byla nucena pracovat a tím odvádět daně.“
Mnoho lidí vidí problém v rovněž v sociálních dávkách a nechápou, proč by se měla snižovat podpora v nezaměstnanosti lidem, kteří v životě poctivě pracovali. Rudolf Kadlec například uvedl, že by Jurečka „měl donutit dělat ty, co životě makali minimálně nebo vůbec.“ Nakládat na hřbet další nálož lidem, kteří celý život dělali, je podle jeho slov „zrůdnost“.
V diskuzích najdete skutečně mnoho názorů. Někteří Češi s Jurečkovým postojem naopak souhlasí.„V pořádku. Dneska je jednoduché si najít práci. Kdo je na pracáku dýl jak měsíc, je člověk, kterýmu se pracovat nechce,“ napsal Vladan Tihon.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka po zasedání NERV pro ČT: Plánuji navrhnout snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Změna by mohla přijít v první polovině příštího roku.
— ČT24 (@CT24zive) November 2, 2022
Podpora v nezaměstnanosti je první dva měsíce 65 % předchozího průměrného měsíčního čistého výdělku, pro OSVČ je to 65 % vyměřovacího základu na důchodové pojištění, přepočteného na měsíc. Další dva měsíce je to 50 % a zbývající dobu 45 % čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Pokud zaměstnanec není schopen doložit příjmy předchozího zaměstnání, odvíjí se podpora od průměrné mzdy. Z ní se pak dostává 15, poté 12 a dále 11 %. Maximálně může podpora dosáhnout 0,58násobku průměrné mzdy, jak ji určí ministerstvo práce a sociálních věcí. V roce 2022 je tedy maximální podpora 21 488 Kč měsíčně. Při rekvalifikaci je strop výš, na 0,65násobku průměrné mzdy, může tedy dosáhnout 24 081 korun za měsíc. Celková doba, kdy člověk podporu pobírá, je 5 měsíců u lidí mladších 50 let, osm měsíců u lidí mezi 50 a 55 lety a 11 měsíců u lidí starších 55 let.
Nezaměstnanost v Česku podle údajů Úřadu práce v září mírně stoupla na 3,5 % ze srpnových 3,4 %. Stále zůstává nejnižší v EU. „Pokud je nízká nezaměstnanost, tak úspory nebudou tak velké. Já to vidím tak, že už se ví, že nezaměstnanost se zvýší a doplatí na to jen ti, co poctivě pracují. Flákači si požádají o jiné dávky,“ míní Karel Podroužek.
A jaký názor máte na danou záležitost vy? Napište nám to v komentářích.
Zdroj: Novinky.cz, Penize.cz, autorský text
