„To proto, že vlastně jediná možnost, jak může hlava státu ovlivnit tuzemskou ekonomiku celkem přímou cestou, spočívá ve jmenování členů rady České národní banky. Tento orgán zodpovídá za měnovou politiku České republiky. Měnová politika je jedním ze dvou pilířů hospodářské politiky každého ekonomicky vyspělého státu. Druhým pilířem je politika fiskální neboli rozpočtová, za kterou zodpovídá v prvé řadě vláda. Zatímco tedy voliči v parlamentních volbách volí osoby zodpovídající za jeden pilíř ekonomického výkonu země, prezident či prezidentka vybírá dle vlastního uvážení osoby zodpovídající za pilíř druhý,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.
Hlava státu vzešlá z probíhajících voleb ovšem v začínajícím funkčním období bankovní radu ČNB příliš neobmění. To proto, že nový prezident či prezidentka řádně povládne po dobu pěti let, tedy do začátku roku 2028. Šesti ze sedmi členům bankovní rady ČNB ale vyprchá mandát až v polovině roku 2028, případně až v roce 2029. Jedinou výjimku představuje radní Tomáš Holub, jemuž vyprchá funkční období koncem roku 2024.
Zdroj: Profimedia/ČTK
Končící prezident Miloš Zeman přitom loni s platností buď od poloviny roku 2022, nebo od února 2023 jmenoval celkem šest členů bankovní rady. Tedy všechny kromě zmíněného Holuba.
Funkční období hlavy státu let 2028 až 2033 bude z hlediska obměny bankovní rady ČNB tedy mnohem zajímavější. Hlava státu totiž hned po několika měsících v úřadu vybere nového guvernéra ČNB. Také rozhodne o obsazení dalších tří křesel v její bankovní radě. Na přelomu let 2028 a 2029 pak rozhodne o obsazení dalších dvou křesel k bankovní radě. A koncem roku 2030 o dalším.
Rozhodující může být i postoj k přijetí eura
Během necelých prvních tří let svého funkčního období bude moci prezident či prezidentka vládnoucí v letech 2028 až 2033 obměnit celou bankovní radu ČNB a zcela ji tak proměnit k „obrazu svému“. „Pokud by byla hlava státu v letech 2028 až 2023 jednoznačně nakloněna přijetí eura, promění bankovní radu právě tak, aby i ona sestávala z expertů jednoznačně nakloněných přijetí jednotné evropské měny. Jestliže tedy v nyní probíhajících volbách zvítězí kandidát či kandidátka podporující přijetí eura, nepatrně stoupá šance na jeho přijetí v první polovině 30. let,“ vysvětlil Kovanda.
K přijetí eura je nakloněný generál Petr Pavel, proti je naopak expremiér Andrej Babiš.
Zdroj: Profimedia/ČTK
Zdroj: Autorský text, ekonom Lukáš Kovanda
