„Musíme něco udělat na celoevropské úrovni. Lidem pomáháme, dokonce jsme podle mezinárodního srovnání na 4. místě v EU, ale to je vlastně řešení těch následků. My se musíme začít zabývat příčinami, to nemůže dělat jeden národní stát sám, ale musíme najít celoevropské řešení. Jak bude vypadat, uvidíme na základě těch jednání. První, čeho musíme dosáhnout je, aby evropské státy byly vůbec ochotné takové řešení hledat. Ta ochota zatím nebyla, já teď při debatách se svými kolegy vidím, že ty problémy si začínají všichni uvědomovat, takže věřím, že nějakého řešení dosáhneme,” řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Podle ekonoma Martina Slaného je poslední záchrannou brzdou, kterou by měla jakákoliv vláda v ekonomice udělat, zastropování cen energií. V tom s ním souhlasí i bývalý ministr průmyslu za ANO Karel Havlíček. „Pro” je i prezident Miloš Zeman. „Už dávno máme zákon o cenách. Přimlouvám se tudíž za zastropování cen energie na celoevropské nebo národní úrovni.” Pro takové řešení by zvedl ruku také Síkela, podle něhož je 20% nárůst cen během jednoho dne mimo realitu.
Ceny povolenek by měly být podle ekonomů prioritou
Premiér Fiala bude o zastropování ceny elektřiny, případně dalších možných řešeních, jednat v pondělí s německým kancléřem Olafem Scholzem. Ministr Síkela zmínil i možnost diverzifikace cen podle typu výroby elektřiny, přičemž „sáhnout lze i do povolenek.“ Ty by měly být podle řady ekonomů prioritou. „Pokud dojde dočasně k dalšímu vydávání povolenek, jejich cena poklesne, bude odpovídat té tržní a omezí se prostor pro umělé šponování cen spekulanty,” myslí si Jakub Michálek z Pirátské strany. Ta k současným opatřením vlády prosazuje například navýšení rodičovské či daňové bonusy.
Ceny energií žene do závratných výšek kromě výrazně nižších dodávek ruského plynu také nedostatečná produkce jaderné energie ve Francii, která velkou část svých jaderných elektráren i kvůli špatnému stavu zavírá. Ty, které zatím fungují, vyrábí jen z poloviny, a to kvůli technickým problémům a letním odstávkám.
Jaké jsou další možnosti řešení energetické krize?
Důležité bude podle odborníků také přimět členské státy EU, aby dočasně udržely provoz maxima jaderných elektráren a zprovoznily ty, které nyní nefungují. Podle nich není možné spoléhat na dovoz energií z jiných evropských zemí, které budou mít pravděpodobně také nedostatek.
„Vyhodnotit je potřeba i cestu, kterou se vydali Španělé a její použitelnost v celé Unii. Ve Španělsku vláda díky dotacím pro plynové elektrárny srazila cenu elektřiny na polovinu,” zmínil Michálek. Piráti chtějí zapojit i státy, které budou mít i jen dočasné přebytky energií například z obnovitelných zdrojů.
Podle ekonomky Ilony Švihlíkové by EU včetně Česka měla změnit energetickou politiku a hlavně přístup k fosilním palivům, která se zbytečně démonizují. Také prezident Zeman razí názor, že podstatným faktorem zvyšování cen energií je zelený fanatismus, povolenky na emise se podle něj na růstu cen podílejí minimálně 20 procenty.
I přes vážnost situace a odhady vyšších cen i pro další roky, někteří ekonomové krotí obavy. „Tyto ceny nebudou navěky, nicméně můžou být na delší čas. Že by však Češi už během příštího roku museli za energie platit 10násobek dřívější ceny z období před válkou na Ukrajině, nehrozí. Cena na příští rok už byla nasmlouvaná za nižší ceny,” řekl v CNN Prima News ekonom Petr Bartoň.
Zdroj:
CNN Prima News, Piráti, ČTK, CNN Prima News
