Podle místopředsedy rozpočtového výboru Jana Hrnčíře z SPD by inflace do konce roku měla vystoupat k 20 %. „To znamená, že bude tvrdě zasažena i tzv. střední třída. Vláda měla zasáhnout daleko dřív, méně se věnovat předvádění se v Bruselu, ale spíše se zaměřit na domácí politiku,” míní Hrnčíř.
Velmi bude záležet na tom, zda dojde k zastavení dodávek ruského plynu do Evropy. Obecně se nejistota ohledně plynu projevuje i na zvýšení cen elektřiny. Tu například ČEZ zdražil oproti minulému roku bezmála čtyřnásobně. Největší hráč na trhu navíc znovu zvedne ceny pouhý měsíc po červencovém zdražení. V srpnu si domácnosti, které elektřinu používají kromě svícení, vaření a ohřevu vody také k vytápění, připlatí až o 650 korun – za 1 megawatthodinu zaplatí přes 7700 korun. To je nesrovnatelně víc než v sousedním Slovensku, kde díky zavedení regulovaných cen platí lidé od února nanejvýš 61,2 eura (zhruba 1515 korun). Ve Francii zase zastropovali ceny elektřiny i plynu.
Na způsobu, jak čelit prudce zdražujícím cenám elektřiny, se ekonomové neshodují. Zatímco Lukáš Kovanda volá po pozastavení systému emisních povolenek, jejichž cena se promítá do vysokých cen elektřiny prodávané na burze (a ty pak do koncových cen spotřebitelům), jeho kolega Petr Dufek vidí možnost v zavedení nulové sazby DPH pro odběr elektřiny a plynu do určitého objemu na domácnost.
Motivační prvek hodlá zavést i vláda v chystaném úsporném tarifu. Jeho přesnou podobu chce představit do začátku topné sezony. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury má být založen na myšlence „čím víc lidé uspoří, tím větší část spotřeby budou mít pokrytou právě tímto tarifem.” Domácnosti by tak mohly dosáhnout v průměru na 11 až 15 tisíc korun. Opatření, která vláda chystá nebo už zavedla na podporu domácností, shrnul ve svém nejnovějším videu také premiér Petr Fiala.
Odborníci z úsporného tarifu nadšení nejsou. Upozorňují, že jde o další dluh. Varují také před zamýšleným zavedením sektorové daně, která by se kromě energetických společností mohla dotknout také bank a dalších odvětví. Opatření, které by do státní kasy mohlo přinést zhruba 10 až 20 miliard ročně, se totiž může obrátit proti lidem. „Je možné, že firmy by uvalenou daň přenesly na své zákazníky,“ domnívá se ekonom Lukáš Kovanda. Vláda zatím nemá jasnou představu o tom, jak by to hlídala. Existují proto obavy, aby zavedení úsporného tarifu nemělo podobný „efekt”, jako nedávné snížení spotřební daně na pohonné hmoty.
Benzin za 90 korun?
Také ceny pohonných hmot závisí na dalším vývoji opatření vůči Rusku. Ekonomové poukazují na připravované sankce zemí skupiny G7, které počítají se zastropováním vývozních cen ropy, na jehož základě by Rusko mohlo snížit svoji denní produkci o 5 milionů barelů. To by podle analytiků americké banky JP Morgan mělo za následek astronomické zdražení ropy pro západní země. Nejčernější scénáře počítají s cenou 380 dolarů za barel (oproti současným 110 dolarům). „Pokud by se barel ropy Brent prodával za cenu kolem zmíněné úrovně 380 dolarů, benzín a nafta v Česku by stály přibližně 88 korun za litr,“ propočítává ekonom Lukáš Kovanda.
Putin chce ublížit Západu. Proto zvyšuje ceny plynu. Tématu zneužívání energetiky ze strany ruského diktátora se v komentáři věnuje ministr průmyslu @JozefSikela >> https://t.co/wOUxSXqCey pic.twitter.com/khs2dxzOyM
— Hnutí STAN (@STANcz) July 4, 2022
Kovanda proto doporučuje myslet „na zadní vrátka” a raději šetřit na krušný závěr roku. Jednou z oblastí, kde je možné ušetřit, jsou podle něj prázdninové pobyty v zahraničí. „Myslím, že kdo chce šetřit, tak by měl letos zůstat v České republice, jenže to se neděje.” Chápe sice, že lidé jsou po vynuceném dvouletém zákazu cestování natěšení, situace mu ale připomíná chování lidí na palubě Titanicu, kde také „lidé tancovali na horní palubě, zatímco se loď potápěla.”
Zdroj:
Seznam Zprávy, CNN Prima News, TN.cz, Seznam Zprávy
