Connect with us

Zadejte svůj dotaz

.

Domácí politika

Město jako sendvič: O urbanistické ekologii Prahy s Martinou Kaňákovou

Mladá politička TOP 09 je jednou z nadějí lokální politické scény. Pracovitá třicátnice se věnuje zejména urbanistické ekologii na Praze 6. Na rozhovor dorazila se zpožděním, protáhla se jim partajní schůze, ale vynahradila to zápalem a energií, s níž o tématu mluvila. Pokud se její pilotní projekty povede implementovat i v ostatních částech Prahy, můžeme se těšit na zelenější a energeticky šetrnější metropoli.

Zdroj: Martina Kaňáková
Zdroj: Martina Kaňáková

Co je vaše pozice na Praze 6?

Od roku 2018 jsem zvolenou zastupitelkou městské části a rovněž zastávám roli předsedkyně Komise životního prostředí. Pozice předsedy komise mi byla nabídnuta po rezignaci dosavadního předsedy. Starosta Ondřej Kolář mi následně tuto pozici nabídl a já s velkou pokorou přijala. Byla to pro mne velká výzva, i proto, že v předchozím volebním období byl předsedou komise prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., který je velice uznávaným odborníkem na ekologii působícím zejména na Akademii věd (AKČR). S ohledem na jeho odborné znalosti jsem mu nemohla konkurovat. Rozhodla jsem se pojmout svou pozici v trochu jiném duchu. Jsem člověk orientovaný na plnění konkrétních projektů. Takto jsem přistoupila i ke své roli předsedy Komise životního prostředí. Od toho se odvíjí věci, které v rámci tohoto orgánu prosazuji.

Kdy jste se poprvé začala zajímat o ekologická témata?

Je nutno říci, že jsem typ člověka, který tráví veškeré možné volno v horách. Taková městská horalka. Příroda mě nabíjí. Mám ráda ten klid a svobodu. Intenzivně jsem se nicméně o téma ekologie začala zajímat v souvislosti s problematikou ochrany amazonského pralesa. V rámci svého projektu – latinskoamerického festivalu Merkádo – jsem se snažila o osvětu veřejnosti ve věci záchrany amazonského pralesa. Dokonce se nám podařilo udělat charitativní sbírku. Peníze byly určeny na výkupy pozemků ekvádorské Amazonii, neboť právě výkupy pozemků jsou jednou z nejúčinnějších variant jeho ochrany. Spolupráci na této sbírce jsme měli spolu s neziskovou organizací Forest Inc.

Zdroj: Martina Kaňáková

Jak jste se dostala k politice?

Studovala jsem Iberoamerikanistiku na Filozofické fakultě UK. Ve stručnosti se jedná o historický obor zaměřený na latinskoamerický region. Během studií jsem založila i festival Merkádo. Pro jeho možné uskutečnění jsem jednala o podporu na úrovni politických zástupců městských částí. To mi více přiblížilo prostředí komunální politiky. Nicméně ten hlavní důvod byla politická situace, nástup Babiše do vlády. Spousta lidí kolem mě jen nadávala, ale nikdo z nich aktivně nevystoupil. Já jsem se rozhodla, že aktivní budu. Podala jsem si přihlášku do TOP 09 a bylo. Chtěla jsem věci měnit, nejen o nich mluvit.

Povězte nám o přístupu Prahy 6 k ekologii…

Říká se, že v rámci celé Prahy je Šestka příkladem pro ostatní městské části. Má silného politického ducha. Vlastně většina významných politických jmen vyrostla na šestce (ku příkladu primátor Pavel Bém byl šestkovým starostou). Navíc rozlohou je Praha 6 poměrně velká, počet obyvatel má totožný jako Hradec Králové. Z městských částí má i největší podíl zeleně. Jsou tu obrovské plochy: Divoká Šárka, obora Hvězda apod. Praha 6 je prostě zelená městská část, kde je prostor pro realizaci řady projektů.

Jaké projekty momentálně probíhají?

V rámci plánu adaptace Prahy na klimatické změny byla Praha 6 vybraná pro jako místo, kde se bude implementovat různá spousta inovativních projektů. Ať už se jedná o instalaci měřičů znečištění ovzduší nebo pocitová mapa, která byla tvořena týmem odborníků pod Akademií věd. Cílem pocitové mapy bylo určit, kde a proč se tvoří tzv. tepelné ostrovy. To nám posloužilo jako ukazatel, na jaká místa se v rámci naší práce zaměřit.

K sázení stromů?

Sázení stromů je určitě jedna z možností jak ochladit onen “tepelný ostrov”. Bohužel to ale není tak jednoduché. Pod chodníky vedou inženýrské sítě, tedy spousta kabelů a rour, které zajišťují dodávky vody, elektřiny, plynu atd. Aby se v těchto místech mohl vysadit strom, sítě by se musely přemístit. To je výdaj pro obec v řádu i stovek tisíc korun. Musíme si uvědomit, že město je v podstatě takový “sendvič”. Nahoře je zástavba, uprostřed chodníky a silnici, a pod tím vším jsou právě ty sítě. A proto musíme přemýšlet, jak dostat zeleň do ulic města jinak. Inspirací nám je například Singapur se svou vertikální zelení.

Jak to funguje v kontextu českého prostředí?

Každé město je velmi specifické, Praha se svou památkovou ochranou obzvlášť. Projekty, který by ale dle mne bylo možné přenést do našeho prostředí nemusí být nějak složité. Například Singapur využívá pro ozelenění pouliční osvětlení. Nebo takové zelené stěny. Ve spolupráci se Zemědělskou univerzitou jsme například implementovali projekt, který používá naši národní rostlinu, chmel. Charakteristika chmele je, že zpracovává výpary a je o 80 % odolnější než jiné rostliny. Podařilo se nám na Dejvickému kulaťáku postavit první zelenou stěnu z chmele. Projekt běží už dva roky. Neustále sbíráme a porovnáváme data. Například již víme, že potřebujeme stěnu udělat vyšší. Vše konzultujeme s univerzitou. Tento projekt považujeme za velice úspěšný. Už nám volali i z jiných měst, například z Plzně. Má to dobrou odezvu.

Zdroj: Martina Kaňáková

A co ty pouliční lampy? Co je to za projekt?

To je projekt ještě v plenkách ale spolupracuji na něm opět s městskou společností Technologie hl. m. Prahy, Pražskou energetikou a z části i Zemědělskou univerzitou. Jedná se o vývoj a implementaci konstrukce, kolem níž se budou ovíjet popínavé rostliny odolné v městském prostředí. Konstrukce vypadá jako takové stojící paraple. Dostane zeleň do města, ochladí ulice a v létě poskytne stín.  Tento projekt je tudíž ekologický, estetický a poskytne i lepší občanskou vybavenost.

Co asfalt?

Asfalt není ideální. Přispívá k tvorbě tepelných ostrovů a ohřevu spodní vody. Proto postupně vyměňujeme asfalt za propustnou dlažbu. Na Šestce se nám to poměrně daří.

Předpokládá se, že budeme čelit až třem stupňům globálního oteplení. Jak se Praha připravuje na tuto predikci?

Praha má 57 městských části. Řídíme se klimatickým plánem, který zastřešuje hlavní město Praha. Byl vydán v minulém roce. Je to velký strategický dokument, ale jako každý strategický dokument, je hodně obecný. Na zářijovém zastupitelstvu jsem iniciovala vytvoření pracovní skupiny zaměřené na otázky klimatu v Praze 6. Jejím účelem je konkretizovat projekty vzešlé z klima plánu a za finanční participace hlavního města je realizovat. Toto nejlépe určí odborníci. Komisi tvoří například prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Doc. Ing. Bohumil Šťastný, Ph.D. z ČVUT, bývalá poslankyně Ing. Dana Balcarová. Jsou tam odborníci na energetiku ale i elektromobilitu.

Který projekt se zatím těší největší oblíbenosti u veřejnosti?

Máme tam takový malinký projekt spojený s kompostováním, který opět vychází ze světa. Kompostování je skvělé v eliminaci odpadu a podpoře cirkulární ekonomiky. Ve spolupráci s organizací Kokoza jsme vzali tři velké dřevěné tříkomorové krabice, určené pro zhruba padesát domácností, vybrali tři místa a zde tyto kompostéry instalovali. Kdo měl zájem se mohl stát součástí kompostovací komunity. Vybrali si ze svých řad správce kompostérů a ti se o to teď úspěšně starají. Projekt je tak úspěšný, že bychom potřebovali dalších pět kompostérů.

Která mezinárodní města vám slouží za inspiraci?

Singapur, Londýn ale zejména Kodaň. Tam bych chtěla studovat urbanistickou ekologii. Jsou napřed v rámci energetiky. Mají šetrné hospodářství. Proti nim děláme v podstatě jen malé projekty.

Mluvily jsme o ekologických projektech na lokální úrovni. Co je podle vás celorepublikovou výzvou?

Voda. Vidíme, že Barcelona, Londýn a další velkoměsta nemají dostatečné zásoby vody. My na tom samozřejmě nejsme tak špatně, ale je nutné začít přemýšlet o této problematice i u nás.
Podzemní vody prostě ubývá všude. Politická reprezentace o těchto tématech samozřejmě přemýšlí. Již jsem zmínila asfalt. Je sice levný, ale nepropouští. Musí se vyměnit za propustnou dlažbu. Musíme zavádět více retenčních nádrží. Také plýtváme s pitnou vodou. Víte, že jí dokonce i splachujeme záchody? Dokonce i zeleň zaléváme pitnou vodou. Proč nemůžeme využívat vodu například z Vltavy. To je přeci naprostý nonsens…

Jaká bude Praha roku 2050?

Budeme hodně řešit otázku energetických zdrojů. Praha bude zelenější. Budeme se více věnovat ochlazování tepelných ostrovů. Město bude plné solárních panelů a více se budeme věnovat elektromobilitě. Již dnes připravujeme obrovský projekt, kde se dobíječky na elektromobily stanou součástí pouličních lamp. K budoucnosti mám pozitivní přístup. Myslím, že to bude dobré ale bude to stát hodně práce.

Martina Kaňáková (1990*) pochází z pražských Vinohrad, vystudovala Iberoamerikanistiku na FF UK. V rámci oboru se věnuje festivalu Merkádo propagující latinskoamerickou kulturu. V roce 2017 vstoupila do TOP 09. Od roku 2018 je zastupitelkou městské části Prahy 6. Zastává post předsedkyně komise životního prostředí. Pracovně působí jako asistent radního hlavního města. V rámci své působnosti se zaměřujeme na projekty ve spolupráci s vědeckými institucemi, univerzitami, neziskovými organizacemi. Kromě politiky se věnuje především sportu, často prchá do hor za sporty (skialp, běžky, trekking, gravel). V rámci své působnosti iniciovala projekty: komunitní kompostéry na šestce, chmelovou stěnu na Kulaťáku, vznik pracovní skupiny pro klima Prahy 6, aj. 

Může se Vám líbít

Sticky Post

Jaroslav Bašta, politik a bývalý kandidát na prezidenta z hnutí SPD, zemřel ve věku 75 let po dlouhé nemoci. Bašta byl známý svým dlouholetým...

Společnost

V médiích se často objevují alarmující snímky plastových nádob a obalů, které se hromadí v mořích a oceánech. Množství odpadu, které lidstvo produkuje, je...

Sticky Post

Dnes okolo poledne byla hlášena bomba v Pařížské ulici přímo před obchodem s luxusními hodinkami značky Rolex. Bomba by se měla nacházet v černém...

Krimi

Česko se ve čtvrtek odpoledne otřásalo děsem. Hrůzná událost se odehrála na Filozofické fakultě v Praze, kde vraždil student vybavený dlouhou palnou zbraní. Počet...

Domácí politika

Vládní strana TOP 09 založená samotným Miroslavem Kalouskem a nedávno zemřelým Karlem Schwarcenbergem mu vystavila stopku do evropských voleb. Na této akci se s...

Sticky Post

Každé Vánoce nakupujete dětem nové a nové hračky, které po pár týdnech končí ve skříni? Prodejte je! Pomůžete tak své peněžence a planetě. Společnost...

Sticky Post

Kriminalisté pátrají po podezřelém muži, který vyhrožoval politikům skrze dopisy. Poslal jich desítky.

Sticky Post

Známá pražská ulice Pařížská v samotném centru Prahy je známá jako nejdražší ulice v Česku. Každoročně se umisťuje i ve světových žebříčcích nejdražších ulic...

Bydlení

Podle žebříčku na webu numbeo.com vychází Praha jako 11. nejdražší evropské město pro pořízení nemovitosti. Jeden metr čtvereční v centru města vyjde na více...

Sticky Post

Projekt Botanické zahrady hl. m. Prahy Kořeny osobností je bohatší o další strom a významné jméno. Svůj strom, jako 119. osobnost, zasadil nejúspěšnější český profesionální...

Sticky Post

Anna Moskwa, polská ministryně pro klima a životní prostředí, oznámila, že Polsko vydalo ekologické povolení pro výstavbu první jaderné elektrárny v zemi.

Společnost

Ruská operní pěvkyně Anna Nětrebková by měla v říjnu vystoupit v Obecním domě v Praze. Nětrebková je na ukrajinském sankčním seznamu a její vystoupení...