Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zopakoval, že po červnovém navýšení podle vládního návrhu poměr průměrného důchodu k průměrné hrubé mzdě vzroste nad 50 procent. Stanjura doplnil, že v porovnání s čistou mzdou pak bude vyšší než 60 procent.
Opozice už ohlásila dosud největší obstrukce, a poslance tak pravděpodobně čekají i noční jednání. Spory budí i to, že dolní komora má na žádost vlády projednat omezení růstu penzí zrychleně ve stavu legislativní nouze. Pokud bude předloha přijata, pravděpodobně skončí u Ústavního soudu. Strany vládní koalice mají ve Sněmovně na její prosazení hlasů dostatek. Podle Stanjury a Jurečky se kabinet „poctivě pokusil“ po zveřejnění míry inflace v lednu o racionální debatu s opozicí, ta ale začala argumentovat a vyhrožovat Ústavním soudem. „Na racionální jednání jsou třeba dvě strany,“ řekl Stanjura.
Okrádání důchodců
Zbrzdění červnové, a tím i následných valorizací penzí, je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí. Opoziční politici z ANO a z SPD naopak mluví o asociálním kroku a o „okrádání“ či „ožebračování“ důchodců. Průměrný měsíční důchod vzroste podle novely od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun. Stát podle důvodové zprávy ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun.
Poslanci SPD vložili k novele do sněmovního systému stovku pozměňovacích návrhů. Chtějí zvýšit zásluhovou část důchodu o 2,3 procenta, tedy stejně jako vláda. Zatímco kabinet chce nad to přidat každému penzistovi 400 korun, podle poslanců SPD by měla být tato pevná částka zhruba o tisícikorunu vyšší. Každá z jejich úprav předpokládá jinou sumu s korunovými rozdíly. Z hnutí ANO zaznívá, že obstrukce potrvají nejméně do pátku.
Jen do debaty o potvrzení trvání stavu legislativní nouze se písemně přihlásilo podle sněmovního systému pět desítek poslanců. Obdobný počet členů dolní komory chce vystoupit před hlasováním o tom, zda Sněmovna novelu projedná v takzvaném zkráceném řízení, tedy s vynecháním prvního čtení.
Na stav legislativní nouze a na možnou zpětnost účinnosti předlohy se ozývá kritika i od některých koaličních zástupců v Senátu, v němž má vládní tábor značnou převahu. Pochyby ve stejném duchu už vyjádřil také Petr Pavel, který by měl novelu už jako nový prezident dostat k podpisu. Vyjádří se k ní ale až potom, co složí slib a ujme se funkce hlavy státu.
Zdroj: ČTK