Oznámení, které Gazprom adresoval nejméně třem evropským odběratelům, může v praxi znamenat, že se snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči odběratelům. Zdůvodnil to zpožděným návratem ruské turbíny ze servisu v Kanadě. Ruský vývozce plynu se odvolává na datum 14. června, kdy jeho dodávky začaly klesat až na 40 procent původního objemu.
Ruský plynovod Nord Stream je od minulého týdne odstaven kvůli plánované údržbě a do provozu by se měl vrátit po 21. červenci. Nad tím se ale začíná vznášet čím dál víc pochybností. Panují obavy, že po odstávce už plynovodem surovina do Evropy nepoteče. Mezinárodní agentura pro energii proto krátce po vydání zprávy varovala, že Evropa musí spotřebu plynu okamžitě snížit. Zmínila omezení klimatizace a prodej plynu průmyslovým odběratelům v aukcích, jinak podle ní hrozí, že v zimě bude surovina na příděl.
Česko má podle nedělního vyjádření poslance KDU-ČSL Michaela Kohajdy plynu na zimu dostatek. „Zásobníky jsou z více než 75 procent naplněny. Na zimní spotřebu přinejmenším domácností jsme připraveni dobře, lépe než kdy dřív.” Informace o stavu zásob po zprávě od Gazpromu aktualizoval i ministr průmyslu Jozef Síkela.
Gazprom neplnil svůj plynový zásobník v Dambořicích a omezoval tak naše snahy vytvořit si co největší zásoby před blížící se zimou. Nám se na přelomu července podařilo dojednat, aby tuto kapacitu mohla využívat @SkupinaCEZ. K dnešku tak v zásobníku je už 91 milionů kubíků plynu.
— Jozef Síkela (@JozefSikela) July 18, 2022
Ministerstvo průmyslu na svém webu uvádí: „Kromě státního nákupu přibližně 240 milionů kubíků plynu si zajistil stát vliv na dalších 435 milionů kubíků prostřednictvím aukcí. Ty vychází z krizového opatření ministra průmyslu Jozefa Síkely.” „Pokud nenastanou nepředvídatelné okolnosti, tak do 1. listopadu letošního roku naplníme tuzemské zásobníky na 80 % jejich kapacity,” prohlásil Síkela.
EU se v pondělí podařilo vyjednat zdvojnásobení dodávek plynu z Ázerbájdžánu. Půjde ale jenom o doplňkový zdroj. Jen ČR totiž ročně spotřebuje zhruba polovinu z 20 miliard kubíků plynu, které mají do roku 2027 z Ázerbájdžánu do unie směřovat.
Fiala se chce v případě krize obrátit na Německo
Závislost na Rusku by v budoucnu mohl snížit také plynovod Moravia, který vzniká na jihu Moravy. 85 kilometrů dlouhé potrubí vedoucí z Břeclavska na Kroměřížsko bude hotové zřejmě už do konce letošního roku. V budoucnu by mělo sloužit i k dopravě plynu z Polska.
Dostatečné zásoby plynu zajistí podle premiéra Petra Fialy v případě nouze dohodnutá spolupráce s Německem. „Posilovat zásoby na zimu je možné i díky pronájmu kapacity v terminálech na LNG v Nizozemsku. Měla by pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v ČR,” řekl Fiala s tím, že kapacita bude využitelná už na podzim.
Čeká nás letos nejstudenější topná sezóna?
Evropská komise hodlá v důsledku nejistého vývoje s dodávkami plynu zavést maximální teplotu vytápění budov na 19 stupňů. V Česku ovšem teploty pod 20 stupňů nedovoluje zákon. Ministerstvo průmyslu proto prozatím uvažuje o posunutí začátku topné sezóny na dny, kdy venkovní teplota klesne dva dny po sobě na 12 stupňů, místo současných 13.
Ve vyhlášce se ale uvažuje i o dalších změnách pro případ, že by se například začaly ztenčovat zásoby plynu. Při takovéto krizi by se mohla teplota ještě snížit. Zároveň by nesměly teplárny a domovní kotelny začít topit dřív než se začátkem topné sezóny.
Dramatičtější, ale nikoliv nereálné scénáře pak počítají s přidělováním plynu. V takovém případě by podle ekonomů měla prioritu páteřní infrastruktura. „Jako první by při případném vypnutí plynu přišel na řadu průmysl,” řekl v CNN Prima News ekonom Pavel Bartoň. Bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl nastínil podobné scénáře, které už zavedli na některých místech v Německu, tedy dodávky teplé vody jen v určitých hodinách či vypínání pouličního osvětlení. „Něčemu podobnému se nevyhneme. Zcela určitě nás budou čekat stejná opatření jako v Německu, možná radikálnější,” uvedl Míl.
Zdroj:
ČTK, Novinky, CNN Prima News, TN.cz, ČT24, Novinky
