Avšak platnost mimořádného krizového zákona se chýlí ke svému konci. Povinnost podnikatelů podat insolvenční návrh tak opět vstoupí v platnost, a to k 1. 7. 2021.
Přestože toto datum bylo v průběhu pandemie koronaviru několikrát prodlouženo, v tuto chvíli se nejeví jako pravděpodobné, že by došlo k dalšímu odkladu. A to i navzdory tomu, že se řada podnikatelů dosud nevypořádala s majetkovými ztrátami.
Jedná se o podnikatele, kteří budou splňovat jednu ze dvou forem úpadku, konkrétně:
- a) platební neschopnost (firma má více než jednoho věřitele, není schopna platit své pohledávky ani 30 dní po jejich splatnosti)
- b) předlužení (dluhy převyšují hodnotu aktiv)
Zároveň platí, že statutární orgán je povinen (v rámci své péče řádného hospodáře) mít přehled o finanční situaci ve firmě. Nejpozději se však o úpadku dozví z účetní závěrky za příslušné hospodářské období. Nicméně péče řádného hospodáře by měla spočívat v pravidelnější kontrole ekonomického zdraví společnosti. Argument, že dosud nebyla provedena účetní závěrka za období, v němž se firma dostala fakticky do úpadku, tedy statutární orgán nevěděl a vědět nemohl, že je firma v úpadku, se zpravidla ukáže jako lichý.
Řešením, jak nadále udržet společnost nad vodou za současné ochrany osob vykonávajících funkci statutárního orgánu, může být institut zavedený v rámci „insolvenčních prázdnin“ – mimořádné moratorium, které poslouží firmám k udržení si toho, co je pro ně důležité v rámci jejich přežití.
A to právě díky tomu, že věřitelé v průběhu tří až šesti měsíců (trvání mimořádného moratoria) nemohou provádět exekuce a zpeněžovat zastavený majetek. Společnost tak získá určitý časový úsek pro restart svého podnikání a přípravu ozdravného procesu.
Společnost (resp. její statutární orgán) se tak v průběhu mimořádného moratoria nedopustí protiprávního jednání, když na úkor jiných věřitelů přednostně uhradí pohledávky těm věřitelům, kteří jsou pro chod byznysu strategickými partnery. Pokud by toto jednání bylo učiněno mimo mimořádné moratorium, bylo by nutné takovéto jednání označit za zvýhodňování, poškozování věřitelů, což může v konečném důsledku naplnit znaky trestného činu.
O mimořádné moratorium se jedná právě proto, že zde není nutný souhlas věřitelů, avšak návrh je nezbytné podat do 30. července 2021. Je třeba podotknout, že předmětný institut není určen pro ty, kteří se ve finančních problémech nacházeli již před pandemií.
Autor článku: Mgr. Jan Machač, Advokátní kancelář Sorokáč & Co., s.r.o.
