Kde začala vaše politická cesta? Kdy jste si řekl, že se vydáte do politiky?
Bude to znít jako klišé, ale politika mě zajímala od dětství. Sice jsem nikdy nebyl v žádné mládežnické organizaci politické strany, ale to neznamená, že bych politiku nesledoval. No a když se předsedou ODS stal v lednu 2014 Petr Fiala, tak to pro mě bylo tím spouštěcím momentem. Chtěl jsem být součástí obnovy tohoto pravicového brandu. A tak jsem dva dny na to podal přihlášku a těch už osm let je to pořádná jízda. Na začátku jsem určitě neměl ani poslanecké ambice, ale všechno to tak nějak přirozeně přišlo.
Byl jste dlouho v týmu Petra Fialy. Co vám tato zkušenost dala?
Ty dva roky, v podstatě od evropských po sněmovní volby, byly skvělou zkušeností po všech stránkách. Zaprvé se sešel skvělý tým, který si sedl i lidsky a měl jeden společný cíl, vyhrát parlamentní volby a ukončit vládu hnutí ANO. No a zadruhé to byla velká politická škola a splněný sen. Sice to byly dva roky naplno, nonstop práce, ale ohromně mě posunuly a zároveň skončily společným úspěchem. Co víc si přát? (úsměv)
Kdy jste se rozhodl, že byste chtěl být poslancem?
Zhruba rok do voleb, když se sestavovala kandidátka. Fakt to nebyl žádný můj cíl, za kterým bych se hnal, na druhou stranu už ale čtyři roky vedu okresní buňku ODS na Kutnohorsku, a tak bylo přirozené, že do Sněmovny budu kandidovat. A když jsem se do toho pustil, tak samozřejmě naplno. Jsem rád, že to vyšlo, a tak můžu být v devětadvaceti letech jeden z nejmladších poslanců a zároveň zástupce malých vesnic.
Jaká pak byla vaše reakce, když jste zjistil, že se vám to povedlo?
Samozřejmě radost, ale víc, než to uvědomění, že to vyšlo mně, ve mně zůstal pocit z chvíle, kdy jsme při sčítání hlasů přeskočili hnutí ANO. To byla ohromná euforie, navíc s lidmi, se kterými jsme na tom nějaký čas pracovali, mnozí daleko déle než já. Když tu o tom mluvím, zase mám husí kůži. Úžasný pocit!
Jste jeden z nejmladších poslanců, jak se k vám staví starší a zkušenější členové Sněmovny?
Určitě nezažívám žádné mistrování nebo to, že bych dostával svůj věk sežrat. Sice si ze mě občas Marek Benda dělá srandu, když přijdu do Sněmovny v teniskách a s batohem přes rameno, ale to je spíš přátelské popichování. Sportovní terminologií – kabina funguje perfektně. (smích)
Vidíte u některých politiků i názory, že vy, Ondřej Babka a Klára Kocmanová jste na politiku příliš mladí?
Možná se občas někdo takový objeví. Na druhou stranu, jak já, tak třeba zmíněný Ondřej Babka nebo Bára Urbanová, všichni máme zkušenosti z komunální politiky, z akademického prostředí, z korporátů nebo i našich vlastních podnikání. Nedávno jsem si z toho udělal v jedné televizní debatě legraci a řekl jsem, že jsem už založil svou firmu, hypotéku mám schválenou, a tak mi stačí už jen zasadit strom a zplodit syna.
V čem spatřujete hlavní výhodu toho, že do sněmovny míříte takto mladý?
Tím, že zatím nemám rodinu a manželka je úžasně tolerantní, dávám své práci maximum možného času. A pak je samozřejmě důležitá symbolika. Pokud se někdo, koho politika zajímá a chce věci měnit, podívá na seznam zvolených poslanců a u jména Jiří Havránek si řekne, sakra, když to zvládl do třiceti tenhle kluk, navíc z Bratčic, které mají 380 obyvatel, tak to bych mohl taky, tak budu šťastný! Ale jinak si myslím, že věk je vedlejší ukazatel. Důležitější je, co chce člověk v politice, ať už té malé nebo velké, reálně dělat.
Chcete přiblížit politiku mladým. Co v tomto směru plánujete?
Hlavně nechci dělat nic na sílu. Jestli mě dřív něco štvalo, tak to bylo, když mi někdo říkal mladej. Takže to, co na sociální sítě dávám, jsem opravdu já. A přirozeně se snažím dávat obsah, který souvisí s mojí prací a snažím se to podat zjednodušenou a pokud možno vtipnou formou. Ale věřte tomu, že už ani mě nebaví si dělat srandu z obstrukcí. Všeho moc škodí. Jestli ale mohu tento rozhovor použít jako výzvu, tak bych rád každého, kdo čte tyto řádky a politika ho zajímá, chtěl by si o ní popovídat, nebo třeba se třídou dorazit do Sněmovny, vyzval k tomu, ať mi napíše na mail. Budu moc rád.
Jste také jako jeden z mála poslanců aktivní na Instagramu, jak vás tato, řekněme, nová role baví?
Hrozně! Přiznám se, že jsem Instagram začal používat na poměry nedávno, někdy před rokem a půl. Jsou dny, kdy se mi nic na sítě dávat nechce a pak jsou dny, kdy pro změnu zahltím stories. Nedávno jsem propadl reelsům. Prostě se s Instagramem pořád ještě učím.
Jakým tématům se chcete primárně věnovat?
Od začátku se věnuji bytové politice a výstavbě, což podobně jako digitalizace a veřejná správa souvisí s mojí předešlou politickou praxí. Navíc jsou to problémy, které trápí moji generaci, protože ceny domů, bytů, tak i nájemného vystřelily nahoru a konec zdražování je v nedohlednu. A zbrzdit ho nepůjde jinak než zvýšením nabídky výstavbou. No a poté přirozeně ekonomická témata. Jsem členem rozpočtového výboru a přál bych si, aby se nám v následujících čtyřech letech podařilo stabilizovat státní pokladnu. Putinova válka nám to sice moc neusnadnila, ale věřím, že to vláda Petra Fialy zvládne.
Zároveň vyučujete Hospodářskou politiku a hospodářské dějiny na vysoké škole. Je to podle vás dobrá průprava do politiky, nebo co vám vyučování dává?
Popravdě, je to nejlepší průprava pro veřejná vystoupení. Ať už dříve na VŠE nebo nyní na soukromých vysokých školách si učení užívám. Nikde jinde totiž nedostanete na první dobrou tak upřímnou zpětnou vazbu, jako při hodinách.
Dá se hovořit o tom, jaké máte v politice cíle?
Osobní vlastně nemám. Vždyť když jsem začínal, tak jsem si říkal, že bych jednou rád dělal třeba asistenta poslance. Ale mým cílem je, od samého začátku, aby ODSka šlapala. Před osmi lety jsme byli fakt na dně a pomalu jsme se z něj škrábali. Mnozí nám nevěřili. A to nejen političtí komentátoři, ale i voliči. Když jsem přebíral ODSku na Kutnohorsku, tak jsme v okresním městě neměli ani jednoho zastupitele a čtyři procenta. Před čtyřmi lety už jsme získali čtyři zastupitele, což byl velký skok, a letos máme na sedmadvacetičlenné kandidátce pět lidí pod pětadvacet let a máme ambici získat post starosty. Z toho mám fakt velkou radost, stejně tak velkou jako z toho, že jsme se vrátili do vlády a Petr Fiala je premiérem! Takže moje cíle se týkají spíš toho, proč jsem do politiky vstoupil, aby ODSka byla silnou pravicovou stranou a aby se nám v České republice dobře žilo.
Názory mnohých odborníků říkají, že současná vláda bude mít hodně práce s “uklízením” toho, co napáchala vláda Andreje Babiše, jak se k tomu stavíte vy?
S tím jsme do toho šli. Nebude to snadné, a jak jsem říkal, ruská agrese na Ukrajině a její dopady nám to ještě ztěžují. Ale ve vládu premiéra Fialy mám maximální důvěru. Navíc, z osobní zkušenosti, Petr Fiala plní sliby. Postavil na nohy ODS a zvládne to i s Českou republikou. Věřte mi.
Jste velkým fanouškem fotbalu, ale třeba i MMA, jak to jde dohromady s politikou?
Já miluji sport obecně. A čím jsem starší, tak tím víc pasivně, což je na mě i vidět (smích). Zatímco fotbal si občas zahraju na letních turnajích, tak bojové sporty jsem nikdy nedělal. Moje obsese do MMA dost možná souvisí s tím, jak to české organizace, zejména Oktagon, dělají dobře. Bez jakýchkoli dotací vyprodávají největší areny v republice, přežili covid, prezentují své sportovce. Prostě dobrá práce!
Zdroj: Jiří Havránek
Jak časově náročná je práce poslance? Máte na své koníčky čas?
Je to práce na 24/7. Telefon mi zvoní v podstatě neustále. Ale tím, že mám svou práci rád a chci ji dělat dobře, mi to ani nevadí. Na koníčky a hlavně na rodinu si ale čas vždy udělám, to je jasné. Bez našich nejbližších bychom se všichni zbláznili.
