Pokud jde o uspořádání mezinárodních vztahů Ruské federace a organizací jako je NATO nebo Evropská unie, je třeba si uvědomit, že s Evropskou unií se Rusové nechtějí o ukrajinském konfliktu bavit. Je to jejich atak na EU jako celek, bavit se budou s Německem či Francií, jako nyní rozhovory mezi prezidenty Putinem a Macronem. Hlavními protivníky v krizi jsou Američané. Myslím si, že Německý postoj, který je dezinterpretován, v tom, že jaksi zamezuje společnému postoji EU, vychází asi z toho, že Němci situaci dobře čtou a současně si sami neumějí představit, že by šli do konfliktu s Ruskem. Dávají jasně najevo, že zbraně na Ukrajinu posílat nebudou.
Svou nemalou roli v tom hraje i reminiscence druhé světové války. Protože jejich historická zkušenost je velmi hořká. Kancléř Šolc uvedl, že Nord Stream II, není politickou záležitostí, ale hospodářskou. Je nesporné, že Německo si musí nějak ten Green Deal zajistit a bez energie to nepůjde. Na druhou stranu dali jasně najevo, že pokud bude válka, tak Nord Stream II prostě končí, to je jasné. To ale ví i Rusko. Nevím, co by se muselo stát, aby to Kreml riskoval. Zřetelně se ukazuje, že panuje nejednota mezi nejen jednotlivými evropskými státy, ale i zmíněnými institucemi. Německo není nezodpovědné, myslím, že dnešní Německo je spíše odpovědné, takto to vnímám já. Je neuvěřitelné, jak si řada evropských států nabíhá na politiku USA vůči Rusku. Ony tím nic ztratit nemohou, jen získat. Britové to tlačí neuvěřitelně. Britsko-ruské vztahy jsou dlouhodobě špatné. Britové ropu ani plyn z Ruska neberou, jsou po Brexitu a dlouhodobě směřují k politice USA.
Ale, že Evropa a některé její státy jdou proti vlastním zájmům je neuvěřitelné, USA na evropském konfliktu můžou ekonomicky jenom vydělat oproti Evropě. Vždyť jen tak dlouhodobě omílaná komodita plyn, kam rostou ceny je až neuvěřitelné. Pokud dojde ke konfliktu v Evropě, Rusové zastaví či omezí dodávky plynu do Evropy a přesunou je do Číny, Iránu apod., tak se stane jedna věc, byť nejsem ekonom, tak pokud je něčeho málo, pokud je poptávka větší než nabídka, tak prostě a jednoduše vyžene ceny nahoru. To samozřejmě odnese koncový uživatel, tím, že vyletí ceny a s tím spojená inflace. Rostoucí inflace je pak samozřejmě spojená nádoba. A to je fakt a nemusíme si tady nic nalhávat. Je nesporné, že se nebude jednat jen o plyn, ale i ropu, kterou rovněž dovážíme z Ruska a další komodity, které jsou strategicky významné pro Evropu. Už nyní můžeme pozorovat, jak současně stoupají ceny pohonných hmot, a to nemusí být konec.
Američané si uvědomují, že tahle hra je vedena na několika pozicích. Ukazuje se, že obchodní bilance mezi USA a Ruskem zásadně stoupá, i v souvislosti s embargem na Venezuelu. Proto je vše propojené a ty hry mají své tvůrce i velké kluky v pozadí, kteří na tom chtějí vydělat. Tomu já rozumím, problém je, že tyto geopolitické hry se musejí hrát inteligentně. Každá ta strana musí mít nějaký manévrovací prostor, protože nejde porazit někoho na hlavu, to prostě nejde. Příkladem je Versailleská smlouva, která ponížila Německo po První světové válce takovým způsobem, že důsledky známe všichni. Takto se to nedá dělat. Dnes ani není jednota, o tom, zda Rusy odříznout od SWIFT čili z finanční a bankovní komunikační infrastruktury. Je totiž také otázkou, jak by se zachovala Čína. Je třeba si uvědomit, jak velký dluh USA drží Čína, ale ani v jejím zájmu není zničit dolar. Celá mezinárodní situace je velmi křehká a já bych varoval, před alternativou jako je covidové šílenství. Vidíme totiž, co to přineslo do společnosti. Jak je všechno provázané a jak se vše vymklo z normálu. A tento konflikt má stejný potenciál jako pandemie covidu a to bychom si měli uvědomit.
Já netvrdím, že obětujeme Ukrajinu, ale na druhou stranu ta země není připravena na vstup do NATO natož do Evropské unie. Je to země, ze které za posledních 10 až 15 let odešlo 15 milionů lidí. Z té země neodešli lůzři, ale lidi, kteří mají šanci se uchytit někde jinde. Nebo už nechtějí vidět tu korupci, ten binec, prostě už to nechtějí a to je logické. Zejména v politice je nutné přestat hrát něco jiného, než o co jde a přestat zastírat problémy. Tato situace není v ničím zájmu. Doufám, že se najde někdo, kdo bude schopen nabídnout řešení, o kterém budou obě strany přesvědčené, že neprohráli a je jedno jakým způsobem to bude prezentováno mediálně. K tomuto je třeba šikovného mediátora, který nebude muset vylepšovat svoji domácí politické postavení, nebo zakrývat své průsery. Musí to být člověk vzdělaný, zkušený, vytrvalý a trpělivý, kdo zná situaci a kdo zná i ty klíčové hráče. Dle mého názoru, to není nikdo jako francouzský prezident Emmanuel Macron, ale spíše někdo jako bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. Angela Merkelová byla v politice dlouho a uměla mluvit s každým. A myslím si, že to není nic pejorativního, protože dokud spolu lidé mluví, tak spolu neválčí, to je logické.
My přeci nepotřebujeme, aby nás z toho marasmu vytáhla válka, byť už dlouho nebyla. Někteří se snaží, seč to jde to hnát až do války. Ale nikdo neví, komu pak rupnou nervy, když se budou na všech frontách koncentrovat vojska. Někdo něco špatně vyhodnotí, přečte a pak už není čas telefonovat. A doufám, že si lidé taky všimli, že mezi USA a Evropou je určitý časový posun pro nastalé řešení a pak již nastupují automatizované kroky a válka je v Evropě. Je otázkou, zda by to neskončilo třetí světovou válkou. A to jsem prost toho lidi zbytečně strašit. První světovou válku taky nikdo nechtěl, vojáci věřili, že do švestek nebo do Vánoc budou doma. Celkový strašidelný účet známe.
