Novoroční projevy poskytují vhled do národní mentality země, nebo alespoň základní představu o tom, jak daný lídr smýšlí o občanech a své národní vizi. Obsah takového projevu totiž nemá danou strukturu, je to spíše státnická volná disciplína. Aby se politik dostal do nejvyšší funkce, ve které mu připadne výsada promlouvat k národu, musí buď být velmi dobře znalý národní mentality, nebo být zručný manipulátor – v některých případech oboje.
Proslovy světových státníků se liší ve třech základních bodech: za prvé, zda politici zmiňují problémy, kterými země prochází (nebo je záměrně vynechávají); za druhé, jestli hovoří o mezinárodní spolupráci, nebo se snaží o to, aby jejich země působila jako samorost; a ze třetí, jestli je jejich projev vzletný a apelující, nebo čistě pragmatický.
Pokud zahrneme televizní projev prezidenta Zemana z 26. prosince mezi ty novoroční, promlouvali k Čechům celkem tři státníci se třemi velmi různými poselstvími. Kromě samozřejmých zmínek o koronaviru, jsme dostali Zemanovy klasické osobité (a letos i fakticky nepřesné) náhledy na domácí i zahraniční politiku. Předseda Senátu Miloš Vystrčil stejně jako loni přednesl rétoricky snad trochu kostrbatý, ale kultivovaný projev, který měl obsah právě takový, jakou funkci má Senát v našem parlamentním systému – přináší nadhled a jistou míru nadstranickosti.
Zdroj: ČTK
Petr Fiala jako nový premiér v úvodu svého novoročního projevu řekl: „Nemám pro vás mnoho dobrých zpráv. Tento rok bude pravděpodobně jedním z nejsložitějších a nejtěžších od vzniku samostatné České republiky.“ Těmito slovy se mnohem více přiblížil havlovské rétorice, kterou si osvojil v nové době s novými problémy. Mluvil konkrétně o aktuálních problémech Česka, byl konkrétní a pragmatický, rozhodl se nebýt vzletný, nehovořil o vyšších hodnotách, lidskosti či svobodě.
Z pěti následujících příkladů každý zastupuje jednu z forem komunikace, kterou světoví lídři adoptovali a ukazují, jakým způsobem vnímají občany své země.
Čína
Prezident Si Ťin-pching podobně jako i severokorejský vůdce Kim Čong-un mluvil o chudobě. Zmínil, že on sám dříve pracoval na poli a poznal nuzný život. Vyzdvihoval úspěchy čínské vlády, které se dle jeho slov podařilo vymýtit extrémní chudobu. Oslavoval komunistickou stranu, která loni oslavila sto let od svého založení. Jako jeden z mála rozebíral prezident Si i zahraniční politiku. V uplynulém roce si prý vyslechl mnoho chvály od zahraničních lídrů za to, jak Čína přispěla k boji s pandemií covidu-19 (nezmínil však, že Čína má zásadní podíl na jejím vzniku) a prohlásil, že v srdci čínských zájmů leží i stabilita Hongkongu a kompletní sjednocení země. Dodal, že to si přejí lidé na obou stranách Tchajwanského průlivu, čímž nepřímo potvrdil zprávy o tom, že Čína plánuje Tchaj-wan získat pod svoji absolutní kontrolu. Nezmínil ani problematiku lidských práv a ujgurské genocidy v Číně, ani s nimi související bojkot pekingských olympijských her.
Brazílie
Letošnímu čínskému projevu byl podobný ten brazilského prezidenta Jaira Bolsonara – ten se chválil za podporu obyvatel v oblastech postižených nedostatkem vody, zvládnutí koronaviru i ekonomický růst. Nezmínil se naopak ani slovem o ekologii, která je hlavně kvůli Amazonskému pralesu jedním z místních přirozených témat, a na rozdíl od Si Ťin-pchinga mluvil i o Bohu a osobní svobodě (především v souvislosti s očkováním).
Rusko
Vladimir Putin hovořil k Rusům rozprostřeným do jedenácti časových zón o moskevské půlnoci. Jen okrajově zmínil, že Ruská federace se potýká s problémy, převážně se ale jeho slova nesla na vlnách optimismu a rodinné pohody. „Dařilo se nám dobře, a to díky vám,“ řekl národu. Mluvil o objetích, štěstí, lásce a teple domova. Jeho díky vojákům a dalším, kteří slouží v zahraničí a kritických infrastrukturách, vyzněly poněkud příznačně vzhledem ke zprávám o činnosti ruských tajných služeb a vojska v Evropě i ve světě.
Německo
Proslov nového německého kancléře Olafa Scholze obsahoval, stejně jako ten čínský, jasnou vizi. Kromě pandemie a očkování mluvil Scholz o „největší reformě ekonomiky za celé století“, která čeká Německo na cestě k uhlíkové neutralitě. Podobně jako předseda českého Senátu Vystrčil, který mluvil o solidaritě při tornádu na Moravě, děkoval Scholz Němcům za solidaritu při povodních v Porýní. Od prezidentů Putina i Si Ťin-pchinga se ale zásadně lišil tím, že vyzdvihoval nutnost mezinárodní spolupráce: „progres není něco, co země zvládne sama,“ řekl a zdůraznil potřebu budování Evropské unie, kde vládne právo, mír a demokracie. V souvislosti s napětím na Ukrajině také zdůraznil neporušitelnost státních hranic.
Zdroj: ČTK
Slovensko
„Ke zlepšení společenské atmosféry a našich vzájemných vztahů by pomohlo, kdybychom se osvobodili od poddanského chápání svobody a vztahu k moci…zralá občanská svoboda vychází z možnosti konat sebevědomě a svobodně tak, jak si to žádá zájem nejen náš, ale i společenstva, kterého jsme součástí,“ citovala ve svém projevu prezidentka Zuzana Čaputová slovenského kněze Martina Kramaru. Její proslov k národu neobsahoval takřka žádná konkrétní pojmenování praktických problémů Slovenska, ale mnohem více jako duchovní vůdkyně hovořila o nenávisti ve společnosti, občanských hodnotách a lidskosti. Stejně jako Petr Fiala působila důstojně a státnicky, obsahově nicméně stojí na opačné straně spektra. Podobný přístup zvolil i lotyšský prezident Levits, který mluvil o národním sebevědomí, důvěře a „schopnosti rozeznat, co je skutečné a co je pouhou iluzí“.
Zdroje dat:
CGTN, RT, Kenya Citizen TV, Zuzana Čaputová, Valsts prezidents, DV News, TV BrasilGov, The Sydney Morning Herald, ČT24, ČT24, ČT24
