Connect with us

Zadejte svůj dotaz

.

Komentář

Rekapitulace kauzy Lipavský: Jak si Petr Fiala nakonec prosadil svého ministra se asi nedozvíme

Jan Lipavský (Piráti) se stal ministrem zahraničí, a to navzdory jasnému odmítavému postoji prezidenta Zemana. Ten ještě v listopadu tvrdil, že přes jeho výhrady k pirátskému kandidátovi „nejede vlak“. Vlak ale přejel – Zeman si ani v mediální „předehře“, ani v následném přímém jednání s premiérem Fialou nedokázal prosadit svou. Proč byl Lipavský pro prezidenta problematický a jakou zahraniční politiku od něj můžeme očekávat?

Zdroj: ČTK
Jan Lipavský a Petr Fiala, zdroj: ČTK

Prezident Zeman už v minulosti prokázal, že mu nedělá problém diktovat, koho rád uvidí ve vládě a koho nikoliv. Za oběť prezidentovu vlivu v minulosti padli například Miroslav Poche nebo nový předseda ČSSD Michal Šmarda. Ve svém zatím posledním „ústavním souboji“ ale Miloš Zeman nezvítězil – jeho požadavkům neustoupil nový premiér Petr Fiala, který si prosadil svou proti muži, jenž dával vždy najevo, že spíš než jazyku porozumění a kompromisu rozumí jazyku moci.

Proč byl (a stále je) Jan Lipavský pro Zemana nevhodným kandidátem?

Lipavský byl na post do nové vlády Petra Fialy (ODS) jmenován za Piráty. Jako místopředseda parlamentního zahraničního výboru a výboru na obranu se věnoval i boji proti hybridním hrozbám ze strany Číny a Ruska. Jeho postoj vůči Izraeli není odmítavý, ale kritický, a vyslovuje se pro nezávislost českých tajných služeb. Resort zahraničních věcí je pro Miloše Zemana citlivým místem – ve svých činech se nijak netají sympatiemi vůči Ruské federaci, Čínské lidové republice, nebo i současnému Izraeli, jemuž se na rozdíl od většiny Evropy prokazuje bezmezným přátelstvím. Jako hlavní argument proti jmenování Lipavského Hrad ale uvedl, že kandidát má pouze bakalářský titul. Tato formální překážka nicméně prezidentovi nezabránila jmenovat do čela ministerstva vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), který nemá vysokoškolský titul žádný (Hamáček nakrátko v letech 2018 a 2021 stanul i v čele ministerstva zahraničí).

Co bylo příčinou náhle změny Zemanova postoje?

Miloš Zeman o svém úmyslu nejmenovat Jana Lipavského do funkce poprvé nepřímo informoval veřejnost už v listopadu v rozhovoru na TV Nova. Jeho úmysl se opět pouze nepřímo potvrdil 7. prosince, kdy prezident s kandidátem na ministra poprvé osobně hovořil v Lánech. Reakce tehdy designovaného premiéra Fialy na jednání byla stručná: „Abych předešel různým spekulacím, na nominaci kandidátů do mé vlády se nic nemění,“ napsal na Twitteru a posléze potvrdil slova svého koaličního partnera Mariana Jurečky (KDU-ČSL), že pokud prezident skutečně nejmenuje celou vládu tak, jak ji navrhl, podá na něj kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.

Až do pondělí 13. prosince pak veřejný prostor ovládly debaty o tom, zda by Zeman se svým vetem před Ústavním soudem uspěl a zda je vůbec namístě se v republice zmítané pandemií koronaviru několik týdnů zabývat ústavním sporem. K překvapení mnohých ale designovaný premiér Fiala oznámil po pondělním jednání s prezidentem novinářům, že „vláda bude jmenována tak, jak ji prezidentovi navrhl, tedy včetně kandidáta na ministra zahraničích věcí Jana Lipavského“.

Fiala dodal, že diskuze byla „otevřená a místy i tvrdá“ – Zeman ze svých výhrad vůči Lipavskému neustoupil, souhlasil ale, že do vlády ho jmenuje. Nejhlasitější spekulací ohledně průběhu jednání obou státníků byla teorie, že Fiala se Zemanem „vyměnil“ Lipavského za protislužbu či loajalitu v jiné záležitosti. Jako mnohem pravděpodobnější se ale jeví scénář, že Fiala hrál proti Zemanovi lepší politickou hru, a to nikoli ve smyslu intrikování či úskočného jednání.

Prezident neměl důvod nevěřit Fialovým slovům o tom, že na něj kompetenční žalobu podá, pokud mu nevyhoví. Takový spor by podle většiny ústavních expertů prezident Zeman prohrál a spor samotný by byl trval něco mezi dvěma a pěti měsíci. Petr Fiala mohl prezidentovi také jednoduše dát najevo, že na rozdíl od Andreje Babiše se (například odmítnutím některých kontrasignací) nebude podílet na Zemanově kontroverzním prezidentování. Stejně tak mohl Zemana varovat, že s většinou ve Sněmovně sníží Hradu rozpočet. Na tento poslední bod vrhá nové světlo i páteční zjištění serveru Seznam Zprávy, podle něhož Hrad v prohraném sporu o Zemanových výrocích na adresu novináře Ferdinanda Peroutky prosoudil téměř tři čtvrtě milionu korun.

Proč Miloš Zeman doopravdy ke jmenování Lipavského nakonec svolil se zatím nedozvíme, ale není žádný důvod si myslet, že se nejednalo o drsnou, ale nijak nečistou hru ze strany Petra Fialy – jakkoli může být těžké tomu v prostředí české politické kultury uvěřit.

Zdroj: ČTK
Ministr zahraničí Jan Lipavský
Zdroj: ČTK

Jakou zahraniční politiku můžeme od nového ministra očekávat?

Jan Lipavský se profiluje jako silně proevropský politik podporující severoatlantickou spolupráci. Vztahy s Ruskem a Čínou podle programového prohlášení nastupující vlády žádají „revizi“. V rozhovoru pro Českou televizi 7. prosince Lipavský řekl, že ve vztazích s Ruskem se nikam neposuneme, dokud nás bude Ruská federace evidovat jako znepřátelenou zemi (což se děje od vypuknutí kauzy Vrbětice). Řešení vrbětické kauzy by ale nerevidoval a vyjádřil také podporu sankcím, které jsou na Rusko nadále uvalovány ze strany EU kvůli anexi Krymu v roce 2014.

Zastřešující charakteristikou politiky potenciálního nového ministra má být návrat k „havlovské“ zahraniční politice s důrazem na lidská práva (například přijetí zákona, který by sankcionoval hrubá porušení lidských práv na mezinárodní úrovni).

Ve vztahu k Izraeli je, jak již bylo zmíněno, Jan Lipavský rezervovaný. Dle programového prohlášení plánuje budoucí vláda „rozvíjet tradiční strategické partnerství s Izraelem“. Pirátská strana je celkově kritická vůči některým krokům Izraele k Palestině, čímž se řadí k většinovému přístupu panujícímu v Evropské unii.

V souvislosti s Izraelem stojí za zmínku několik schůzek, které Jan Lipavský před svým jmenováním absolvoval s představiteli židovské komunity a velvyslankyní Izraele Annou Azari. Skrze tyto aktivity se může Lipavský snažit dávat najevo, že není veskrze protiizraelský, což je názor, který se po kontroverzi s prezidentem Zemanem místy objevoval.

Zahraniční politika celkově může být podle některých komentátorů předmětem sporu v nastupující vládě. Střetnout by se mohl progresivnější přístup reprezentovaný Piráty, TOP09 a STAN a konzervativnější a euroskeptičtější pohled části ODS; a to především v otázkách EU a jejího angažmá v národních otázkách Polska a Maďarska či přijetí eura.  

Zdroje dat:
pirati.cz, iRozhlas, iRozhlas, iRozhlas, ČT24, ČT24, SeznamZprávy, SeznamZprávy, TV Nova, Deník N

Může se Vám líbít

Byznys

Investoři opouštějí čínský trh, který čelí nejhoršímu začátku roku za posledních osm let. Prolongovaný pokles čínských akcií, trvající od začátku roku 2021, vede k...

Společnost

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) rozhodl, že ruští a běloruští sportovci se mohou pod neutrální vlajkou zúčastnit olympijských her v Paříži, z toho důvodu již...

Společnost

Rusko znervózněla rychle se šířící zpráva o tom, že se v jejich obchodech objeví chléb vyrobený z mouky obsahující rozemleté larvy mouchy bráněnky, která...

Zahraniční politika

Ruská Ústřední volební komise zamítla kandidaturu novinářky Jekatěriny Duncovové, která se chystala svést boj o post budoucího ruského prezidenta. Podle volební komise žádost o...

Zahraniční politika

Ruský prezident Putin podepsal dekrety, které nařizují zabavení podílů německé firmy Wintershall Dea a rakouské firmy OMV v projektech týkajících se těžby plynu v...

Politika

Hasan Bitmez, poslanec turecké Strany blaženosti se až příliš rozlítil během svého projevu dne 12. prosince. Před zraky všech ostatních poslanců se uprostřed promluvy,...

Zahraniční politika

Izrael navrhl palestinskému hnutí Hamás týdenní příměří výměnou za propuštění dalších 40 izraelských rukojmích, především žen a dětí, které Hamás unesl při brutálním teroristickém...

Společnost

Nedávné rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) povolit start ruských a běloruských sportovců na olympiádě, která proběhne příští rok v Paříži, vyvolalo značnou vlnu kritiky....

Domácí politika

Vládní strana TOP 09 založená samotným Miroslavem Kalouskem a nedávno zemřelým Karlem Schwarcenbergem mu vystavila stopku do evropských voleb. Na této akci se s...

Zahraniční politika

Finsko opětovně uzavřelo své hranice s Ruskem, během dvou dnů totiž do země vstoupilo více než 300 žadatelů o azyl.

Zahraniční politika

Kvůli narůstajícímu přílivu nelegálních migrantů ze třetích zemí, který do Finska směřoval z Ruska, rozhodla na konci listopadu finská vláda o uzavření své hranice...

Zahraniční politika

Představitelé izraelské armády i státu měli k dispozici podrobný plán teroristického útoku palestinského hnutí Hamás, považovali ho však za přehnaný a pro hnutí Hamás...