Přestože například Česko je plně soběstačné, cenu českým subjektům zdražuje nesmyslně burza a spekulace, zejména ta v Lipsku. Přestože zásadní produkci v Česku zajišťuje energetická společnost ČEZ, která je polostátní podnik, jenž vyrábí elektřinu v českých elektrárnách, jakýmsi záhadným způsobem celou produkci obchoduje na burze, a ta samozřejmě cenu šponuje.
Jaká je cesta ven?
Není to nic složitého a vzor můžeme hledat například ve Francii, která hodlá znárodnit energetickou společnost EDF, aby zajistila rozumné dodávky francouzským odběratelům. Bohužel u nás kompetentní orgány nemají schopnosti či dost rozumu na zajištění energetické soběstačnosti v rozumných cenách.
Přitom by stát jako majoritní akcionář mohl zcela legálně vytěsnit minoritní akcionáře, příkladem je například vytěsnění minoritních akcionářů ve společnosti CETIN v majetku společnosti PPF. Nicméně to by stát musel mít více strategicky smýšlejících manažerů. Je jistě pravdou, že by toto stálo nějaké peníze, ale místo různých neadresných pomocí firmám a občanům by tyto prostředky mohli lépe využít místo jejich marginálnímu dopadu na hospodaření domácností.
Pokud by se ČEZ vrátil do vlastnictví státu, mohl by tak bez problémů regulovat cenu elektřiny. Tato cena by mohla být zkalkulována na reálnou a odpovídající cenu, která by neparalyzovala společnost. Pak by nastávající energetická krize neměla takové drakonické dopady, nemluvě o celém hospodářství. Tato garantovaná cena pro české spotřebitele by umožnila zachovat nejen energetickou bezpečnost státu a jeho občanů, ale i fungování ekonomiky jako celku.
Přebytek této komodity by se dále mohl obchodovat na burzách, aby stát mohl tyto zisky využít pro realizace dalších projektů, jako je například investice do další energetické soběstačnosti.
Pokud však stát a odpovědné osoby, včetně vlády budou čekat, co přinese nastávající zima, před topnou sezónou, jistě bude následovat další skokové zdražování. To by však vedlo k eskalaci nejen ekonomické, ale i společenské krize.
