Europoslanec Niedermayer by místo zastropování ceny na evropské úrovni uvítal spíš společné nákupy plynu. Má pro to své důvody. „Když to přeženeme s cenovou podporou, můžeme se dostat do situace, že se plynu nebude dostávat, což si nemůžeme dovolit,” řekl Niedermayer v Českém rozhlase. Pochybnosti nad tím, že se podaří rychle najít dohodu na společném nákupu plynu v EU vyjádřili v České televizi analytik Michal Šnobr a zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
„Jsme v bodě zlomu. Je možné, že se opravdu neshodneme vůbec na ničem. Nebo naopak na všem. Nastal okamžik, kdy je možné skutečně cokoliv. Posílení Unie i její rozpad,” řekl Bartuška v rozhovoru pro server iDnes.
V EU má také stále větší podporu oddělení cen plynu od cen elektřiny, což by podle Bartušky bylo výhodné obzvlášť pro ČR, kde existuje velká provázanost mezi cenami plynu a elektřiny přesto, že má pouze dvě paroplynové elektrárny a ze zemního plynu se v Česku vyrobí pouze zhruba 6 procent elektřiny.
Je potřeba jednat se zeměmi mimo EU jako jsou např. Norsko nebo Ázerbajdžán, které nám pomohou nahradit ruský plyn.
— Petr Fiala (@P_Fiala) October 9, 2022
Setkání Evropského politického společenství mělo obrovský význam, protože jsme mohli diskutovat právě s těmito zeměmi a ty nám potvrdily, že nám pomůžou. pic.twitter.com/So6DawDmqD
Dočkáme se uhelných prázdnin?
Bartuška i Šnobr upozorňují, že i přes současnou naplněnost zásobníků s plynem z 90 %, bude na jaře nutné začít s jejich doplňováním. Absence ruského plynu ale nákupy v příštím roce velmi pravděpodobně prodraží. Oba odborníci se proto domnívají, že nejlepší šance, jak se zabezpečit na příští zimu, bude ušetřit stávající zásoby plynu. „Nepoužívat ho k vytápění veřejných budov, škol a podobně. Druhá varianta je nahradit ho například uhlím,” řekl pro iDnes Bartuška s tím, že by nevylučoval uzavření méně důležitých ekonomických provozů, stejně jako uhelné prázdniny.
V této souvislosti si neodpustil poznámku k často propíraným teplotním stropům, které zavedla EU pro případ nouze. „V normách ze 70. let bylo vytápění veřejných prostor na 16 stupňů. Když dneska čtu, že 19 stupňů povede k zubožení populace, musím se smát. Debata o tom, že nejsme schopni vydržet 18 stupňů na pracovišti, je projevem velké rozmazlenosti,” podotkl Bartuška.
Nahradit ruský plyn a ropu nebude jednoduchý úkol
Až jako poslední část šetření plynem vidí Bartuška náhradní objemy plynu. Tady ale upozorňuje, že bude během příštích dvou až tří let potřeba nahradit zhruba 40 % dodávek ruského plynu a 30 % dodávek ropy, což byl podíl na celkové spotřebě v EU v loňském roce. „Takovou volnou kapacitu nikdo na světě nemá. Jen z malé části to bude v prvním roce plyn odjinud, ať to bude Rusko, Alžírsko, Ázerbájdžán, nebo zkapalněného zemního plynu (LNG),” řekl Bartuška, podle něhož se nedá očekávat rychlé uzavření dlouhodobých smluv na dodávky LNG s hlavními dodavateli USA a Katarem.
Experti také upozorňují, že není dobré nahrazovat Rusko jiným podobně velkým dodavatelem. Problém vidí i v tom, že tyto státy chtějí uzavírat většinou dlouhodobé kontrakty. „Za 10 let nemusí být úplně jednoduché ten zemní plyn udat, vzhledem k tomu, že Evropa směřuje spíše k využití jiných čistších zdrojů” myslí si Niedermayer, který očekává, že zejména příští rok bude z hlediska plynu možná komplikovanější než ten letošní. Z toho důvodu by podle něho bylo vhodné uvažovat o zavedení společných nákupů plynu.
