Jednání jsou ve velmi pokročilé fázi a řeší se pouze detaily. Ve hře je podle Síkely návrh na oddělení ceny plynu od ceny elektřiny tak, „aby vysoké ceny plynu, které jsou předmětem energetické války, neovlivňovaly ceny elektřiny.” Druhý návrh počítá se stanovením maximální ceny všech jiných výrob elektřiny kromě plynové. Varianta oddělení cen plynu od elektřiny může ale podle ministra průmyslu vést k nežádoucí vyšší spotřebě plynu a jeho nedostatku.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy Němci i Brusel prakticky „odpískali” klíčový návrh českého předsednictví na dočasné zastropování cen plynu využívaného k výrobě elektřiny. Místo toho chtějí zastropovat tržby (zisky) všech jiných zdrojů výroby elektřiny, než jsou ty plynové.
To ostatně naznačila i šéfka Evropské komise pro energetiku. Podle ní by se to týkalo levnějších elektráren – jaderných, hnědouhelných, větrných nebo vodních, které mají nižší náklady na výrobu a vyšší zisky. Jejich část by elektrárny odevzdávaly státu, který by je použil pro podporu domácností a firem, včetně těch, jež využívají například elektřinu z plynu či uhlí. Mělo by jít o krátkodobý krok, který by měl okamžitý dopad na cenu elektřiny a plynu.
Kovanda odhaduje, že spolu se zmiňovaným českým návrhem dočasného zastropování cen plynu zřejmě spadne pod stůl i „válečná daň” na ČEZ, jelikož návrh Evropské komise není slučitelný s daní z mimořádných zisků na energetické společnosti. V tom případě by mohl jít k ledu i záměr na zdaňování neočekávaných zisků bank a rafinérií.
Ve čtvrtek jedu do Nizozemska slavnostně otevřít nový LNG terminál, díky kterému bude mít ČR alternativu v případě, ze Rusko plyn vypne. https://t.co/ogady2zUi4
— Petr Fiala (@P_Fiala) September 5, 2022
Vláda hledá cenový strop pro elektřinu
Současně s tím pracuje vláda i na vlastním návrhu, jak zkrotit vysoké ceny energií. Ten počítá s cenovým stropem u elektřiny, který by podle ekonoma a člena poradního týmu Petra Fialy Štěpána Křečka měl být kolem 200 eur za megawatthodinu, tedy necelých 5 tisíc korun. „Konkrétní opatření v rámci národního řešení by měla být představena ještě v tomto měsíci.” Jednání zástupců vlády s klíčovými tuzemskými výrobci elektřiny, zástupci Energetického regulačního úřadu, státní společností ČEPS a zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a obchodu spěje k dohodě.
„Stát bude částečně přispívat. Ve hře je ale i to, že by výrobci nemuseli na oplátku podléhat takzvané windfall tax, respektive i kdyby se na ně tato daň vztahovala, zisk už by nebyl o tolik vyšší,” řekl CNN Prima News Křeček, podle něhož by to v kombinaci s úsporným tarifem, odpuštěním poplatků za obnovitelné zdroje a příspěvky na bydlení mohlo být dostatečným opatřením, které by mělo pomoci domácnostem a firmám přečkat letošní zimu.
Podle šéfa pražské energetické burzy Davida Kučery cena elektřiny pro konečné spotřebitele vzroste oproti současné úrovni zhruba dvojnásobně, a to za předpokladu zachování dosavadního letošního cenového průměru okolo 250 eur za MWh. Jak vyplývá z nové prognózy americké banky Goldman Sachs, běžná domácnost v Česku by měla začátkem příštího roku zaplatit za energie zhruba 12 300 korun. Ekonomové přitom uvádí, že při srovnání s kupní sílou měn mají Češi jedny z nejvyšších cen elektřiny v EU.
Zdroj:
ČTK, Kurzy.cz, CNN Prima News, Lidovky, Echo24
