S přibývajícími měsíci nekončících bojů roste počet těch, kteří se domnívají, že je potřeba připravit se na dlouhou válku. Vedle některých světových politiků, například britského premiéra Borise Johnsona, kteří tvrdí, že pokud se Rusku podaří získat území na Ukrajině, nebude podle nich žádný národ nikde v bezpečí, je podobného názoru také ministryně obrany Jana Černochová. Ta v několika posledních rozhovorech připustila, že konflikt se nemusí zastavit na Ukrajině, ale může velice snadno pokračovat dál.
V Česku panuje relativně vysoká důvěra lidí v armádu, která v nedávném průzkumu dosáhla 67 procent. V rozhovoru pro Reflex ji Černochová částečně mírnila slovy, že vzhledem k dlouhodobě hlubokému podfinancování modernizace armády, není ČR na podobnou situaci, jakou zažívá Ukrajina, připravená.
Průzkum NMS Market Research pro ČT také ukázal, že Češi ve velké míře spoléhají na spolupráci členských zemí NATO. „Jsme sice součástí Severoatlantické aliance, ale i v rámci ní má každá ze zemí povinnosti, které by měla splnit proto, aby zabezpečila tu kolektivní obranu i ze svých pozic,” připomíná Černochová.
Představuje Rusko pro ČR reálné nebezpečí?
Podle generála Jiřího Šedivého musí ministerstvo obrany urychlit nákupy všeho, co se týká zvýšení bojeschopnosti. Rozhodující příprava ovšem podle něj nespočívá v inventuře či rychlém dokupování zbraní, ale v přípravě strategie a politických rozhodnutí reagujících na další vývoj ruské agrese na Ukrajině.
Spojené státy věnují Česku nad rámec dohodnutých obchodů šest bojových a dva transportní vrtulníky, celkem tak armáda obdrží 20 strojů z USA. Ve vysílání ČT to oznámila ministryně obrany Jana Černochová. pic.twitter.com/QNlbalfzJr
— ČT24 (@CT24zive) August 18, 2022
Bývalý šéf vyzbrojování na resortu obrany Daniel Koštoval v této souvislosti upozornil, že Česko by do roku 2027 muselo být v případě napadení republiky schopné do tří až čtyř měsíců postavit z mírové armády válečnou armádu čítající 150 tisíc mužů včetně výzbroje. „Musíme masivně rozšířit aktivní zálohy. V současné době máme kolem 3,5 tisíce mužů, potřebujeme jich 35 až 45 tisíc – tedy více než desetinásobek. Měli bychom také umět zavést dobrovolnou vojenskou službu pro všechny od 18 let, jako to mají například ve Švédsku,” nastínil Koštoval v rozhovoru pro Lidovky.cz.
Zdeněk Petráš z brněnské Univerzity obrany situaci nevidí tak černě. „Já osobně tuto variantu považuji za velice nepravděpodobnou, protože ambice Ruska jsou dle mého názoru jiné než reálný útok proti zemím Severoatlantické aliance.” Petráš v podcastu FinTag.cz řekl, že v případě hypotetického ruského útoku by hrály důležitou roli zejména armády Německa a Francie, které mají kapacitu pro případný zásah i mimo svá území. „V případě napadení některé ze zemí NATO či země EU ze strany Ruska by došlo k intenzivní mobilizaci, a to nejen v zemích, které by se staly cílem útoku. Mobilizace by zahrnovala vojáky i civilisty.”
Černé scénáře krotí také Šedivý. „Prezident Zelenskyj používá politická prohlášení, která sice zní velmi dramaticky, je ale potřeba dívat se na věc reálně. Rusové mají dneska velký problém splnit vůbec ty své minimální cíle, takže nějaké představy o tom, že by cestovali přes Polsko, případně Slovensko až na území ČR, jsou přehnané.”
Ministerstvo chce zvýšit výdaje na obranu z letošních 89 miliard na 110 miliard v příštím roce a 155 miliard v roce 2025. Chce také přilákat stovky nových vojáků a počítá s nákupem nových tanků, vrtulníků a 210 bojových vozidel pěchoty CV90.
