Vy jste mimo jiné členem výboru ECON. Jaký je stav covidové ekonomiky v EU? A dá se už teď říct, jak bude vypadat ta post-covidová?
To je zatím opravdu složité to důkladně vyhodnotit. Myslím si, že první obavy, které vyvstaly s prvními vlnami a uzávěrami ekonomik, že se to všechno propadne a bude obrovská hospodářská recese, se naplnily jen do jisté míry. V tuhle chvíli se zdá, že obnova ekonomiky probíhá mnohem rychleji, než všichni čekali.
Přesto se teď objevují menší ale o to častější krize jako ta energetická nebo nedostatek určitého zboží, materiálů.
Ano to je doprovodný jev. Navíc je tu další věc. Pořád se ještě neukázalo, do jaké míry se to všechno podepíše na zdraví komunity. Protože teď jedeme pořád na různých podpůrných programech. Až tohle skončí, možná nastane další vlna úpadku některých firem, dojde k restrukturalizaci některých odvětví. A myslím, že to je teď náš hlavní úkol z hlediska nastavení veřejných politik.
Co bude v rámci té restrukturalizace klíčové?
Jeden z hlavních trendů, který se určitě nezmění je, že digitalizace probíhá najednou rychleji, než se vůbec očekávalo. Tomu je potřeba se přizpůsobit. Další trend je orientace na udržitelné aktivity. Přenastavení v tom, jaké typy produktů a služeb budou firmy a sektory nabízet. Pokud se nebudou schopny těmto věcem přizpůsobit, tak je pravděpodobně čeká úpadek.
Jak v tom pomáhá Evropská unie?
EU přišla s bezprecedentním řešením, to je celý ten návrh Next Generation EU fondu, mobilizace všech finančních prostředků na podporu obnovy, na podporu jednotlivých států. To je výrazná pomoc. A ta se teď naplňuje. Členské země by tak měly využít peněz z fondu obnovy a zacílit na klíčové sektory, aby byly schopny zajistit rychlou obnovu, a především jistou odolnost do budoucna. To je podmínka, aby následky další případné krize nebyly fatální.
Pokud podniky nepůjdou i online cestou, neobstojí
Odolnost do budoucna. Lze nastavit mechanismus a zajistit odolnost vůči krizím tak náhlým a nečekaným jako byla právě pandemie?
Ano, krize mají tu nepříjemnou vlastnost, že se velmi těžko předvídají. Proto si myslím, že než se soustředit na to, jestli se nějaká objeví nebo ne, měli bychom začít budovat prostě ekonomiku s parametry, které nepřipustí fatální dopady. Ze strukturálního hlediska je to diverzifikace aktivit v ekonomice, uvažovat, jestli je dobře mít výrobu mimo Evropu v případě, že se pak ze dne na den zastaví doprava a my jsme v tu chvíli omezeni. Jestli bychom neměli rozvíjet obnovitelné zdroje, které nás potenciálně zbaví nespolehlivých partnerů z hlediska dodávek ropy a plynu. To jsou systémové věci. A pak jsou tu konkrétní kroky z hlediska jednotlivých vlád.
A to jsou, zaměříme-li se na tu českou?
V českém národním plánu obnovy, který schválila Evropská komise a Rada před několika měsíci, je šest základních pilířů. Já považuji za klíčové investice do digitalizace. Státní správu je naprosto nevyhnutelné co nejdříve digitalizovat, tam skutečně zaostáváme. Ale také malé a střední podniky. Řada podnikatelů právě teď zjistila, že pokud nezačnou nabízet část svých služeb nebo produktů online, tak prostě neobstojí. V plánu obnovy je dále pilíř, který právě tyto podniky podporuje přes Národní rozvojovou banku, která může s využitím státní garance nebo garance z evropského fondu poskytnout dostupnější úvěry firmám, které se chtějí rozvíjet.
Foto: Veronika Dospělová
Když se podíváme na ten český plán obnovy, jsou ty jednotlivé investice nastaveny a alokovány správně?
My jsme dostali 9 miliard euro v rámci grantového nástroje a můžeme využít dalších 10 miliard euro ve zvýhodněných úvěrech. Je tam šest pilířů, jak jsem zmiňoval, a do jisté míry měly státy už předem nastavená vodítka, podle kterých musely svůj plán vystavět. Velká část prostředků musela směřovat na podporu právě obnovitelných zdrojů a s nimi spojených technologií, obecně ozelenění ekonomiky. My máme na tohle vyčleněno asi 40 %, což mi přijde adekvátní. Myslelo se samozřejmě na investice do zdravotnictví. Osobně jsem byl i pro stanovený poměr pro digitalizaci, protože si myslím, že je potřeba ekonomiku modernizovat. Do budoucna bychom toto měli navýšit. No a s tím souvisí i další část, a to je investice do vědy a výzkumu. To je klíčové, musíme podporovat inovace, pokud chceme zajistit konkurenceschopnost.
Masívní využití bankovní identity je velký úspěch
Vy logicky hodně akcentujete digitalizaci. O té se mluví už roky, ale ten postup není zásadní. Jaké jsou podle vás ty úplně první kroky, které je třeba podniknout, aby skutečně došlo k rychlému restartu?
Já myslím, že za poslední roky se to zlepšilo, ale je fakt, že to není úplně intuitivní. (smích)
Co se u nás myslím povedlo, je masivní využití bankovní identity, kterou mohou lidé využívat i u některých služeb státu. Je to drobná věc, ale zároveň velký krok z hlediska zpřístupnění veřejné služby vůči občanům a firmám. Ne všechny země to mají a jak se tu bavím s kolegy, tak to považují za inspirativní.
Bankovní nebo jiné elektronické identity, to mě přivádí na další otázku. Jaká je v době po covidu budoucnost GDPR? Dříve se vás nikdo nemohl zeptat pomalu ani na jméno a dneska musíte povinně sdílet všechny své údaje, v restauraci se prokazujete v podstatě zdravotním záznamem. Jak bude v tomto fungovat ochrana osobních dat?
Jasně. Já si nemyslím, že lepší přístup k datům pro různé subjekty, je automaticky ohrožení principů GDPR. Spíš jde o to, aby všechny ty systémy plně respektovaly pravidla, která jsou všem zpracovatelům dat nastavena.
Pro technologické giganty budou platit stejná pravidla jako pro ostatní firmy
Jaká by ta pravidla měla být? A řeší tohle nový Akt o digitálních trzích, který představila Evropská komise?
Částečně ano. Data jsou v podstatě to, co pohání digitální ekonomiku. Díky DMA (pozn. Digital Markets Act, tj. Akt o digitálních trzích) budeme moci předejít tomu, aby velké, globální platformy zneužívaly své postavení, přístup k datům a nucení uživatelů do úzce vymezených řešení. Naší snahou v rámci EP také bylo zaručit, aby se s osobními daty zacházelo podle principů GDPR a hlavně, aby se s nimi nedělo nic bez souhlasu uživatelů.
Vy jste jako zpravodaj pro stanovisko EP k této legislativě uvedl, že je nutné zajistit „předvídatelné podmínky“ na trhu. Co si pod tím představit?
Nařízení DMA má za cíl nastavit pravidla na jednotném trhu EU tak, aby byly podmínky stejné, jak pro velké firmy, tak ty malé. A aby tato pravidla byla všem dopředu známá a jasná. Aby například velcí hráči nenutily ostatní využívat pouze některé platformy a nebo některá vybraná technologická řešení.
Komisař pro vnitřní trh Thierry Breton podle svých slov očekává kritiku ze zahraničí. Bude to podle vás kritika nebo lze očekávat nějaká odvetná opatření?
Je možné, že kritika přijde a že se některé společnosti budou bránit například soudní cestou. Velké digitální nadnárodní firmy mají mnohonásobně větší obrat než některé členské státy Unie a s tím souvisí i jejich ekonomická síla. Očekával bych, že se budou chtít vůči některým pravidlům ohradit nebo vytvořit na Unii tlak. Na druhou stranu náš záměr byl nastavit DMA tak, aby necílil pouze na několik málo amerických společností, ale aby nastavil pravidla a principy podnikání společně pro celé digitální prostředí.
