Předseda České konference rektorů Martin Bareš jedná se zástupci vlády o možnostech pomoci od státu. „Rok 2023 bude kritický, protože valná většina vysokých škol má nasmlouvané energie do konce roku 2022, ale zaplatit energie za rok 2023 při současném vývoji cen je mimo možnosti vysokých škol bez toho, aby jim stát pomohl,“ uvedl. Podle něj se teď připravují krizové scénáře pro případnou úpravu zimního semestru.
Zvažuje se, že by byl upraven konec zimního semestru a v zimě se třeba přešlo na online výuku s tím, že by se pak prezenční výuka doháněla v létě, takže by nekončil semestr na začátku června, ale končil by třeba až v červenci. „V roce 2023 se předpokládaly náklady ve vývoji cen z dubna a května ve výši 3,5 miliardy korun, na přelomu července a srpna se odhad podle aktuálních cen zvýšil na sedm miliard a nyní dosahuje už osmi miliard,“ popsal další vývoj.
Vysoké školy počítají s tím, že část nákladů na zdražování zaplatí ze svých rezerv. Školy trápí i nedostatečné mzdy zaměstnanců. Odborní asistenti mají podle něj v současnosti nižší příjmy než učitelé na druhém stupni základních škol a docenti jsou pod průměrem výdělků vysokoškoláků v nepodnikatelské sféře.
Většina vysokých škol přešla na online výuku naposledy během pandemie covidu-19. Zákaz osobní přítomnosti žáků a studentů ve školských zařízení poprvé platil od 11. března 2020. Studenti dostávali úkoly a plnili zkoušky online formou, stejně jako se distančně účastnili také přednášek či cvičení.
Zdroje: Novinky.cz, irozhlas.cz
