Pane generále, jak hodnotíte bouřlivou situaci na trhu s energetickými komoditami nejen v České republice a Evropě.
Mám pocit, že se nám ta globalizovaná ekonomika na pozadí pandemie vymkla z rukou. Nejsem ekonom, ale jak je možné, že bez nároku na vstupy, nám tak razantně vzrostly ceny komodit. Ještě nedávno ve sporu o Nord Stream 2 nám USA nabízely zkapalněný břidlicový plyn, byť za cenu vyšší než Ruská federace. Nakonec ho USA prodaly svému největšímu rivalovi, jak v otázce bezpečnostní, tak ekonomické dominance Číně. Jeden z důvodů je, že Čína má obrovskou spotřebu a také dobře platí. Spoléhat se tedy na kohokoliv v této globální a postpandemické době je velmi ošidné.
Další spojenou nádobou je pro mě Americký prezident Joe Biden, ač jsem v něj nijak zvlášť nevěřil, tak je symbolem zklamání a možná ukázkou, jak slabý prezident to je a evokuje to další otázky, kdo vlastně řídí USA. Tento cenový průser, bych však dal ještě do jedné souvislosti, a to jistě správnou starostí o klimatické otázky a ochraně životního prostředí. Ale abychom nespáchali nevratné kroky pod tímto vlivem a které následně povedou k ještě dražším komoditám a ve skutečnosti se to obrátí proti nám. Zbavme se tedy pionýrských nápadů i těch, ve kterých si můžeme být 100% jistí o jejich správnosti, avšak v postcovidové současnosti neničme fungující systém. Máme uhlí a jádro. Naproti tomu Německo má do dvou let přejít celé na větrnou, fotovoltaickou a plynovou energii, ale držme jim palce ať na moři fouká vítr, neboť letos foukal nejmenší vítr za posledních 20 let a nikdo nemůže na 100 % tvrdit, že je to výsledek klimatických změn nebo pouhý rozmar přírody.
Za zmínku také stojí samotná cena a dodávka plynu z Ruské federace, kdy prezident Putin prohlásil, že zvýší těžbu i dodávky pro Evropu, nicméně od soboty Gazprom dodávky plynu snížil, a dokonce v plynovodu Jamal došlo k otočení proudu plynu. Co soudíte o tomto problému?
V Evropě se odehrává několik her najednou. Co se týče samotné dodávky plynu prohlásil prezident Ruské federace Putin, že zvýší těžbu plynu a také její distribuci do Evropy. Možná chce prezident Putin vypadat jako zachránce Evropy a těžko by si v takovém případě Gazprom dovolil neuposlechnout jeho příkaz, navíc toto navýšení těžby a dodávek plynu do Evropy se má začít po 8.11.2021, kdy budou ruské zásobníky naplněny. I když to tak může vypadat, tak si nemyslím, že prezident Putin by chtěl plyn mít jako hlavní součást zahraniční politiky proti západní Evropě, možná kromě Ukrajiny a Pobaltí, a proto se nedomnívám, že jde o nějakou zásadní věc.
Samozřejmě, že důležitým aspektem je i certifikace a spuštění Nord Stream 2, který už je mimochodem postaven po technické stránce. S dalšími problémy v oblasti těžby plynu se potýká Norsko. A Evropské země se ocitají v situaci, kdy ani USA nedodává plyn, tak jak původně navrhovaly. Rusko tudíž zůstává hlavním hráčem této hry, pokud by této situace Ruská zahraniční politika nedokázala využít, by mě zarazilo. Dle mého názoru současné Rusko chce obchodovat, a nikoliv válčit s evropskými zeměmi.
V minulých dnech také nastaly potíže ve výrobě a dodávce AdBlue, neboli močoviny. Na některých pumpách je zcela vyprodáno a jinak cena vyskočila až na 60 Kč za litr. Hrozí ohrožení dopravy?
Česká republika má stejný počet benzinek jako v Německu. Výtoč pohonných hmot však bude zcela jistě menší než v Německu, a to může být i jeden z důvodů nynější vysoké ceny. Pokud v Česku je cena litru AdBlue, čili močoviny, diametrálně odlišná od Německa, tak mám za to, že toto může být pravý důvod tohoto rozdílu, i vzhledem k odstávce největšího regionálního dodavatele močoviny a zdražení vstupů.
