Fakt, že se česká armáda bude zbavovat ruské techniky, vnímá proto vojenská tajná služba podle Berouna jako zásadní zlom. Jako další negativní příklady z ekonomické oblasti uvedl prodej firmy Let Kunovice do ruských rukou. „Bezpečnostní složky upozorňovaly několikrát, že to není správná cesta,“ řekl. Zmínil se i o prodeji Škody Jaderné strojírenství. „My jsme nevěřili tomu, že stát prodá naprosto klíčovou firmu do ruských rukou,“ poznamenal. Ruští vojáci podle něj vykonávají ideologickou činnost například při různých vzpomínkových akcích nebo při péči o hroby padlých vojáků. Zneužívají otevřenosti české společnosti, aby z toho vytěžili maximum, domnívá se.
Z pohledu Vojenského zpravodajství lze konstatovat, že rozpad východního bloku neznamenal ztrátu zájmu Ruska o prostor Československa a později České republiky, uvedl Beroun. Informoval však, že na straně bezpečnostních složek i politiků panuje nevídaná jednota v tom, že Česko už by se nemělo vrátit do takové situace, kdy by bylo zásadním způsobem ohroženo.
„Ruská doktrína je doktrína permanentního konfliktu“, řekl náčelník Vojenské policie Foltýn. Vůči Rusku nešetřil ostrými slovy. Přirovnal ho k nacistické třetí říši. Je podle něj řízeno čistě kriminálními strukturami a má čistě kriminální rozměr.
„To, co by nás mělo spojovat, jsou naprosto jasné hodnotové postoje, které nestrpí kompromisy vůči frustrátům ani vůči těm, kteří jednají proti zájmům tohoto státu,“ prohlásil. Různým nepřátelským aktivitám nazývaným hybridní hrozby čelí stát roky, uvedl Foltýn. Podotkl, že se svými kolegy byli kvůli svým postojům označování za rusofoby a štváče.
Ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj mimo jiné řekl, že vzorce ruského chování zůstávají už 100 let stejné. Patří mezi ně ovlivňování veřejného mínění, vyhrožování a ozbrojené útoky. Rusko podle něj vnímá rozšíření NATO jako porušení daného slibu i jako využití jeho slabosti z 90. let. Ústupky zamýšlené jako gesta dobré vůle vnímá jako almužnu.
Konference nese název „Ruské mocenské a vlivové působení proti (střední) Evropě a naše reakce“. Mají na ní vystoupit například ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr nebo zvláštní vyslanec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.
Zdroj: ČTK
