„Dnes se nám podařilo odblokovat dohodu s Německem o solidaritě v oblasti plynu,” pochlubil se Síkela na svém twitteru a dodal, že na pondělním jednání s ministrem hospodářství Robertem Habeckem dosáhli kompromisu, který brzy umožní smlouvu uzavřít. „A to navzdory všem těm, kteří toto úsilí zpochybňovali a posmívali se mi,” připomněl Síkela zejména kritiku opozice, která se mu vysmívala za myšlenku, že v případě, že budou české domácnosti trpět nedostatkem plynu, zastaví Německo část průmyslu a my pak od nich dostaneme potřebnou část suroviny.
„Tak k této dohodě jsme se přiblížili v tom, že jsme definovali parametry, za jakých by se to dělo,” nastínil Síkela bez dalších podrobností průběh včerejšího jednání se svým německým protějškem. Právě výše kompenzací, které sousední země za svůj plyn požadovala, byla zatím překážkou k uzavření dohody. „Z hlediska rozpočtové odpovědnosti jim nehodláme zaplatit tak vysokou sumu, jakou chtějí,” přiznal před pár dny Deníku N člověk z okolí Fialova kabinetu.
Zajistit plyn pro příští zimu by pak mohl pomoci podíl ve vznikajících německých terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG), o který český ministr při jednání s Habeckem projevil eminentní zájem. Němci předpokládají, že by jim LNG terminály mohly téměř plně nahradit plynovod Nord Stream. „Německo je klíčový partner pro náš plán odchodu od ruských fosilních paliv,” prohlásil Síkela.

Velké firmy bijí na poplach. Třetina krizi nemusí přežít
Přes slibné vyhlídky nicméně panuje velká nervozita zejména ve velkých podnicích, kterým vláda přislíbila od 1. listopadu pomoc ve výši 30 miliard korun. Podle Radka Špicara ze Svazu průmyslu a dopravy je to velmi nedostačující podpora. Špicar v CNN Prima News nastínil černý scénář, podle něhož může zkrachovat třetina firem, které zatím drží při životě zafixované ceny energií.
Obavy panují také z plánované obří podpory německým podnikům ve výši 200 miliard eur, jejíž součástí má být mimo jiné zastropování cen plynu na národní úrovni. Vlivem těchto faktorů může dojít k odchodu firem z Česka, s tím spojenému propouštění a vysoké nezaměstnanosti. „Často slyšíme argumenty, že na větší podporu nejsou peníze. Ty ale nebudou, ani když třetina průmyslu zkrachuje. Státní kasa bude potom ještě prázdnější, budou se muset platit podpory v nezaměstnanosti,” upozornil Špicar.
V souvislosti s odchodem firem do zahraničí je nejčastěji zmiňován automobilový průmysl, který je základem českého hospodářství. Toto téma padlo také na včerejším jednání, kterého se zúčastnil rovněž pirátský ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš.
Vítám u nás R. Habecka, 🇩🇪 vícekancléře pro hospodářství a klima. Budeme mluvit např. o společném řešení energetické krize, o průmyslu a cestovním ruchu. Chci taky zjistit, co je pravdy na tom, že chtějí německé automobilky přesunout výrobu do zemí s nižšími cenami energií. pic.twitter.com/La1G9G38Y3
— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) October 17, 2022
Shodnou se státy EU na omezení cen plynu?
Státy EU se údajně blíží shodě na opatření proti vysokým cenám plynu, které tlačí nahoru ceny elektřiny. Zatímco většina členských zemí požaduje přímé zastropování cen plynu, Německo, Nizozemsko nebo severské země jsou proti zásahům do fungování trhu. Německo místo toho prosazuje společné nákupy plynu, které mohou přispět ke zlevnění pro členské státy a tím k odbourání konkurence na trhu.
Očekávaný plán Evropské komise má být jedním z hlavních témat unijního summitu, který v Bruselu proběhne ve čtvrtek a v pátek. Podrobnější projednání návrhů by pak mohla přinést rada ministrů sedmadvacítky zodpovědných za energetiku 25. října.
Zdroj:
ČTK, ČTK, Deník N, CNN Prima News
