Život Václava Havla v kostce
Václav Havel se narodil 5. října 1936 v Praze do pražské intelektuální a podnikatelské rodiny. Život zasvětil boji proti komunistické nadvládě a nevyhnul se kvůli tomu řadě postihů. Byla mu například zakázána publikace textů nebo musel opustit divadlo a jeho díla se v Československu nemohla hrát. Stal se také předním představitelem Charty 77 a spoluzakladatelem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za své občanské postoje byl celkem třikrát uvězněn. Po celou dobu mu přitom byla velkou oporou jeho přítelkyně, manželka, kritička a čtenářka jeho děl v jednom – Olga Havlová (rozená Šplíchalová), a to až do 27. ledna 1996, kdy v nedožitých 63 letech podlehla rakovině. O rok později se Václav Havel oženil podruhé – s herečkou Dagmar Veškrnovou.
Zdroj: ČTK
V zahraničí platil Václav Havel nejen za vůdčí osobu chartistů a disentu, ale proslavili ho také divadelní hry. Za Vyrozumění či Ztíženou možnost soustředění obdržel v New Yorku prestižní cenu Obie. Do prezidentského křesla usedl poprvé po sametové revoluci. 9. prezidentem Československa byl zvolen na Pražském hradě 29. prosince 1989. Funkci prezidenta České republiky zastával poté ještě v letech 1993–2003.
Nejen Letiště Václava Havla
Za svou tvorbu i celoživotní úsilí o dodržování lidských práv obdržel Václav Havel několik státních vyznamenání a mezinárodních cen. Po zesnulém prezidentovi je navíc v současnosti pojmenováno mnoho staveb a míst po celém světě.
Tím vůbec nejznámějším je pražské ruzyňské letiště. Na Letiště Václava Havla bylo oficiálně přejmenováno 6. října 2012. S myšlenkou pojmenovat po Havlovi letiště přišel slovenský a český režisér Fero Fenič. Havlovo jméno nese taktéž někdejší piazzetta u Národního divadla na Novém Městě, dnes Náměstí Václava Havla. K přejmenování prostranství došlo koncem září 2016 u příležitosti nedožitých 80. narozenin bývalého prezidenta. Od roku 2019 má své náměstí v Hradci Králové (nachází se v areálu univerzitního kampusu Univerzity Hradec Králové) nebo v Litomyšli na zámeckém návrší. V Kralupech nad Vltavou či v Poděbradech můžete najít Základní školu Václava Havla. V Brně či Kadani má bývalý prezident vlastní ulici a v Trutnově nábřeží.
Ještě za jeho života byla v červenci 2004 založena Knihovna Václava Havla a v červenci 2008 otevřen Park Václava Havla v Litoměřicích, v němž se nachází i prezidentova bronzová busta. Na několika místech v Česku i ve světě se nachází legendární Havlovy lavičky – od Českých Budějovic, Olomouce či Ostravy přes Barcelonu a Dublin až po Washington, D.C.
Zdroj: Shutterstock
Další objekty v zahraničí
V den pohřbu Václava Havla byla otevřena v polském Gdaňsku třída Václava Havla (aleja Vaclava Havla) a od roku 2016 také došlo na Ukrajině k přejmenování třídy Bulvar Ivana Lepse na Vatslava Havela Boulevard. V Polsku nesou po Havlovi jméno celkem čtyři místa, přičemž posledním z nich je náměstí nedaleko české ambasády ve Varšavě. K pojmenování došlo 28. října loňského roku u příležitosti výročí vzniku Československa.
Od roku 2015 nese jméno bývalého prezidenta i zahrada v Jeruzalémě a od roku 2017 i jedna z budov Evropského parlamentu ve Štrasburku. Nová budova byla slavnostně inaugurována 5. července za přítomnosti Dagmar Havlové a někdejšího předsedy EP Antonia Tajaniho.
Zdroj: Archiv Evropského parlamentu
Pocty se mu dostalo také v budově amerického Kongresu, kde byla roku 2014 odhalena jeho busta. Po Winstonu Churchillovi, Raoulu Wallenbergovi a Lájosi Kossuthovi byl Václav Havel čtvrtým Evropanem, jehož busta se ocitla na tomto místě.
Kontroverzní amnestie
Václav Havel se nesmazatelně zapsal do českých i světových dějin. Jedním z výrazných škraloupů na jeho pověsti však dodnes zůstává rozsáhla prezidentská amnestie z roku 1990, na jejímž základě bylo z vězení propuštěno 23 000 vězňů, včetně pedofila Jaroslava Oplištila nebo vrahů Jozefa Slováka a Jaroslava Gančarčíka.
Zdroje informací:
Pražský hrad, ČT24, Radiožurnál, vaclavhavel.cz, europarl.europa.eu
