Pro své příznivce je Guantánamo vhodným místem pro „nejhorší z nejhorších“ ve válce proti terorismu. Obhájci této instituce tvrdí, že zabránila některým z nejnebezpečnějších mužů světa vést válku proti Spojeným státům, poskytla základní protiteroristické zpravodajské informace a pomohla postavit válečné zločince před soud, včetně údajných teroristů z 11. září.
Americký ministr obrany Donald Rumsfeld oznámil veřejnosti zřízení nového zadržovacího střediska 27. prosince 2001 a první zadržení dorazili o dva týdny později. Během posledních dvou desetiletí Guantánamem, které vzniklo jako přímá reakce na útoky z 11. září 2001, prošlo 780 vězňů. Dnes jich je v zařízení 39. Pro své kritiky však stojí jako strašidelný pomník porušování lidských práv, kterého se Spojené státy ve jménu vlastní národní bezpečnosti dopouštějí. Nejvíce kontroverzní rozhodnutí Bushovi administrativy byla direktiva, dle které se Ženevské úmluvy nevztahují na zadržování vězňů z Al-Káidy a Tálibanu. Velká část právního myšlení stojícího za těmito rozhodnutími byla však po letech odmítnuta Nejvyšším soudem USA. V průběhu let mnoho vězňů tvrdilo, že byli zadrženi nezákonně, byl jim odepřen řádný proces a byli vystaveni vážnému fyzickému a psychickému týrání (v některých případech mučení) ze strany svých amerických únosců.
Většina zadržených byla zajata v Afghánistánu nebo podél hranic s Pákistánem v prvních dnech americké invaze. Mnozí byli údajně chyceni spojenci USA a předáni výměnou za odměny, které se pohybovaly v tisících dolarů. Někteří byli zadržováni a vyslýcháni CIA měsíce nebo roky na neznámých místech, běžně označovaných jako „černá místa“, v cizích zemích včetně Thajska a Polska a později byli někteří z těchto zadržených převezeni na Guantánamo. Mezitím armáda dohlížela na výslechy zadržovaných ve věznici. Kromě povolených výslechových metod byli do roku 2009 někteří zadržení údajně vystaveni také neschváleným, tvrdším výslechovým taktikám a také hrubým disciplinárním opatřením.
Jedna univerzitní studie zjistila, že 55 % z vězňů v Guantánamu nespáchalo žádné nepřátelské činy proti USA ani jejich spojencům.
Proces s pěti obviněnými z přímé účasti na spiknutí z 11. září, včetně jeho domnělého strůjce Khalida Sheikha Mohammeda, přitom ještě ani nezačal a vstupuje do 10. roku přípravných řízení.
Za posledních 20 let zemřelo v táboře devět vězňů, z toho sedm zjevnou sebevraždou. „Není to tak, jak si lidé představují. Je to horší,“ řekl Omar Deghayes, libyjský občan a obyvatel Spojeného království, který tam strávil pět let bez obvinění. „Nechápu, proč je Guantánamo otevřené, když válka v Afghánistánu skončila. Postavte lidi před soud, nechte je vidět důkazy a zastupujte je, nebo je propusťte.“
Vězni, kteří prošli Guantánamem byli z 48 různých zemí, nejvíce z Afghánistánu (219 mužů, Saudské Arábie (134) a Jemenu (115) a Pákistánu (72). Celkem Spojené státy od útoků z 11. září na Guantánamu uvěznily 780 mužů, na svém vrcholu v roce 2003 věznice pojala kolem 660 mužů a poslední zadržený dorazil v roce 2008. Bushova administrativa propustila více než pět set vězňů, prezident Barack Obama kolem dvou set, Donald Trump jednoho a prezident Joe Biden zatím také jednoho. Zůstalo jich třicet devět.
Jak čas plyne, stále více vězňů čelí na Guantánamu úmrtí přirozenou smrtí a bude se tak postupně stávat velmi nákladným pečovatelským domem v Karibiku. Pentagon nedávno požádal o 88 milionů dolarů na vybudování hospice pro stárnoucí vězně. Vězeňský tábor už tak stojí přes půl miliardy dolarů ročně, což vychází na téměř 14 milionů dolarů na zadrženého, ve srovnání s asi 80 000 dolary na vězně v amerických věznicích se zvýšenou ostrahou.
Guantánamo bylo otevřeno za vlády George W. Bushe, který řekl, že by toto vězení rád zavřel, ale že to není tak lehké, jak se zdá. Jeho nástupce, Barack Obama podepsal při nástupu do úřadu direktivu, za uzavření Guantánama do jednoho roku, vězení se však neuzavřelo. Donald Trump se zasadil za to, že vězení zůstane otevřené tím, že Obamovu direktivu zrušil. Joe Biden ji zase obnovil a první vězeň byl odvezen v červenci 2021. Abdul Latif Nasser, Maročan zajatý v Afghánistánu, byl vrácen do své domovské země v červenci poté, co byl 19 let zadržován bez obvinění. Byl již jednou propuštění v roce 2016, ale požadované papíry nebyly dány dohromady včas před nástupem Trumpovy administrativy a poté se práce na jejich vydání zastavily a Nasser musel čekat dalších téměř pět let.
27. prosince 2021 prezident Biden podepsal zákon o vojenských výdajích ve výši 770 miliard dolarů, ale ustanovení v americké legislativě zakazuje použití finančních prostředků k převozu vězňů z Guantánama do cizích zemí nebo do USA, pokud nejsou splněny velmi specifické podmínky. Biden řekl, že doufá, že zavře věznici dříve, než skončí jeho funkční období, ale místo toho bude věznice rozšířena o novou soudní síň za 4 miliony dolarů, která má být postavena letos.
Podle Karen Greenberg z Centra pro národní bezpečnost Fordham University Law School zabývající se Guantánamem, jsou 2 hlavní důvody, které američtí politici uvádějí na obhajobu existence takového typu vězení. Prvním z nich je, že existuje proces vojenských komisí, který se zabývá některými velmi důležitými případy terorismu, včetně procesu se spolupachateli, kteří údajně pomohli k útokům z 11. září. Druhý se týká těch, kteří byli ve vazbě na dobu neurčitou a jsou považováni za příliš nebezpečné na propuštění. Jakmile totiž dojde k jejich osvobození, nastanou jednání, která mají co do činění s lidskými právy zadržovaných, jejich bezpečností a národní bezpečností Spojených států.
„Důvodem pro uzavření je, že existence takového zařízení porušuje americké zákony. Porušuje vojenský zákon. A porušuje mezinárodní právo,” dodala Greenbergová.
Zdroje dat:
Aljazeera, npr, The Guardian, Council foreign relations
