Proč se tolik mluví o irské hranici?
Jedná se o hranici mezi Irskou republikou (Irskem), která je součástí Evropské unie, a Severním Irskem ve Velké Británii. Hlavně v Severním Irsku probíhaly od 60. let do začátku milénia krvavé spory o status Severního Irska. Ve třicetiletém konfliktu proti sobě zjednodušeně řečeno stáli unionisté (převážně protestanti), kteří viděli Severní Irsko jako součást Spojeného království, a nacionalisté (převážně katolíci), kteří bojovali za sjednocené Irsko, nezávislé od Británie.
Irské vlády a Spojené království podepsaly v roce 1998 Belfastskou – tzv. Velkopáteční – dohodu, která započala cestu k ukončení násilí. A právě zavedení fyzické hranice mezi oběma částmi ostrova Irska kvůli brexitu by působilo nejen ekonomické potíže, ale jako symbol a psychologický element by nabouralo základy míru, které Belfastská dohoda položila.
Velká Británie opustila Evropskou unii k prvnímu únoru 2020 s tím, že Severní Irsko zůstane v jednotném trhu zboží EU a výše zmíněnému tak předejde. Hranice jednotného trhu se fakticky posunula do irského moře mezi Severní Irsko a zbytek Britských ostrovů. Z evropských zákonů plyne, že některé zboží (například vejce a sýry) putující do EU, musí být kontrolováno na hranicích Unie čili v případě zboží z Anglie, Skotska a Walesu v severoirských přístavech.
Kontroly spojené s množstvím papírování ale narušují obchod mezi Severním Irskem a zbytkem Velké Británie a de facto vytvářejí hranici v rámci suverénní země. Britská vláda před několika týdny varovala, že zvažuje řešení pomocí aktivace článku 16 severoirského protokolu.
Co je článek 16?
Jedná se o jakousi záchranou brzdu, která je součástí severoirského protokolu – speciální brexitové dohody pro Severní Irsko – který vešel v platnost až začátkem roku 2021. Článek 16 umožňuje jedné straně smlouvy využít „záchranného opatření“ v případě, že protokol působí závažné potíže ekonomické, společenské či enviromentální, nebo pokud působí odklon v toku obchodu. Co je „závažné“ už ale blíže nespecifikuje. Toto řešení by vedlo k pozastavení fungování částí protokolu. Třeba i těch, které mluví o celních kontrolách.
A proč je to problematické a hrozí kolaps dohody?
Pokud by byly hraniční kontroly v severoirských přístavech zrušeny docela, vytvořila by se „díra“, kudy by do EU mohlo proudit nekontrolované zboží. Britské straně se ale především nelíbí, že je celním kontrolám podléhá zboží, které do EU neputuje, ale zůstává v Severním Irsku. Možností by byla jakási „upřímná hrance“, jež by vyžadovala spolupráci obchodníků, kteří by přiznali, jaká je finální destinace jejich zboží. Konkrétní okolnosti takového řešení ale zatím neexistují.
Pokud by nicméně došlo k jednostrannému zrušení některých článků protokolu britskou stranou, má EU k dospozici dvě hlavní rázná řešení: uvalit cla na britské zboží za předpokladu, že by arbitři označili takové cla jako legitimní dle širší brexitové dohody z roku 2020. Druhou možností je její jednostranné vypovězení s ročním oznámením dopředu, tedy tzv. tvrdý Brexit.
Existuje samozřejmě mnoho jemnějších politických řešení a vše teď závisí na dohodě mezi EU a Británií. Anne-Marie Trevelyanová, britská státní tajemnice pro mezinárodní obchod, v rozhovoru pro Daily Telegraph řekla, že uplatnění článku 16 zůstává jako možnost, ale podle ní k němu nedojde před Vánoci.
V jaké fázi jsou momentálně jednání?
K diskusi v Bruselu zasedli minulý pátek britský brexitový ministr Lord Frost a viceprezident Evropské komise Maroš Šefčovič. Jednání jsou zatím na počátku, z obou stran ale zaznívá, že si nepřejí, aby k aktivaci článku 16 došlo.
„Článek 16 by mohl vyžadovat svoji aktivaci, ale věříme, že bude možné se posunout i bez něj“, řekl bristký ministr pro mezivládní vztahy na britsko-irském summitu v Cardiffu.
Hlavní rozkol mezi oběma stranami spočívá v tom, že Spojené království se dožaduje fundamentálních změn v protokolu a žádá, aby dohled nad ním už nespravovala Evropská komise a Evropský soudní dvůr. EU naproti tomu říká, že řešení lze nalézt v nástrojovém rámci, který protokol poskytuje a odmítá jej zásadně měnit. Navrhuje ale například snížení objemu nutné dokumentace (čili omezení papírování) až o 80 % a vyjádřila se pro nutnost přijmout pravidla, která umožní fungování obchodu s léky mezi Severním Irskem a zbytkem Británie.
V nedělním rozhovoru pro BBC Šefčovič obvinil Lorda Frosta z „politckého pózování“ a řekl, že „má pocit, že je jediný, kdo tlačí na urgentní řešení“. Podle Lorda Frosta se obě strany shodují, že rozumné řešení je zamezit kontrolám zboží, které zůstává v Severním Irsku. Dodal ale, že v jednání „zůstávají významné mezery“.
Zdroje dat:
BBC, Channel4, The Guardian, The Week, Imperial War Museums, Bloomberg