„Všechny strany by měly podporovat Rusko a Ukrajinu, aby se ubíraly shodným směrem a co nejdříve obnovily přímý dialog,“ míní čínská diplomacie. Zdůraznila, že „jaderné zbraně nesmí být použity“. „Je třeba se postavit hrozbě či použití jaderných zbraní,“ praví dokument nazvaný Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize. Naléhá také, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo.
Plán také vyzývá k ukončení západních sankcí proti Rusku, k přijetí opatření k zajištění jaderných zařízení, ke zřízení humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů a k zajištění vývozu obilí, jehož přerušení způsobilo globální zdražování potravin.
Stanovisko Číny k válce na Ukrajině měl představit v projevu i prezident Si Ťin-pching. Není jasné, zda se jeho projev uskuteční; zpravodajský server Newsweek informoval, že Si projev přednese dnes před OSN. Rada bezpečnosti (RB OSN) k jednání o míru na Ukrajině zasedne v 16:00 SEČ. Mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin dnes novinářům řekl, že k prezidentově projevu „nemá žádné informace“.
Čína je v konfliktu neutrální, avšak se silnými vazbami na Rusko
Čína prohlašuje, že je v konfliktu neutrální, ale s Ruskem má silné vazby jako protiváhu vůči USA. Odmítla kritizovat ruskou invazi na Ukrajinu a vůbec ji označit za invazi, zatímco obviňuje Západ z vyprovokování a „rozdmýchávání“ konfliktu dodávkami zbraní Ukrajině.
Podle Spojených států naopak Čína zvažuje, že Rusku poskytne zbraně a munici pro boje na Ukrajině. Německý týdeník Der Spiegel ve čtvrtek napsal, že Rusko jedná s čínským výrobcem o nákupu stovky dronů s termínem dodání v dubnu. Mluvčí čínské diplomacie Wang dnes řekl novinářům, že „v této věci se v poslední době objevilo mnoho dezinformací a měli bychom sledovat, kdo za nimi stojí“.
Mírový návrh podle agentury AP rozvíjí především dlouhodobě známá čínská stanoviska, včetně odkazu na nutnost zaručit „svrchovanost, nezávislost a územní celistvost všech zemí“. Také vybízí k ukončení „mentality studené války“, což bývá standardní termín pro to, co Peking považuje za hegemonii USA a zasahování do záležitostí jiných zemí.
„Bezpečnost jedné země nemůže být zajištěna na úkor bezpečnosti jiných zemí a regionální bezpečnost nemůže být zajištěna posílením či dokonce rozšířením vojenských bloků,“ citovala ruská státní agentura TASS z dokumentu, který vybízí přihlížet k „legitimním zájmům a obavám všech zemí v oblasti bezpečnosti“.
BREAKING: Playing the new leader of the world, China just called for peace talks and a cease-fire between #Russia and #Ukraine as part of a 12-point plan to end the war. Your reaction. pic.twitter.com/KbhBa1eTf4
— Simon Ateba (@simonateba) February 24, 2023
Reakce zahraničních politiků jsou různé
K čínskému plánu se ze zahraničních politiků vyjádřil britský ministr obrany Ben Wallace. Ten podle agentury Reuters uvedl, že je „přesvědčený o tom, že Čína si přeje konec války na Ukrajině“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že „Čína nesdílela mírový plán, ale pouhý soubor principů“, a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že čínské návrhy nemají přílišnou váhu, „protože Čína neodsoudila nelegální ruskou invazi“. „Na ty principy se samozřejmě podíváme, ale prizmatem toho, že Čína si vybrala stranu,“ dodala von der Leyenová. Odkazovala tím na „bezmezné přátelství“, ke kterému se Čína s Ruskem zavázala už minulý rok.
Německá vláda čínský program „rezervovaně přijala“. Uvedla však, že v něm chybí zásadní body, jako je stažení ruských vojsk z Ukrajiny. „Je důležité, aby teď Čína tyto body probrala přímo s Ukrajinou. To je jediná cesta k vyváženému řešení, které bere v potaz legitimní zájmy Ukrajiny,“ řekl podle Reuters vládní mluvčí.
Zdroj: ČTK
