V Rakousku vstoupil v platnost zákon umožňující asistovanou sebevraždu. Dospělí, kteří jsou nevyléčitelně nemocní nebo mají trvalé a vysilující bolesti, se mohou rozhodnout pro asistovanou smrt. Česko neuznává eutanazii ani asistovanou sebevraždu. Naposledy byl předložen návrh skupinou poslanců v roce 2020, vláda však návrh zamítla, vrátila k přepracování a návrh skončil u Výboru pro zdravotnictví.
Rakousko asistovanou sebevraždu (stejně jako ostatní státy) přísně reguluje. Každý případ musí posoudit dva lékaři, z nichž jeden musí být odborníkem na paliativní medicínu. Dospělí, kteří chtějí ukončit svůj život, musí předložit diagnózu a mít potvrzení, že jsou schopni se sami rozhodovat. Poté, co pacienti získají souhlas dvou lékařů, musí na rozhodnutí čekat 12 týdnů nebo dva týdny, pokud mají smrtelné onemocnění. Pokud chtějí pokračovat i po této čekací době, mohou po oznámení právníkovi nebo notáři získat v lékárně smrtící léky. Aby se předešlo zneužití, budou názvy lékáren, které tyto léky prodávají, sděleny pouze právníkům a notářům, kteří obdrží tato oznámení, a nebudou veřejně inzerovány.
Ministryně spravedlnosti Alma Zadić, členka Zelených, již dříve uvedla, že budou přijata opatření, která kromě nařízení nabídnou alternativy k sebevraždě. Rakouská vláda dá více peněz na hospice a paliativní péči, protože rozhodla, že úroveň podmínek péče, kterou člověk najde na konci svého života, by neměla být ovlivněna osobními poměry nebo úrovní příjmů. Úředníci tvrdí, že vláda také vyčlenila finanční prostředky na rozvoj paliativní péče, aby zajistila, že se nikdo nerozhodne zemřít, když jsou k dispozici jiné možnosti. Aktivní pomoc při sebevraždě zůstane v Rakousku mimo zákon a nová pravidla výslovně vylučují nezletilé nebo osoby s duševním onemocněním. Až dosud hrozilo podle rakouských zákonů každému, kdo někoho k sebevraždě navedl nebo mu pomohl, až pět let vězení. Absolutní zákaz asistovaného umírání loni zrušil federální soud, který rozhodl, že „porušuje právo na sebeurčení“, ten tímto rozhodnutím přímo inicioval potřebu tohoto nového zákona. Stejný trest ale zůstane v platnosti pro ty, kteří zabijí jiného člověka na jejich „vážnou a důraznou žádost“.
Než nová pravidla loni schválil parlament, někteří političtí oponenti tvrdili, že klade příliš mnoho překážek do cesty těm, kdo hledají asistované umírání. Jiní tvrdili, že bylo zavedeno příliš málo omezení, a tvrdili, že psychiatrické hodnocení nestačí k posouzení schopnosti pacientů sami se rozhodovat. Téměř všechny strany hlasovaly pro takzvaný „zákon o smrti“, s výjimkou opoziční krajně pravicové Strany svobody Rakouska (FPÖ), jejíž zástupci uvedli, že zákon nebyl objasněn, a zeptali se, co se stane se smrtící drogou, pokud není použita nebo je použita pouze částečně. Katolická církev, dominantní v Rakousku, je ostře proti tomuto kroku. Předseda biskupské konference označil zákonné schválení asistované sebevraždy za „nejvážnější událost uplynulého roku“, církev také oznámila, že novou právní praxi zakáže ve vlastních nemocnicích.
Turismus za smrtí
Asistovaná sebevražda, při níž je někomu poskytnut prostředek k ukončení vlastního života je v sousedním Švýcarsku legální již více než půl století. Eutanazii v Evropské unii nyní umožňovaly do minulého roku pouze tři státy Evropské unie: Belgie, Lucembursko a Nizozemsko. Španělsko se minulý rok stalo čtvrtou zemí v Evropské unii, která svým občanům umožní ukončit život za asistence lékaře. Obdobný zákon schválil v únoru 2020 i portugalský parlament, tamní ústavní soud, na který se obrátil prezident, ale legislativní text vrátil zákonodárcům k přepracování.
Jiné země mlčky povolují pasivní eutanazii, včetně Francie, kde je nezákonná, ale od roku 2016 zde existuje zákon, který umožňuje lékařům držet nevyléčitelně nemocné pacienty na sedativech až do smrti. V Německu je asistovaná sebevražda legální, ale pouze v případě, že je podána smrtelná dávka bez pomoci někoho jiného.
Trendem posledních let se tak stal i tzv. turismus za smrtí. Tento vzestupující trend zaznamenala asi nejvíce Belgie, kde je eutanazie legální od roku 2002, kam cestují pacienti většinou z ostatních zemí EU. Směrnice Evropské unie z roku 2005 totiž umožňuje, aby lékařské kvalifikace byly uznávány v rámci EU, což podle kritiků usnadňuje turistiku s eutanazií, lékaři totiž mohou doprovázet pacienta do jiné země EU. Evropská komise takový výklad popřela. I když je ze zákona možné udělit povolení k provedení eutanazie lékaři z jiné země sedmadvacítky, stále mohou čelit stíhání ve své zemi původu. „Evropská komise, která navrhuje evropské zákony, trvá na tom, že odpovědnost za zabránění této praxi leží na národních vládách,“ poznamenal The Telegraph. „Je na nich, aby rozhodly, zda lékaři cestující do zahraničí za účelem legální eutanazie porušili zákony své země.” Než se Belgie stala takzvaným „hlavním městem eutanazie“, toto vyznamenání patřilo Švýcarsku. Asistovaná sebevražda je zde povolena od roku 1942 a funguje zde osm klinik Dignitas, které praxi umožňují.
Sebevražedná kapsle
Loni byla představena 3D vytištěná „sebevražedná kapsle“, která prošla ve Švýcarsku právním přezkumem, což potenciálně uvolňuje cestu k použití této technologie na tamních klinikách. Asistovaná sebevražda se nyní ve Švýcarsku provádí poskytnutím řady tekutin, které v případě požití ukončí život. Naproti tomu pouzdro, které lze umístit kamkoli, je po aktivaci naplněno dusíkem, který rychle snižuje hladinu kyslíku. Tento proces způsobí, že osoba uvnitř ztratí vědomí a přibližně za 10 minut zemře. Sebevražedný modul se aktivuje zevnitř a má také nouzové tlačítko pro opuštění. „Chceme z procesu odstranit jakýkoli druh psychiatrické kontroly a umožnit jednotlivci, aby řídil metodu sám,” uvedl tvůrce kapsle Sarco Dr. Philip Nitschke, který si za svou dlouhodobou kampaň za právo zemřít vysloužil přezdívku „Dr. Death“.
Zdroj: ČTK
Nitschke řekl, že jeho cílem bylo umožnit komukoli stáhnout si zdarma plány modulu a vytisknout si jej sám, tím by se zjednodušil proces umírání tím, že odstraní potřebu zapojení lékařských profesionálů. Společnost, která stojí za 3D tištěným modulem, uvedla, že je přesvědčena, že by mohl být ve Švýcarsku použit již tento rok. V současné době existují dva prototypy, přičemž třetí se tiskne v Nizozemsku.
Zdroje dat:
BBC, Euronews, BBC, Forbes, PSP ČR
