Connect with us

Zadejte svůj dotaz

.

Zahraniční politika

Kazachstán, země bez šancí na změnu

Protesty v Kazachstánu, které zemi zasáhly na začátku roku, byly produktem frustrace obyvatel ze stále se zhoršující socioekonomické situace, neexistence opozice v zemi a okázalé bohatnutí vládnoucích oligarchů. Nepokoje netrvaly dlouho a Rusko přispěchalo s pomocí při stabilizaci situace. Ukázalo tak světu, že v této postsovětské zemi bohaté na ropu a zemní plyn neztratilo vliv.

Foto: NICK MELNICHENKO / Shutterstock.com
Foto: NICK MELNICHENKO / Shutterstock.com

Nepokoje v Kazachstánu začaly poté, co se stovky demonstrantů proti rostoucím cenám pohonných hmot shromáždily ve městečku Zhanaozen na západě země. Demonstrace se rychle rozšířily do zbytku země. Obyvatelé začali vyjadřovat nespokojenost se socioekonomickou situací v zemi jako je nespravedlnost v rozdělování zdrojů, nevyřešené problémy kazašsky mluvícího obyvatelstva v regionech, korupce a oligarchie. Protesty se brzy změnily v násilné, výtržníci zaútočili na obchody, policejní stanice a budovy místní správy a země upadla do zmatku.

Prezident Kassym-Jomart Tokajev nakonec vzal věci do svých rukou tím, že odvolal vládu a prohlásil, že přebírá pravomoci Rady bezpečnosti Kazachstánu, státní instituce pověřené prováděním národních bezpečnostních politik. Tu do té doby vedl Nursultan Nazarbajev, klíčový politik postsovětské éry, který stál v čele země po tři desetiletí. Velká část veřejného hněvu v Kazachstánu byla namířená právě proti Nazarbajevovi. Kritici jeho a jeho rodinu obviňují, že v zákulisí drží zemi pod svou kontrolou a hromadí obrovské bohatství na úkor běžných občanů.

To ve skutečnosti znamenalo, že Tokajev se pokoušel odstranit druhé centrum moci a převzít otěže. Téhož dne Tokajev odvolal i šéfa tajné služby (Výbor pro národní bezpečnost, KNB) Karima Massimova, nazarbajevského loajalistu a bývalého premiéra a šéfa jeho administrativy, a jeho zástupce Samata Abiše, Nazarbajevova synovce, který byl v jednu chvíli považován za jeho možného nástupce. Tokajev posléze uvedl, že země byla napadena „teroristickými gangy, které byly vycvičeny v zahraničí“, prohlásil nepokoje za „bezprecedentní akt agrese a útoku na naši státnost“ a požádal o pomoc Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), vojenskou alianci šesti zemí bývalého Sovětského svazu vedené Ruskem. Vojáci z Ruska poměrně snadno obnovili pořádek v zemi s pomocí malých kontingentů z Arménie, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu a Běloruska. Podle oficiálních údajů bylo zatčeno přes 8000 lidí, přičemž škody na veřejném majetku a narušení ekonomiky bude stát podle odhadů přibližně 3 miliardy dolarů.

Foto: Trofimchuk Vladimir / Shutterstock.com

Tokajev posléze zajistil dohodu s Nazarbajevem, kterého vrátil do úřadu a prohlásil misi CSTO za dokončenou s tím, že se jednotky začnou stahovat. Navzdory rychlému konci mise CSTO, Kreml vyhlásil vítězství, když se mu podařilo posílit svůj vliv v postsovětském prostoru a zajistit si loajalitu vedení Kazachstánu a jeho respekt k ruským geopolitickým zájmům.

V rozmezí necelých dvou let muselo Rusko zvládnout dvě překvapivá povstání na svém prahu: v Bělorusku a Kazachstánu. Ale z pohledu Kremlu je Kazachstán, největší z bývalých sovětských republik ve střední Asii, příliš důležitý, aby ho nechal jakkoliv se vyvázat ze svého vlivu. Kazachstán má 12. největší prokázané zásoby ropy na světě a je na 14. místě u zemního plynu. Podle Světové jaderné asociace země v roce 2019 vyprodukovala téměř polovinu světového uranu. Poslední věc, kterou by Kreml mohl chtít, je rozkvět další takzvané barevné revoluce, která by mohla inspirovat protestní hnutí v Rusku a dalších bývalých sovětských republikách.

Zdroj: Shutterstock
Zdroj: Shutterstock

Ale je taky velmi důležité, jak reagují další velcí investoři v Kazachstánu, země je totiž důležitou součástí geopolitické strategie Číny pro energetickou nezávislost, což znamená, že nepokoje jsou důležité i pro Peking. Firmy napojené na Čínu údajně investují v Kazachstánu až 26 miliard dolarů, včetně ropovodu, který překračuje zhruba 1100 mil dlouhou čínsko-kazašskou hranici. V roce 2017 byl Kazachstán také hlavním příjemcem čínských peněz ze své multimiliardové iniciativy Belt and Road Initiative. Čína v době nepokojů uvedla, že podporuje síly vedené Ruskem nasazené v Kazachstánu k potlačení povstání.

Kazašský prezident poděkoval Moskvou vedené Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti za vyslání vojáků na pomoc při řešení nepokojů a říká, že rozmístění vojáků CSTO bude dočasné. Americký ministr zahraničí Anthony Blinken na to reagoval s obavou, že Kazachstán může mít problém je dostat ven. „Myslím, že jednou z lekcí z nedávné historie je, že jakmile jsou Rusové ve vašem domě, je někdy velmi obtížné přimět je, aby odešli,“ řekl novinářům.

V průběhu nepokojů také Ukrajinci v solidaritě s kazašskými demonstranty vyvěšovali modrou a zlatou vlajku Kazachstánu, vyšli do ulic, aby bránili svou nezávislost a prosazovali další politické téma, protesty v Kazachstánu. Demonstranti v Kyjevě a Charkově, druhém největším ukrajinském městě, drželi cedule s nápisem „Řekni NE Putinovi“ a vedle ukrajinských vlajek vyvěšovali vlajky kazašské.

Zdroje dat:
Aljazeera, BBC, NDTV, Aljazeera, Aljazeera, CNN

Může se Vám líbít

Sticky Post

Podle zprávy ukrajinské bezpečnostní služby byli zadrženi nepřátelští agenti obvinĕní z předávání poloh citlivých vojenských cílů.

Společnost

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) rozhodl, že ruští a běloruští sportovci se mohou pod neutrální vlajkou zúčastnit olympijských her v Paříži, z toho důvodu již...

Ukrajina

Na příští rok připravuje ukrajinská tajná služba (SBU) údery, které „ruské agresory zabolí a zasáhnou na nejcitlivějších místech jejich území“. Šéf SBU Vasyl Maljuk...

Společnost

Rusko znervózněla rychle se šířící zpráva o tom, že se v jejich obchodech objeví chléb vyrobený z mouky obsahující rozemleté larvy mouchy bráněnky, která...

Zahraniční politika

Ruská Ústřední volební komise zamítla kandidaturu novinářky Jekatěriny Duncovové, která se chystala svést boj o post budoucího ruského prezidenta. Podle volební komise žádost o...

Zahraniční politika

Ruský prezident Putin podepsal dekrety, které nařizují zabavení podílů německé firmy Wintershall Dea a rakouské firmy OMV v projektech týkajících se těžby plynu v...

Společnost

Nedávné rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) povolit start ruských a běloruských sportovců na olympiádě, která proběhne příští rok v Paříži, vyvolalo značnou vlnu kritiky....

Zahraniční politika

Finsko opětovně uzavřelo své hranice s Ruskem, během dvou dnů totiž do země vstoupilo více než 300 žadatelů o azyl.

Zahraniční politika

Kvůli narůstajícímu přílivu nelegálních migrantů ze třetích zemí, který do Finska směřoval z Ruska, rozhodla na konci listopadu finská vláda o uzavření své hranice...

Společnost

Ruští a běloruští sportovci se statusem neutrálních sportovců budou moci startovat na olympijských hrách, které se uskuteční v příštím roce v Paříži, rozhodl o...

Zahraniční politika

Dvě po sobě následující sabotáže přerušily železniční spojení z Ruska do Číny, které bylo používáno k přepravě zbraní a paliva. Po explozích, které proběhly...

Společnost

Historické artefakty za čtyř krymských muzeí, které Ukrajina v roce 2013 zapůjčila do Nizozemí na výstavu, se vrací na Ukrajinu. Po té, co Rusko...